O lhaní a kradení
Lhát a krást se v politice a v euroatlantické civilizaci, ke které jsme se po padesáti letech totalitních systémů připojili, nesmí. Ukazuje to i čerstvý případ bývalého šéfa německé pošty pana Zumwinkela, který musel odstoupit jen kvůli podezření, že nezdanil příjmy z prodeje obchodní sítě svých rodičů a peníze uložil na nadační konta v Lichtenštějnsku: celým případem se samozřejmě bude zabývat justice. Každé selhání, zvláště politika či jinak veřejně činného občana, proto musí prošetřit nezávislá justice a když se tak stane, nelze už žádnou kauzu tak snadno zamést doma pod koberec, jak na to upozornila nejnověji zpráva ministerstva zahraničí Spojených států v případě Jiřího Čunka či před třemi lety události kolem TV NOVA, respektive CME Ronalda Laudera.
O co tenkrát šlo:
Náš stát toleroval Dr. Vladimíru Železnému, aby zmíněnému americkému podnikateli, který do Novy v Čechách investoval, stanici ukradl (připomeňme, že v prvním nedělním duelu politiků po ukradení televize se objevili tehdy oba naši čelní političtí představitelé Václav Klaus i Miloš Zeman, a tím krádež de facto legitimovali) a my jsme na to potom všichni doplatili. Poprvé jsme prohráli arbitráž ve Stockholmu a museli jsme panu Lauderovi zaplatit deset miliard korun a podruhé v roce 2005, kdy si pan Lauder za vyhrané peníze (které jsme zaplatili my jako daňoví poplatníci) koupil televizi zpět. Za pozornost stojí, že nikdo jiný ze silných světových televizních hráčů o Novu ze solidarity neprojevil zájem, aby tak Západ mohl Čechům vzkázat, že takhle lokajsky se v naší civilizaci nekrade. Doplatili jsme na nečinnost našich orgánů v trestním řízení a soudů. Na Vladimíra Železného bylo tehdy podáno kolem padesáti žalob a prakticky žádná z nich nebyla dodnes dořešena.
Chyběla a chybí nám vůle k výkonu spravedlnosti (ba co víc: možná byl pan Železný k odcizení televize dokonce ze strany politiků i svým způsobem animován, protože závislost ředitele nejsledovanější televize na politicích byla pro ně výhodná) a k odpolitizování mediálních rad: všichni se tehdy báli moci Vladimíra Železného.
V případě Jiřího Čunka jde o něco podobného: vládní zájem udržet za každou cenu koalici s největší pravděpodobností způsobil zastavení trestního stíhání z podezření z korupce bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka za KDU-ČSL a případ se nedostal před nezávislou justici, a to je právě ten hlavní důvod, proč jsme se dostali do zprávy amerického ministerstva.
Ve zprávě stojí, že korupce a vymahatelnost práva jsou v České republice velkým problémem. A to přesto, že česká vláda chrání práva svých občanů. Za velký problém pana Čunka zpráva označuje korupci. Ke zkorumpovanosti země podle amerického ministerstva přispívá politický tlak a neefektivní policie. Přetrvává soudní korupce a zásahy politiků do činnosti policie a justice. Kvůli tomu – dle zprávy – předčasně skončilo vyšetřování některých kauz nebo byly předány jinému soudu. Jak známo, kromě pana Čunka zpráva zmiňuje i bývalého premiéra za ČSSD Stanislava Grosse.
Ve zprávě je citován i dokument Světové banky, podle kterého téměř čtvrtina podniků v České republice se snaží uplatit veřejné činitele ve svůj prospěch a tato tendence je v ČR stále na vzestupu.
Obě události ale zmiňuji z jiného důvodu: suverenita v rozhodování našich orgánů ještě neznamená, že jejich rozhodnutí budou přijata v kontextu celé civilizace, pokud existují vážná podezření, že byly porušeny základní normy, na kterých tato společnost a civilizace stojí již od středověku, kdy vznikla v Anglii a v Holandsku stolice nezávislého soudce. Připomeňme, že kapitalismus nevznikl z tržního hospodářství, ale právě z ustavení stolice nezávislého soudce. Jedno z těch zásadních pravidel tedy zní: Nemorálnost by neměla být nikdy odměněna většími penězi ani větší mocí, a to i tehdy, když jde o zachování vlády. Politologové říkají, že schopnost kolektivně politicky jednat představuje bohatství, ale ještě důležitější je, aby za každým krokem či rozhodnutím vlády mohl stát každý z ministrů s čistým svědomím, protože jinak vláda ztrácí důvěru, a to je to úplně největší bohatství.
O co tenkrát šlo:
Náš stát toleroval Dr. Vladimíru Železnému, aby zmíněnému americkému podnikateli, který do Novy v Čechách investoval, stanici ukradl (připomeňme, že v prvním nedělním duelu politiků po ukradení televize se objevili tehdy oba naši čelní političtí představitelé Václav Klaus i Miloš Zeman, a tím krádež de facto legitimovali) a my jsme na to potom všichni doplatili. Poprvé jsme prohráli arbitráž ve Stockholmu a museli jsme panu Lauderovi zaplatit deset miliard korun a podruhé v roce 2005, kdy si pan Lauder za vyhrané peníze (které jsme zaplatili my jako daňoví poplatníci) koupil televizi zpět. Za pozornost stojí, že nikdo jiný ze silných světových televizních hráčů o Novu ze solidarity neprojevil zájem, aby tak Západ mohl Čechům vzkázat, že takhle lokajsky se v naší civilizaci nekrade. Doplatili jsme na nečinnost našich orgánů v trestním řízení a soudů. Na Vladimíra Železného bylo tehdy podáno kolem padesáti žalob a prakticky žádná z nich nebyla dodnes dořešena.
Chyběla a chybí nám vůle k výkonu spravedlnosti (ba co víc: možná byl pan Železný k odcizení televize dokonce ze strany politiků i svým způsobem animován, protože závislost ředitele nejsledovanější televize na politicích byla pro ně výhodná) a k odpolitizování mediálních rad: všichni se tehdy báli moci Vladimíra Železného.
V případě Jiřího Čunka jde o něco podobného: vládní zájem udržet za každou cenu koalici s největší pravděpodobností způsobil zastavení trestního stíhání z podezření z korupce bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka za KDU-ČSL a případ se nedostal před nezávislou justici, a to je právě ten hlavní důvod, proč jsme se dostali do zprávy amerického ministerstva.
Ve zprávě stojí, že korupce a vymahatelnost práva jsou v České republice velkým problémem. A to přesto, že česká vláda chrání práva svých občanů. Za velký problém pana Čunka zpráva označuje korupci. Ke zkorumpovanosti země podle amerického ministerstva přispívá politický tlak a neefektivní policie. Přetrvává soudní korupce a zásahy politiků do činnosti policie a justice. Kvůli tomu – dle zprávy – předčasně skončilo vyšetřování některých kauz nebo byly předány jinému soudu. Jak známo, kromě pana Čunka zpráva zmiňuje i bývalého premiéra za ČSSD Stanislava Grosse.
Ve zprávě je citován i dokument Světové banky, podle kterého téměř čtvrtina podniků v České republice se snaží uplatit veřejné činitele ve svůj prospěch a tato tendence je v ČR stále na vzestupu.
Obě události ale zmiňuji z jiného důvodu: suverenita v rozhodování našich orgánů ještě neznamená, že jejich rozhodnutí budou přijata v kontextu celé civilizace, pokud existují vážná podezření, že byly porušeny základní normy, na kterých tato společnost a civilizace stojí již od středověku, kdy vznikla v Anglii a v Holandsku stolice nezávislého soudce. Připomeňme, že kapitalismus nevznikl z tržního hospodářství, ale právě z ustavení stolice nezávislého soudce. Jedno z těch zásadních pravidel tedy zní: Nemorálnost by neměla být nikdy odměněna většími penězi ani větší mocí, a to i tehdy, když jde o zachování vlády. Politologové říkají, že schopnost kolektivně politicky jednat představuje bohatství, ale ještě důležitější je, aby za každým krokem či rozhodnutím vlády mohl stát každý z ministrů s čistým svědomím, protože jinak vláda ztrácí důvěru, a to je to úplně největší bohatství.