Migrační vlna: druhá tvář
Každá velká událost má dvě tváře: tu kterou zaznamenáváme na první pohled a která je středem veřejného zájmu a pak druhou tvář, odvrácenou, která bývá neméně důležitá, i když o ni neprojevujeme tak velký zájem. A to se týká i České republiky, i když se nám hlavní proud běženců vyhnul.
V dnešním příspěvku bych rád upozornil na dvě takové skutečnosti. Po událostech ze Silvestra v Kolíně nad Rýnem se zřetelně ukázalo selhání policie a její ředitel Wolfgang Albers musel neprodleně odejít do penze. Zásadní otázka však zůstává: Nešlo jen o zastírací manévr? Nejspíš ano, protože v silách policejního prezidenta zřejmě nebylo možné eskalujícímu násilí u nádraží zabránit, protože policie tolik lidí neměla k dispozici.
Zodpovědnost za tento stav nenesou policisté, ale politici, kteří po finanční krizi na konci roku 2007 razantně zredukovali policejní sbory. A podobná je situace i u nás a to nejen u policie, ale i v armádě. Ve středu 13. ledna sice vláda přiznala, že i když se rozhodla zvýšit stav policie o 4000 lidí, i po tomto navýšení nedosáhne počet policistů velikosti, kterou měla před úspornými opatřeními. A podobně je to s armádou: ta má v současné době jen 18 800 vojáků, předpokládaný početní stav je tedy naplněn jen z 80 procent. V případě nějaké krize budeme mít stejné problémy jako v Německu.
Druhá okolnost, kterou migrační vlna výrazně připomněla, zní: Evropa vymírá a budeme-li chtít zůstat respektovaným světovým hráčem, budeme muset demografický propad řešit s velkým předstihem. A Německo je na tom v EU nejhůře, chybí mu už teď pracovní síly, a to byl jeden z hlavních momentů, proč kancléřka Merkelová byla k běžencům tak vstřícná. A tato skutečnost silně ohrožuje i Českou republiku: stárneme a vymíráme. Demograf Tomáš Fiala z pražské Vysoké školy ekonomické pro Dotyk řekl, že při současné nízké úrovni plodnosti by bez migrantů poklesl počet obyvatelstva do konce toho století z deseti na šest milionů, tedy o čtyřicet procent.
Aby se populace udržela na současné výši, tedy na hranici tzv. prosté reprodukce, musela by se plodnost žen dostat na úroveň 2,1 dítěte, nyní činí 1,53 dítěte. Při současné úrovni by bylo třeba až 60 tisíc přistěhovalců ročně, aby se populace v Česku nesnížila. Jde přitom o tzv. čistý migrační přírůstek, který zohledňuje i počet lidí, který Českou republiku opouští. Jestliže by začali Češi hromadněji emigrovat, o to by byla větší potřeba imigrantů. Nebezpečná otázka proto zní: Je si vláda vědoma toho, že i kdyby se jí podařilo zvýšit porodnost do roku 2030 na dvě děti, což je hodnota blízká prosté reprodukci, musel by roční migrační přírůstek činit 25 tisíc lidí?
Řešení předpokládá evidentně zásadní obrat nejen v přístupu k migrantům, ale i v myšlení a i jiný postoj médií: nemyslet jen na aktuality, ale na zprávy, jejichž výpověď má i s rostoucím časem větší hodnotu. Jinými slovy zdravá společnost má cítit odpovědnost i za budoucnost, tedy za naše děti a vnuky.
(Psáno pro ČRo Plus)
V dnešním příspěvku bych rád upozornil na dvě takové skutečnosti. Po událostech ze Silvestra v Kolíně nad Rýnem se zřetelně ukázalo selhání policie a její ředitel Wolfgang Albers musel neprodleně odejít do penze. Zásadní otázka však zůstává: Nešlo jen o zastírací manévr? Nejspíš ano, protože v silách policejního prezidenta zřejmě nebylo možné eskalujícímu násilí u nádraží zabránit, protože policie tolik lidí neměla k dispozici.
Zodpovědnost za tento stav nenesou policisté, ale politici, kteří po finanční krizi na konci roku 2007 razantně zredukovali policejní sbory. A podobná je situace i u nás a to nejen u policie, ale i v armádě. Ve středu 13. ledna sice vláda přiznala, že i když se rozhodla zvýšit stav policie o 4000 lidí, i po tomto navýšení nedosáhne počet policistů velikosti, kterou měla před úspornými opatřeními. A podobně je to s armádou: ta má v současné době jen 18 800 vojáků, předpokládaný početní stav je tedy naplněn jen z 80 procent. V případě nějaké krize budeme mít stejné problémy jako v Německu.
Druhá okolnost, kterou migrační vlna výrazně připomněla, zní: Evropa vymírá a budeme-li chtít zůstat respektovaným světovým hráčem, budeme muset demografický propad řešit s velkým předstihem. A Německo je na tom v EU nejhůře, chybí mu už teď pracovní síly, a to byl jeden z hlavních momentů, proč kancléřka Merkelová byla k běžencům tak vstřícná. A tato skutečnost silně ohrožuje i Českou republiku: stárneme a vymíráme. Demograf Tomáš Fiala z pražské Vysoké školy ekonomické pro Dotyk řekl, že při současné nízké úrovni plodnosti by bez migrantů poklesl počet obyvatelstva do konce toho století z deseti na šest milionů, tedy o čtyřicet procent.
Aby se populace udržela na současné výši, tedy na hranici tzv. prosté reprodukce, musela by se plodnost žen dostat na úroveň 2,1 dítěte, nyní činí 1,53 dítěte. Při současné úrovni by bylo třeba až 60 tisíc přistěhovalců ročně, aby se populace v Česku nesnížila. Jde přitom o tzv. čistý migrační přírůstek, který zohledňuje i počet lidí, který Českou republiku opouští. Jestliže by začali Češi hromadněji emigrovat, o to by byla větší potřeba imigrantů. Nebezpečná otázka proto zní: Je si vláda vědoma toho, že i kdyby se jí podařilo zvýšit porodnost do roku 2030 na dvě děti, což je hodnota blízká prosté reprodukci, musel by roční migrační přírůstek činit 25 tisíc lidí?
Řešení předpokládá evidentně zásadní obrat nejen v přístupu k migrantům, ale i v myšlení a i jiný postoj médií: nemyslet jen na aktuality, ale na zprávy, jejichž výpověď má i s rostoucím časem větší hodnotu. Jinými slovy zdravá společnost má cítit odpovědnost i za budoucnost, tedy za naše děti a vnuky.
(Psáno pro ČRo Plus)