Bavorsko se bouří proti přívalu migrantů
Zjednodušeně by se dalo říci toto: Bavorský ministr financí z CSU Markus Söder se ve čtvrtek v celostátních německých novinách Frankfurter Allgemeine Zeitung tvrdě postavil proti současnému přívalu migrantů do Německa a prosazuje tezi, že by se měly standardy azylového práva v Německu redukovat na úroveň ostatních evropských zemí. Žádá proto změnu německé ústavy. A vyžaduje, aby se Evropská unie zasadila za přijetí jednotné azylové politiky ve všech členských zemích.
Svůj postoj zdůvodňuje tím, že většina ostatních členských států EU není ochotna přistoupit na stejně vysoké německé standardy. Naopak od řady zemí je Německo napadáno, že svým liberálním přístupem a sociálními výhodami vlastně vyzývá migranty, aby přišli do Evropy. Doslova řekl: "Pokud někdo vyžaduje společné evropské řešení současné přistěhovalecké krize, musíme být připraveni německé standardy přizpůsobit ostatním zemím EU, to znamená německé výhody redukovat."
Jako příklad uvádí Söder Švýcarsko, kde platí pravidlo, podle kterého žadatelé o azyl, kteří pocházejí z neválečných, tedy bezpečných oblastí, musí do 48 hodin opustit zemi, aniž mají nárok na nějaké sociální náklady. A dodává, že "Německo musí a bude s každým žadatelem zacházet řádně, ale v zájmu společenské soudržnosti Německa bychom měli dělat všechno, aby současný příval utečenců byl zásadně zmenšen."
Šéf sociálnědemokratické frakce v parlamentu Thomas Oppermann dodává, že Německo, Rakousko a Švédsko na dlouhou dobu nejsou schopné takovýto příval utečenců zvládat.
Z toho evidentně vyplývá, že Německo je sice ochotné přijímat i v budoucnu více azylantů než jiné země, ale Bavorsko upozorňuje mnohem důrazněji než severní spolkové země na to, že vlastní možnosti by neměly být přeceňovány. To znamená, že tzv. mentální mapa Německa je tam taky velmi členitá. Protestantský sever je k utečencům mnohem vstřícnější než katolický jih, který má blíže k postojům střední Evropy. A kancléřka Angela Merkelová by zase nejspíš chtěla využít přívalu cizinců k řešení úbytku obyvatelstva v Německu, aby se nesnižovala jeho role ve světové politice, a učinit z největší a nejprůmyslovější země Evropy po vzoru Spojených států velký mnohonárodní stát.
Navíc Německo má s přílivem cizinců velké zkušenosti: Těsně po válce přijalo 20 milionů lidí z bývalého východního Pruska a později přes tři miliony Turků, když jim chyběly pracovní síly a větší problémy s Turky v Německu nikdy nenastaly, přesto, že jsou to muslimové.
(Psáno pro ČRo Plus)
Svůj postoj zdůvodňuje tím, že většina ostatních členských států EU není ochotna přistoupit na stejně vysoké německé standardy. Naopak od řady zemí je Německo napadáno, že svým liberálním přístupem a sociálními výhodami vlastně vyzývá migranty, aby přišli do Evropy. Doslova řekl: "Pokud někdo vyžaduje společné evropské řešení současné přistěhovalecké krize, musíme být připraveni německé standardy přizpůsobit ostatním zemím EU, to znamená německé výhody redukovat."
Jako příklad uvádí Söder Švýcarsko, kde platí pravidlo, podle kterého žadatelé o azyl, kteří pocházejí z neválečných, tedy bezpečných oblastí, musí do 48 hodin opustit zemi, aniž mají nárok na nějaké sociální náklady. A dodává, že "Německo musí a bude s každým žadatelem zacházet řádně, ale v zájmu společenské soudržnosti Německa bychom měli dělat všechno, aby současný příval utečenců byl zásadně zmenšen."
Šéf sociálnědemokratické frakce v parlamentu Thomas Oppermann dodává, že Německo, Rakousko a Švédsko na dlouhou dobu nejsou schopné takovýto příval utečenců zvládat.
Z toho evidentně vyplývá, že Německo je sice ochotné přijímat i v budoucnu více azylantů než jiné země, ale Bavorsko upozorňuje mnohem důrazněji než severní spolkové země na to, že vlastní možnosti by neměly být přeceňovány. To znamená, že tzv. mentální mapa Německa je tam taky velmi členitá. Protestantský sever je k utečencům mnohem vstřícnější než katolický jih, který má blíže k postojům střední Evropy. A kancléřka Angela Merkelová by zase nejspíš chtěla využít přívalu cizinců k řešení úbytku obyvatelstva v Německu, aby se nesnižovala jeho role ve světové politice, a učinit z největší a nejprůmyslovější země Evropy po vzoru Spojených států velký mnohonárodní stát.
Navíc Německo má s přílivem cizinců velké zkušenosti: Těsně po válce přijalo 20 milionů lidí z bývalého východního Pruska a později přes tři miliony Turků, když jim chyběly pracovní síly a větší problémy s Turky v Německu nikdy nenastaly, přesto, že jsou to muslimové.
(Psáno pro ČRo Plus)