Aféra Bárta: Nic nového! Komu ale prospívá?
Dokumenty, které v minulých dnech o dnes již bývalém majiteli detektivní agentury ABL a bývalém ministru dopravy Vítu Bártovi zveřejnila Mladá fronta Dnes, jsou - uvěříme-li, že nejsou zmanipulované - velice závažné, ale nepřinášejí přesto nic nového. A hlavně jsme se nedozvěděli, jak tento deník k dokumentům a nahrávkám přišel, ač právě odpověď na takovou otázku by nám mohla o současné situaci na našem politickém jevišti prozradit mnohem víc, než zveřejněná fakta. Ta totiž jen potvrzují to, co politici dávno tvrdili (Mirek Topolánek již v roce 2007 hovořil o tom, že ABL ho sleduje) a sám Vít Bárta svým vzezřením, chováním, dikcí i veřejnými výstupy vydával dost signálů o tom, aby každý zkušenější psycholog ho dokázal diagnostikovat jako nejspíš bezskrupulózního muže s hypertrofovanou touhou po moci. Získaná Strategie 2009 - 2014 to jen potvrdila.
Položme si proto následující otázky:
Kdo dokumenty předal novinářům? Při hledání odpovědi budeme muset spekulovat, ale s největší pravděpodobností se lze domnívat, že pocházejí přímo z detektivní agentury ABL. Buď je vynesl někdo, kdo již ve firmě nepracuje, nebo někdo, kdo tam ještě je, ale způsoby této firmy se ho dotkly třeba tím, že je vydírán a z firmy nemůže odejít. Praktiky brutálního zastrašování, sledování a uplácení docela věrohodně popsala Kristýna Kočí v sobotní MF Dnes ze dne 9. dubna 2011. Nebo tak někdo učinil za úplatu na čísi objednávku, což se asi nikdy nedozvíme.
Další otázka, kterou si musíme klást, zní: Jak dlouho měla Mladá fronta materiály k dispozici a proč je zveřejnila právě v těchto dnech, když je možné se domnívat, vzhledem ke vztahům ve straně VV, že je mohla mít k dispozici již i několik týdnů?
Spekulativní odpověď by mohla znít: Chtěla tím pomoci Alexandru Vondrovi. Ten jako politik na zveřejnění bezprostředně nejspíš jako jediný vydělal, neboť jeho kauza, v níž šlo o stovky milionů, byla překryta aférou privatizace kusu veřejné moci.
Jenže - protože si lze představit, že Věci veřejné odmítnou odvolat své další ministry - a učiní-li to pak premiér sám, nejspíš padne vláda, nebo bude vládnout s pomocí sedmi či více jinak získaných (tedy de facto uplacených politiků). Zatím to ale na přeběhlíky nevypadá, zbylí členové Věcí veřejných se asi na nějakou dobu stmelí kolem pana Bárty, i když zřejmě hlavně ze strachu: nikdo z nich totiž neví, co na ně Bárta má a bojí se metod, o kterých se mezi poslanci VV hovoří. To by zřejmě byla ta nejhorší varianta.
V každém případě v dlouhodobějším horizontu na tom vydělají ti podnikatelé, kteří dočasně byli odříznuti od zaběhlých penězovodů, a to je další špatná zpráva pro občany, která zní: Nové politické subjekty, které se dostaly do parlamentu po minulých volbách, žádnou změnu nepřinesly a nepřinesou. Spíše přispěly k zcyničtění již tak nechutných praktik. Poslední nebezpečné otázky proto zní: Proč ke zveřejnění těchto materiálů nedošlo již dávno? Jde z pana Bárty opravdu tak velký strach? Nebo Mladá fronta Dnes s načasováním zveřejnění sledovala nějaký jiný cíl? Nebo pouze naletěla?
Položme si proto následující otázky:
Kdo dokumenty předal novinářům? Při hledání odpovědi budeme muset spekulovat, ale s největší pravděpodobností se lze domnívat, že pocházejí přímo z detektivní agentury ABL. Buď je vynesl někdo, kdo již ve firmě nepracuje, nebo někdo, kdo tam ještě je, ale způsoby této firmy se ho dotkly třeba tím, že je vydírán a z firmy nemůže odejít. Praktiky brutálního zastrašování, sledování a uplácení docela věrohodně popsala Kristýna Kočí v sobotní MF Dnes ze dne 9. dubna 2011. Nebo tak někdo učinil za úplatu na čísi objednávku, což se asi nikdy nedozvíme.
Další otázka, kterou si musíme klást, zní: Jak dlouho měla Mladá fronta materiály k dispozici a proč je zveřejnila právě v těchto dnech, když je možné se domnívat, vzhledem ke vztahům ve straně VV, že je mohla mít k dispozici již i několik týdnů?
Spekulativní odpověď by mohla znít: Chtěla tím pomoci Alexandru Vondrovi. Ten jako politik na zveřejnění bezprostředně nejspíš jako jediný vydělal, neboť jeho kauza, v níž šlo o stovky milionů, byla překryta aférou privatizace kusu veřejné moci.
Jenže - protože si lze představit, že Věci veřejné odmítnou odvolat své další ministry - a učiní-li to pak premiér sám, nejspíš padne vláda, nebo bude vládnout s pomocí sedmi či více jinak získaných (tedy de facto uplacených politiků). Zatím to ale na přeběhlíky nevypadá, zbylí členové Věcí veřejných se asi na nějakou dobu stmelí kolem pana Bárty, i když zřejmě hlavně ze strachu: nikdo z nich totiž neví, co na ně Bárta má a bojí se metod, o kterých se mezi poslanci VV hovoří. To by zřejmě byla ta nejhorší varianta.
V každém případě v dlouhodobějším horizontu na tom vydělají ti podnikatelé, kteří dočasně byli odříznuti od zaběhlých penězovodů, a to je další špatná zpráva pro občany, která zní: Nové politické subjekty, které se dostaly do parlamentu po minulých volbách, žádnou změnu nepřinesly a nepřinesou. Spíše přispěly k zcyničtění již tak nechutných praktik. Poslední nebezpečné otázky proto zní: Proč ke zveřejnění těchto materiálů nedošlo již dávno? Jde z pana Bárty opravdu tak velký strach? Nebo Mladá fronta Dnes s načasováním zveřejnění sledovala nějaký jiný cíl? Nebo pouze naletěla?