Německým zeleným se daří tak jako nikdy. Po velkém vítězství Strany zelených v konzervativní baště Spolkové republiky, v Baden-Württembersku, kde získala více než 24 procent, a tím ukončila skoro šedesátiletou vládu křesťanských demokratů CDU, vstupuje tato strana do dalšího boje o moc na nejvyšší úrovni. Winfried Kretschmann se tam stal prvním zeleným zemským ministerským předsedou. Připomeňme, že Zelení mají více než deset procent ještě v zemských parlamentech v Severním Porýní-Vestfálsku, Hesensku, Porýní-Falcku, 22 procent v Brémách a 29 procent získali v Berlíně. V Konstanci, Tübingenu a Freiburgu mají již primátory.

Velký úspěch Strany zelených zatím signalizuje, že tato strana se s velkou pravděpodobností etabluje i v dalších spolkových zemích. Tento úspěch je podobný úspěchu z roku 1985, kdy první zelený poslanec usednul do zemského sněmu v Německu, v Hesensku. Jmenoval se Joschka Fischer a později ve vládě Gerharda Schrödera se stal velmi úspěšným ministrem zahraničí. Tenkrát se lidé ptali: Mohou Zelení sedět ve vládě? Dnes si lidé v Německu kladou důležitější otázku: Mohou Zelení řídit spolkovou vládu? A v posledních dnech se snaží odpovědět i na další otázku: Může mít Německo v roce 2013 kancléře ze strany Zelených?

V souvislosti s hledáním odpovědi na tuto otázku si vzpomněli na třiašedesátiletého Joschku Fischera, který je mezi obyvatelstvem velmi oblíbený. Má to i svůj další důvod: V německých kinech se objevil dokumentární film o jeho životě s názvem Joschka und Herr Fischer, Jožka a pan Fischer. Jestli skutečně budou Zelení někoho na kancléře kandidovat, podle všech průzkumů veřejného mínění, s kterými začal týdeník Stern, je právě Joschka Fischer ten nejlepší zelený kandidát na místo kancléře. Problém je jen v tom, že Joschka Fischer kandidaturu odmítá.

Nejpřesněji to řekl v nedělníku Bild am Sonntag, cituji: "Nominaci cítím jako čest, protože znamená důvěru, ale to je tak všechno." Na průběh debaty jeho prohlášení ale nemá vliv.

Jedním z těch, kdo Fischerovu kandidaturu nejhlasitěji podporuje, je i první zemský předseda vlády Zelených Winfried Kretschmann, ale i bývalý místopředseda vlády ze Severního Porýní - Vestfálsko Michael Vesper. Důvod je prostý: Joschka Fischer je v této straně jediný, který má skutečně šanci se stát kancléřem. Druhou podobnou figuru tato strana nemá. V očích veřejnosti je jeden z mála politiků, který v Německu po celou dobu své politické kariéry pro sebe hledal stále nové a nové výzvy a když se do něčeho pustil, všichni o tom věděli a bylo ho skutečně slyšet a byl vidět. Naposled třeba prosadil prošetření spoluúčasti německých diplomatů za nacismu na holocaustu.

Joschka Fischer odešel z politiky v roce 2005 po prohraných volbách a zatím prohlašuje, že o návrat do politiky nestojí. Živí se jako poradce, přednáší na univerzitách, žije ve vile v lese, stará se o svou rodinu a je velmi spokojený.

Kromě toho ale existují i racionální důvody pro to, aby nekandidoval, o kterých se tolik nehovoří, a sice v čele strany jsou noví lidé a ti mají rovněž vysoké ambice, obzvláště Jürgen Trittin, Renate Künast a Cem Özdemir. Jako kandidáti na kancléře by sice měli mnohem menší šanci, ale zřejmě se domnívají, že už pouhou kandidaturou by na sebe více upozornili, což by jim v kariéře mohlo pomoci. Za další racionální důvod, proč kandidaturu pan Ficher odmítá, lze považovat jeho stáří: v roce 2013 mu bude 65 let a on se zřejmě oprávněně bojí, že volební kampaň by ho příliš vyčerpala a do funkce by nastoupil po kampani již jako oslabený muž.

V době své špičkové politické kariéry Joschka Fischer denně běhal a tím se držel fit. V závěru filmu, který byl o něm natočen, říká, že možná začne běhat znova. Z toho někteří novináři usuzují, že vnitřně se možné kandidatury ještě úplně nevzdal.

Psáno pro ČRo 6