Levice v Německu se rozpadá….
…nebo Padesát krajských organizací Levice protestuje, či Vrátí se Oskar Lafontaine? Tak znějí titulky v médiích po té, co tato strana v minulých týdnech v zemských volbách ztratila voliče.
To je samozřejmě velmi nepříjemná situace hlavně pro současné vedení této postkomunistické strany, v jejímž čele nyní stojí Klaus Ernst a Gesine Lötzsch, protože právě jim byl adresován protestní dopis, který vyjádřil nespokojenost s dalším směřováním strany. Protest podepsali jejich přátelé z padesáti krajských organizací. V dopise stojí: "S dosavadními volebními výsledky v roce 2011 nemůžeme být spokojeni." Dopis je reakcí na výsledky voleb v Baden-Würtembersku a Porýni-Falcku, kde Levice nedosáhla ani pětiprocentní hranici. Krajské organizace vyčítají vedení, že dosavadní vysvětlení ztracených voleb je nedostatečné. Vedení totiž oboje prohrané volby zdůvodňuje tím, že výsledky v těchto dvou spolkových zemí jsou důsledkem krize v Japonsku a debaty o dalším využití atomových elektráren, což nejsou témata této politické strany.
Za skutečný podnět k napsání protestu posloužila ale ta skutečnost, že vedení Levice zrušilo plánovanou konferenci šéfů krajských organizací, na které se právě měly analyzovat výsledky voleb a hovořit o dalším směřování strany. Vedení strany totiž zrušení konference zdůvodnilo poněkud dětinsky, že nesehnalo nikde v Německu odpovídající prostory za přiměřenou cenu.
Z toho všeho lze usuzovat, že pozice současného vedení, které již před prohranými volbami nebyla moc silná, se ještě zhoršila. Trnem v oku je hlavně chování pana Klause Ernsta, který jezdí v drahém porsche, miluje luxus a má složité vztahy se stranou a parlamentní frakcí. Jeho kolegyně paní Gesině Lötzsch zase pohněvala členskou základnu otevřenou debatou, v níž se přihlásila ke komunismu. To jsou zřejmě hlavní důvody, proč se ve straně hovoří o možném návratu Oskara Lafontaina, který z vedení strany odešel kvůli těžké nemoci. Ale i s touto variantou je členská základna nespokojená. Šéf frakce v německém bundestagu, tedy parlamentu, Gregor Gysi byl ten, který takovou možnost připustil, když prohlásil, že Lafontaine je za jistých okolností ochoten se vrátit do čela strany.
S návratem starého barda zatím vyjádřilo souhlas jen Severní Porýní-Westfálsko, ale Levice v nových spolkových zemích je zásadně proti. A proti se vyslovil i jejich poslanec v bundestagu Stefan Liebich, který prohlásil v Rheinpfalz am Sonntag: "Návrat bývalého šéfa do čela strany těžko může pomoci výsledkům v dalších zemských volbách... Lafontaine má sice zásluhy, ale Levice se musí orientovat na jinou generaci. Jestli nějaká personální debata má mít smysl, musí se hlavně orientovat na budoucnost."
Levice ale není v podobné situaci poprvé, již jednou, a sice v roce 2002, stála tehdejší PDS před rozpadem na dvě strany. Reformní křídlo strany chtělo z PDS vystoupit a založit si vlastní partaj. Mezi reformátory patřil právě Gregor Gysi a Dietmar Bartsch, kteří ale byli tenkrát na stranických konferencích podrobeni tvrdé kritice.
Že podobné úvahy existují i dnes, to novinářům potvrdili právě Dietmar Bratsch, dnes Gysiho zástupce v partajní frakci v bundestagu i jejich výrazná figura André Brie. Tito lidé prý konkrétně o možnosti založení nové strany diskutují. Problém ale je, kam by se taková nová strana umístila na politické mapě Německa. Už ve zmíněném roce 2002 kritici z PDS dostali nabídku, aby vstoupili k SPD, tedy sociálním demokratům.
Psáno pro ČRo 6
To je samozřejmě velmi nepříjemná situace hlavně pro současné vedení této postkomunistické strany, v jejímž čele nyní stojí Klaus Ernst a Gesine Lötzsch, protože právě jim byl adresován protestní dopis, který vyjádřil nespokojenost s dalším směřováním strany. Protest podepsali jejich přátelé z padesáti krajských organizací. V dopise stojí: "S dosavadními volebními výsledky v roce 2011 nemůžeme být spokojeni." Dopis je reakcí na výsledky voleb v Baden-Würtembersku a Porýni-Falcku, kde Levice nedosáhla ani pětiprocentní hranici. Krajské organizace vyčítají vedení, že dosavadní vysvětlení ztracených voleb je nedostatečné. Vedení totiž oboje prohrané volby zdůvodňuje tím, že výsledky v těchto dvou spolkových zemí jsou důsledkem krize v Japonsku a debaty o dalším využití atomových elektráren, což nejsou témata této politické strany.
Za skutečný podnět k napsání protestu posloužila ale ta skutečnost, že vedení Levice zrušilo plánovanou konferenci šéfů krajských organizací, na které se právě měly analyzovat výsledky voleb a hovořit o dalším směřování strany. Vedení strany totiž zrušení konference zdůvodnilo poněkud dětinsky, že nesehnalo nikde v Německu odpovídající prostory za přiměřenou cenu.
Z toho všeho lze usuzovat, že pozice současného vedení, které již před prohranými volbami nebyla moc silná, se ještě zhoršila. Trnem v oku je hlavně chování pana Klause Ernsta, který jezdí v drahém porsche, miluje luxus a má složité vztahy se stranou a parlamentní frakcí. Jeho kolegyně paní Gesině Lötzsch zase pohněvala členskou základnu otevřenou debatou, v níž se přihlásila ke komunismu. To jsou zřejmě hlavní důvody, proč se ve straně hovoří o možném návratu Oskara Lafontaina, který z vedení strany odešel kvůli těžké nemoci. Ale i s touto variantou je členská základna nespokojená. Šéf frakce v německém bundestagu, tedy parlamentu, Gregor Gysi byl ten, který takovou možnost připustil, když prohlásil, že Lafontaine je za jistých okolností ochoten se vrátit do čela strany.
S návratem starého barda zatím vyjádřilo souhlas jen Severní Porýní-Westfálsko, ale Levice v nových spolkových zemích je zásadně proti. A proti se vyslovil i jejich poslanec v bundestagu Stefan Liebich, který prohlásil v Rheinpfalz am Sonntag: "Návrat bývalého šéfa do čela strany těžko může pomoci výsledkům v dalších zemských volbách... Lafontaine má sice zásluhy, ale Levice se musí orientovat na jinou generaci. Jestli nějaká personální debata má mít smysl, musí se hlavně orientovat na budoucnost."
Levice ale není v podobné situaci poprvé, již jednou, a sice v roce 2002, stála tehdejší PDS před rozpadem na dvě strany. Reformní křídlo strany chtělo z PDS vystoupit a založit si vlastní partaj. Mezi reformátory patřil právě Gregor Gysi a Dietmar Bartsch, kteří ale byli tenkrát na stranických konferencích podrobeni tvrdé kritice.
Že podobné úvahy existují i dnes, to novinářům potvrdili právě Dietmar Bratsch, dnes Gysiho zástupce v partajní frakci v bundestagu i jejich výrazná figura André Brie. Tito lidé prý konkrétně o možnosti založení nové strany diskutují. Problém ale je, kam by se taková nová strana umístila na politické mapě Německa. Už ve zmíněném roce 2002 kritici z PDS dostali nabídku, aby vstoupili k SPD, tedy sociálním demokratům.
Psáno pro ČRo 6