V pondělí k nám dorazila ze Spojených států zpráva, že zpravodajský týdeník Newsweek, založený v roce 1933, který patřil od roku 1961 do vydavatelství Washington Post Company a který se proslavil v roce 1972 při tzv. Watergate aféře, kvůli které musel odstoupit Richard Nixon, koupil miliardář Sidney Harman.

Důvod změny majitele je prostý: Newsweek postupně ztrácel svou pozici, jeho náklad propadl z ještě nedávných tří milionů výtisků na jeden a půl milionu, a tím se dostal za Time i U.S. News and World Report, ztrácel inzerci a stal se ztrátový. V roce 2009 ztráta činila třicet milionů dolarů a za letošní první čtvrtletí asi devět milionů.

Šéfredaktor John Meacham, který je vystudovaný historik a nositel Pulitzerovy ceny z roku 2009, proto v květnu 2009 vyhlásil razantní proměnu a rozhodl se přijít na trh s kvalitnějším a složitějším obsahem. Úbytek čtenářů měla nahradit vyšší cena inzerce, protože se předpokládala movitější cílová skupina, jejíž příjmy přesahují 100 000 dolarů ročně. I cena se zvýšila. Newsweek chtěl napodobit The Economist. Časopis neměl už reagovat na aktuality, tedy soutěžit s elektronickými médii, chtěl být analytičtější, komentativnější a přinášet pouze zcela nové pohledy na zásadní diskuse a důkladně rešeršované reportáže. Krize se dotkla ale i jiných newsmagazínů, připomeňme, že například U.S. News and World Report musel změnit periodicitu a stal se měsíčníkem.

Newsweek ve veřejné aukci 2. srpna 2010 koupil jednadevadesátiletý miliardář Sidney Harman, majitel jedné z největších audiospolečností, která dodává například rádia do vozů Mercedes Benz a BMW. Newsweek hledal někoho, kdo vnímá důležitost kvalitní žurnalistiky stejně jako redakce, řekl představitel společnosti a výkonný ředitel Donald E. Graham, absolvent Harvardu a bývalý válečný korespondent ve Vietnamu, jehož maminka Katharine Grahamová se proslavila právě ve Watergate aféře a jejíž otec Isaac Eugene Meyer rovněž ve veřejné aukci v roce 1933 koupil krachující The Washington Post a asi dvacet let ho dotoval, protože tehdy silně prodělával.

V roce 2010 je jiná doba, i když ve Spojených státech krize vždy vyvolá vlnu filantropie: zrovna před několik dny se 38 amerických miliardářů rozhodlo půlku svého jmění věnovat na obecně prospěšnou činnost. Pan Harman prohlásil, že chce ve firmě zavést obchodní disciplínu a nechce na časopisu vydělávat. Newsweek považuje za národní bohatství a tiskoviny tohoto druhu za garanta demokracie: v době krize pomáhají udržet pevnou hierarchii hodnot. Zároveň prohlásil, že nikoho z 250 zaměstnanců nepropustí, odchod ohlásil - po té co jeho projekt nebylo možné v tak krátké době ani prověřit - jen šéfredaktor John Meacham. Nákup Newsweeku vnímá nový majitel zároveň jako skvělou obchodní a technologickou výzvu. Redakce dostala šanci najít novou tvář a novému majiteli bude stačit, když na něm v horizontu několika let nebude prodělávat.

U nás se podobně zatím zachoval jen Zdeněk Bakala, když před časem koupil týdeník Respekt, který je svým zaměřením podobný: spadá rovněž do kategorie newsmagazínů. Jeden rozdíl je ale zřejmý: Změna majitele u nás nevyvolala důkladnou diskusi ve veřejném prostoru o důležitosti prestižních médii zvláště v mladé demokracii, a to jak mezi univerzitními elitami, tak mezi politiky. Naopak si spíš pamatujeme na snahu premiéra Miloše Zemana, který se pokoušel Respekt zničit. Ve Spojených státech se naopak traduje výrok prezidenta Thomase Jeffersona z XIX. století, že kdyby měl volbu, zvolil by si raději noviny bez vlády než vládu bez novin. A na mysli měl samozřejmě prestižní noviny.

(V komentáři jsou použil fakta, o kterých jsem hovořil již na Radiožurnálu 6. 8. 2010)