ANO: preference versus kauzy Andreje Babiše
Preference hnutí Ano se dlouhodobě pohybují mezi dvaceti a třiceti procenty a podle agentury Kantar TNS by hnutí ANO nasbíralo dokonce 32 procentních bodů.
Jenže na druhé straně kolem majitele tohoto hnutí Andreje Babiše, který hnutí řídí stejně jako firmu Agrofert, se stále vyskytují nové a nové nejasnosti: Podezření z jeho spolupráce se Státní bezpečností pod krycím jménem Bureš není stále na Slovensku definitivně uzavřené, účelové založení firmy, aby dosáhl na dotace ve výši kolem 50 milionů na stavbu Čapího hnízda, řeší Evropská unie a nejnověji jsou zpochybněny jeho příjmy za poslední léta poté, co koupil od své vlastní firmy korunové dluhopisy za 2,4 miliardy, aby se vyhnul placení daní. Tím ušetřil asi 52 milionů korun. Slíbil, že je dá na charitu, ale zatím prokazatelně na ni věnoval jen jeden milion. Bohužel kolem této kauzy je více otazníků, protože celou dobu navíc kupoval další firmy, některé dokonce kupoval nevýhodně sám od sebe, aby ušetřil a podle analýz komentátorů Petra Holuba, Lenky Zlámalové, Sabiny Slonkové není zřejmé, odkud vzal na nákupy peníze a o kolik připravil stát na daních. Navíc - samy firmy, které pro Andreje Babiše měly učinit audit jeho příjmů - se od tohoto pojmu distancují: nejde o audit, tedy prověrku příjmů, ale pouze o součet příjmů, které podle serveru novinky.cz neodpovídá ani daňovým přiznáním, proto se tato kauza dostala na jednání parlamentu. Za zmínku stojí, že jedna z auditorských firem daňová přiznání pro Babiše vypracovávala.
Budoucím voličům však takové rozpory zatím nevadí. Důvodů může být hodně: podvádění státu a zvláště pak Vídně, Moskvy, či Bruselu je u nás bráno jako džentlmenský delikt a nikoho to nepobořuje. To má v našem prostoru dlouholetou tradici, vztahy tu nejsou tak nastavené, jako ve staré Evropě zvláště v protestantských zemích již od středověku, kde vztahy mezi leníky a králem byly pečetěné pevnými smlouvami. I Přemyslovci všechno řídili sami z jednoho centra. A po husitství a rekatolizaci tu ztratila církev moc a po třicetileté válce se tu krize na rozdíl od západu řešila tzv. druhým nevolnictvím. Moc centra a bohaté šlechty se upevnila. Ve staré Evropě kvůli koloniím a svobodnému obchodu vyrostla třetí bohatá měšťanská vrstva po dvoru a církvi, došlo k další dělbě moci. Proto ani za Rakouska-Uherska tu žádná řádná dělba moci neexistovala: neexistenci bohatého měšťanstva využil stát a uzurpoval si větší moc. Na tuto tradici navázali po válce rychle komunisté a teď se snaží o totéž i Andrej Babiš.
Má to ale jednoduché. Poslední průzkumy v USA, ve kterých se testovala účinnost vystupování Donalda Trumpa stejně jako léky, ukázaly, že z toho velkého množství vyjádření si občan pamatuje ani ne jednu celou větu. V dnešní zbanalizované komunikaci ve veřejném prostoru argumenty a fakta už nehrají zásadní roli. Důležitější je výrazný obraz a jeho četnost.
(Psáno pro ČRo Plus)
Jenže na druhé straně kolem majitele tohoto hnutí Andreje Babiše, který hnutí řídí stejně jako firmu Agrofert, se stále vyskytují nové a nové nejasnosti: Podezření z jeho spolupráce se Státní bezpečností pod krycím jménem Bureš není stále na Slovensku definitivně uzavřené, účelové založení firmy, aby dosáhl na dotace ve výši kolem 50 milionů na stavbu Čapího hnízda, řeší Evropská unie a nejnověji jsou zpochybněny jeho příjmy za poslední léta poté, co koupil od své vlastní firmy korunové dluhopisy za 2,4 miliardy, aby se vyhnul placení daní. Tím ušetřil asi 52 milionů korun. Slíbil, že je dá na charitu, ale zatím prokazatelně na ni věnoval jen jeden milion. Bohužel kolem této kauzy je více otazníků, protože celou dobu navíc kupoval další firmy, některé dokonce kupoval nevýhodně sám od sebe, aby ušetřil a podle analýz komentátorů Petra Holuba, Lenky Zlámalové, Sabiny Slonkové není zřejmé, odkud vzal na nákupy peníze a o kolik připravil stát na daních. Navíc - samy firmy, které pro Andreje Babiše měly učinit audit jeho příjmů - se od tohoto pojmu distancují: nejde o audit, tedy prověrku příjmů, ale pouze o součet příjmů, které podle serveru novinky.cz neodpovídá ani daňovým přiznáním, proto se tato kauza dostala na jednání parlamentu. Za zmínku stojí, že jedna z auditorských firem daňová přiznání pro Babiše vypracovávala.
Budoucím voličům však takové rozpory zatím nevadí. Důvodů může být hodně: podvádění státu a zvláště pak Vídně, Moskvy, či Bruselu je u nás bráno jako džentlmenský delikt a nikoho to nepobořuje. To má v našem prostoru dlouholetou tradici, vztahy tu nejsou tak nastavené, jako ve staré Evropě zvláště v protestantských zemích již od středověku, kde vztahy mezi leníky a králem byly pečetěné pevnými smlouvami. I Přemyslovci všechno řídili sami z jednoho centra. A po husitství a rekatolizaci tu ztratila církev moc a po třicetileté válce se tu krize na rozdíl od západu řešila tzv. druhým nevolnictvím. Moc centra a bohaté šlechty se upevnila. Ve staré Evropě kvůli koloniím a svobodnému obchodu vyrostla třetí bohatá měšťanská vrstva po dvoru a církvi, došlo k další dělbě moci. Proto ani za Rakouska-Uherska tu žádná řádná dělba moci neexistovala: neexistenci bohatého měšťanstva využil stát a uzurpoval si větší moc. Na tuto tradici navázali po válce rychle komunisté a teď se snaží o totéž i Andrej Babiš.
Má to ale jednoduché. Poslední průzkumy v USA, ve kterých se testovala účinnost vystupování Donalda Trumpa stejně jako léky, ukázaly, že z toho velkého množství vyjádření si občan pamatuje ani ne jednu celou větu. V dnešní zbanalizované komunikaci ve veřejném prostoru argumenty a fakta už nehrají zásadní roli. Důležitější je výrazný obraz a jeho četnost.
(Psáno pro ČRo Plus)