Bývalí obyvatelé NDR se vrací domů
Podle výsledků výzkumu Leibnitzova institutu v Lipsku, každý druhý obyvatel bývalé Německé demokratické republiky, který se před dvaceti lety přestěhoval do západní části Německa, se vrátil. Sice tam velmi často tito lidé vystudovali, ale pak nebyli schopní řešit problémy, před kterými tam stáli. Jenom v roce 2010 se vrátilo více než 40 000 lidí do své původní vlasti. Někteří sociologové tvrdí, že je to tím, že za života v NDR ztratili schopnost rozhodovat sami o sobě a z této nové role jsou unaveni a domů se vrací hlavně kvůli tomu, že tam pociťují, i když třeba mylně, větší jistotu.
Jeden ze zaměstnanců institutu Thilo Lang říká: "Hodně východních Němců se odstěhovalo z bývalé endéer kvůli práci a nyní se vrací hlavně kvůli rodině a přátelům." Podle této studie, kterou zveřejnil týdeník Die Zeit, i dvě třetiny těch, co opustili NDR po roce 1990 a dnes ještě žije na západě země, si dovedou představit, že by se mohli vrátit. A 43 procent z nich již podniká kroky k návratu. Sasko se v roce 2011 stalo první zemí, která vykázala pozitivní bilanci: Přistěhovalo se tam o 3600 lidí více, než se vystěhovalo.
Podle hloubkového průzkumu hlavní důvod návratu ale není frustrace a únava, ale také ztráta víry v lepší budoucnost. Hlavní důvod, proč opouštějí staré německé země, spočívá zřejmě v tom, že začíná převládat přesvědčení, že skončila doba šťastných let západu. Dokazují to opět čísla: 81 procent těch, kteří na západě, tedy ve starých spolkových zemí ještě žije, si nemůže stěžovat na nepřátelské prostředí a tvrdí, že byli dobře přijati a jsou akceptováni. A ti, co se vrátili, tvrdí, že byli na západě Německa spokojeni, a to hlavně kvůli dobrému vzdělání a vyšším příjmům a vůbec lepšímu kariérnímu postupu. Zároveň je třeba ale říci, že těm, co se vrátili, chybělo vyšší vzdělání. 71 procent navrátilců má jen střední školu a jen 12 procent z nich promovalo. Zajímavé ale rovněž je, že více než polovina z těch, co se hodlají vrátit, by akceptovala v bývalé NDR menší příjem nebo dokonce i jiné zaměstnání, což by zase více odpovídalo domněnce, že jsou z větší odpovědnosti unaveni.
V závěru studie stojí, že byla pořízena na základě interview s několika stovkami lidí, a proto není zcela reprezentativní. Pan Lang ale přesto dodává, že výsledky se hodně blíží realitě a jsou tudíž validní.
Frank-Walter Weise, předseda Spolkové pracovní agentury, tvrdí, že staré spolkové země budou stát brzy před velkým problémem, protože se stále snižují počty těch, kteří se z východu stěhují na západ a vyzývá k tomu, aby staré země vymyslely nějaký atraktivní program, který by přitahoval zvláště mladé lidi z východu. Například Bavorsko už nyní postrádá velmi bolestně ztrátu vzdělaných lidí z Thüringenu." Tedy z Duryňska. Problém je dle odborníku hlavně v tom, že do dnešního dne se s novými zeměmi jedná jako s problematickým územím. Pan Weise to komentuje slovy: "Já naopak v tomto regionu vidím velký potenciál. A lidé, kteří hledají jen problémy, je stejně najdou v Sársku nebo v Porýní-Vestfálsku."
A protože lidé se vrací do bývalé NDR, musí se, podle Spolkové pracovní agentury, firmy více snažit přitáhnout lidi z Polska, Česka, Itálie, Španělska a Řecka. A statistici připomínají, že Evropa se bude muset změnit, bude-li chtít být konkurenceschopná: zatím ve starých evropských zemích žije v průměru jen deset procent cizinců. Naproti tomu do New Yorku přišlo 43 procent obyvatelstva z ciziny a ve školách se učí ve 140 jazycích a téměř každý pátý Kanaďan se narodil v jiné zemi. Na přistěhovalcích z východu si odborníci v Německu váží hlavně schopnosti se chovat flexibilně a léta dojíždět. Další nevyužitá šance je dle odborníků i v tom, nabídnout ženám s vysokou kvalifikací lepší kariérní postup než mají doma. Navíc, podle některých studií, jak uvedla nedávno televize ARD, firmy, kde zastávají ženy vedoucí postavení, si stojí v době krize lépe, než firmy, které řídí pouze muži. Důvod: Ženy jsou schopné více riskovat než muži.
Otázka ovšem je, jestli Evropané jsou na vyšší míru migrace ochotni přistoupit a v jakém časovém horizontu. Staré Evropě už chybí spousty odborníků dnes a nezíská-li je, její konkurenční potenciál se bude snižovat.
Psáno pro ČRo 6
Jeden ze zaměstnanců institutu Thilo Lang říká: "Hodně východních Němců se odstěhovalo z bývalé endéer kvůli práci a nyní se vrací hlavně kvůli rodině a přátelům." Podle této studie, kterou zveřejnil týdeník Die Zeit, i dvě třetiny těch, co opustili NDR po roce 1990 a dnes ještě žije na západě země, si dovedou představit, že by se mohli vrátit. A 43 procent z nich již podniká kroky k návratu. Sasko se v roce 2011 stalo první zemí, která vykázala pozitivní bilanci: Přistěhovalo se tam o 3600 lidí více, než se vystěhovalo.
Podle hloubkového průzkumu hlavní důvod návratu ale není frustrace a únava, ale také ztráta víry v lepší budoucnost. Hlavní důvod, proč opouštějí staré německé země, spočívá zřejmě v tom, že začíná převládat přesvědčení, že skončila doba šťastných let západu. Dokazují to opět čísla: 81 procent těch, kteří na západě, tedy ve starých spolkových zemí ještě žije, si nemůže stěžovat na nepřátelské prostředí a tvrdí, že byli dobře přijati a jsou akceptováni. A ti, co se vrátili, tvrdí, že byli na západě Německa spokojeni, a to hlavně kvůli dobrému vzdělání a vyšším příjmům a vůbec lepšímu kariérnímu postupu. Zároveň je třeba ale říci, že těm, co se vrátili, chybělo vyšší vzdělání. 71 procent navrátilců má jen střední školu a jen 12 procent z nich promovalo. Zajímavé ale rovněž je, že více než polovina z těch, co se hodlají vrátit, by akceptovala v bývalé NDR menší příjem nebo dokonce i jiné zaměstnání, což by zase více odpovídalo domněnce, že jsou z větší odpovědnosti unaveni.
V závěru studie stojí, že byla pořízena na základě interview s několika stovkami lidí, a proto není zcela reprezentativní. Pan Lang ale přesto dodává, že výsledky se hodně blíží realitě a jsou tudíž validní.
Frank-Walter Weise, předseda Spolkové pracovní agentury, tvrdí, že staré spolkové země budou stát brzy před velkým problémem, protože se stále snižují počty těch, kteří se z východu stěhují na západ a vyzývá k tomu, aby staré země vymyslely nějaký atraktivní program, který by přitahoval zvláště mladé lidi z východu. Například Bavorsko už nyní postrádá velmi bolestně ztrátu vzdělaných lidí z Thüringenu." Tedy z Duryňska. Problém je dle odborníku hlavně v tom, že do dnešního dne se s novými zeměmi jedná jako s problematickým územím. Pan Weise to komentuje slovy: "Já naopak v tomto regionu vidím velký potenciál. A lidé, kteří hledají jen problémy, je stejně najdou v Sársku nebo v Porýní-Vestfálsku."
A protože lidé se vrací do bývalé NDR, musí se, podle Spolkové pracovní agentury, firmy více snažit přitáhnout lidi z Polska, Česka, Itálie, Španělska a Řecka. A statistici připomínají, že Evropa se bude muset změnit, bude-li chtít být konkurenceschopná: zatím ve starých evropských zemích žije v průměru jen deset procent cizinců. Naproti tomu do New Yorku přišlo 43 procent obyvatelstva z ciziny a ve školách se učí ve 140 jazycích a téměř každý pátý Kanaďan se narodil v jiné zemi. Na přistěhovalcích z východu si odborníci v Německu váží hlavně schopnosti se chovat flexibilně a léta dojíždět. Další nevyužitá šance je dle odborníků i v tom, nabídnout ženám s vysokou kvalifikací lepší kariérní postup než mají doma. Navíc, podle některých studií, jak uvedla nedávno televize ARD, firmy, kde zastávají ženy vedoucí postavení, si stojí v době krize lépe, než firmy, které řídí pouze muži. Důvod: Ženy jsou schopné více riskovat než muži.
Otázka ovšem je, jestli Evropané jsou na vyšší míru migrace ochotni přistoupit a v jakém časovém horizontu. Staré Evropě už chybí spousty odborníků dnes a nezíská-li je, její konkurenční potenciál se bude snižovat.
Psáno pro ČRo 6