Prezident bude volen přímo. Na tom se předběžně dohodly parlamentní strany: to znamená vládní koalice a opoziční sociální demokraté s tím minulý týden souhlasili. Volba na počátku roku 2013 by měla být s největší pravděpodobností většinová a dvoukolová, jako do Senátu. Do druhého kola by postupovali jen dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a vítěz by byl prezidentem. Získá-li však již v prvním kole jeden kandidát více než padesát procent hlasů, bude prezident zvolen už v tomto kole.

Do boje o prezidenta by mohli kromě stranických kandidátů zasáhnout i nestraníci, pokud je podpoří v podpisové akci padesát tisíc občanů. Z ministerstva spravedlnosti jdou ale do parlamentu tři návrhy: jednokolový, dvoukolový a francouzský model, kde do druhého kola postupují všichni, kdo získali více než 12,5 procenta hlasů.

Na konci roku 2010 se hovoří o třech kandidátech, kteří svou nominaci opatrně připouštějí. Jsou to pánové Karel Schwarzenberg, dnešní ministr zahraničí a předseda strany TOP 09, Přemysl Sobotka, první místopředseda Senátu a kandidát za ODS a Jan Švejnar, profesor ekonomie v USA a protikandidát Václava Klause při minulých volbách, který má podporu sociálních demokratů, lidovců a strany Věci veřejné.

Při současném rozložení sil v obou komorách se zdá, že nejmenší šanci na zvolení má Přemysl Sobotka, ale to se může změnit: hodně bude také záležet na tom, kdo se dostane do druhého kola. V takovém případě bývá totiž zvykem, že ten či ti kandidáti, kteří se tam nedostanou, doporučí svým voličům, koho mají v posledním kole podporovat, což může změnit předchozí kalkulace.

Třiasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg tradičně patří na naší politické krajině mezi politiky, kteří požívají u občanů velkou oblibu, jeho preference dosahují většinou přes čtyřicet procent, protože ho nikdo nemůže podezírat z korupčního jednání. Tradice jeho rodiny, zemitý humor a jejich rodové heslo Nic než právo, kterému je zavázán, z něj činí impozantní aristokratickou figuru ač v občanské legitimaci si vždy psal jako povolání lesník a hostinský. České republice by jistě dokázal ve světě zjednat tolik potřebný respekt.

Osmapadesátiletý Jan Švejnar je zase muž s mezinárodní univerzitní zkušeností, uznávaný ekonom s uměřeným nesebestředným vystupováním, který je schopen přijatelným způsobem obhajovat na mezinárodním fóru, kde hraje ekonomika čím dál tím větší roli, české postoje. Sám mi o pojetí politiky řekl, že "politik pro něj souvisí s pojmy služba a zodpovědnost". A dodal: "Věřím, že bych jako prezident mohl přispět k rehabilitaci politiky v očích občanů". My můžeme připomenout, že to by jistě naše republika potřebovala. Při poslední volbě prezidenta měl podporu 47 procent obyvatelstva.

Šestašedesátiletý Přemysl Sobotka spolu s Petrem Nečasem patří jistě k nejspolehlivějším obličejům ODS, nikdy nebyl zapleten do žádného korupčního jednání a nepadl na něj ani stín podezření. Vždy se choval slušně a byl k vedení loajální. Je bezkonfliktní a seriózní, původním povoláním lékař-roentgenolog. Jelikož se ale v politice pohybuje již dvacet let, musel stejně jako Petr Nečas o selhání některých svých spolustraníků vědět, tudíž je za ně spoluzodpovědný, a to jeho důvěryhodnost zmenšuje: nemohl by v krizových situacích jednat zcela svobodně na rozdíl od obou prozatímních konkurentů.

Jenže, zatím je na všechny prognózy velmi brzy a jde spíš o spekulace, protože zákon o přímé volbě ještě neprošel parlamentem. Vše se může zadrhnout na sporu jak měnit či upřesnit prezidentské pravomoci hlavně ve věcech jako je kontrasignace či zahraniční politika. Prezident vzešlý z přímé volby má totiž vždycky silnější mandát, větší legitimitu a tato skutečnost může vyvolat největší spory, protože by mohla zakládat větší pnutí mezi vládou a prezidentem, než současná situace. Politici se rovněž mohou obávat toho, že by se na Hrad mohla dostat jim úplně neznámá osoba, s kterou nemají žádnou zkušenost.

V úvahu připadají i zcela nečekané scénáře, jako například pád současné vlády, ustavení velké koalice, kterou si část členů obou velkých stran přeje, což by mohlo vést k tomu, že by přímá volba padla - třeba s poukazem, že taková volba je moc drahá, odhaduje se, že by stála více než půl miliardy - a na Hrad by se pak mohl dostat kandidát vzešlý z dohody ODS a ČSSD, který by vyšachoval oba současné favority.

Návrh zákona o přímé volbě prezidenta by se měl dostat před poslance na jaře roku 2011, teprve pak bude jasněji.

Psáno pro ČRo 6