Než jsem začal psát tuto glosu, přečetl jsem si řadu textů o Tomáši Ježkovi a všichni, kteří na něj vzpomínali, o něm hovořili s neskrývanou úctou, včetně těch, s kterými se profesně i lidsky rozešel, jako byl například Václav Klaus, s kterým se znal od dětských let.

Důvodů je zřejmě několik, byl zaníceným liberálním ekonomem, který pod vlivem Friedricha von Hayeka sveřepě obhajoval tržní ekonomiku, a když zjistil, v čem udělali on a ostatní jeho kolegové-ekonomové na počátku transformace chybu: tehdy totiž nepochopili, že Hayek hovořil o neviditelné ruce trhu v právním státě, který u nás neexistoval, hned to veřejně přiznal. Zřejmě ekonomové přehlédli větu von Hayeka tuším z roku 1945: "Kapitalismus předpokládá, že kromě racionálního myšlení jsme obdařeni také tradiční morálkou, která byla prozkoušena vývojem." Dokonce o tom před 17 lety hovořil i pro francouzský deník Le Monde. A když slepě, jak třeba v případě privatizace, hájil názor Klause, že by k ní neměli mít přístup zahraniční investoři, uznal brzy omyl a snažil se ho napravit, stejně jako v případě restitucí, proti kterým Klaus rovněž tvrdě vystupoval.

Asi nejpřesněji to řekl Petr Pithart: „Pro mě byl Tomáš Ježek opravdový liberál, protože byl hluboce věřící evangelík. To byl ten původní skotský liberalismus Adama Smithe.“ A dodal: "Podobné postoje byly a jsou v Česku výjimečné."

Jinými slovy Tomáš Ježek zůstal v očích zainteresované veřejnosti důvěryhodný a nikdy v politice kvůli mocenské a stranické taktice nebyl ochoten kličkovat, měnit názory, něco předstírat a lhát. Kdykoliv a kdekoliv jsem ho potkal, hovořil s planoucíma očima velmi zaujatě, věcně a přesvědčivě. Asi právě proto taky v roce 2003, kdy se ho Václav Havel optal, zda by něco udělal jinak, mu posléze došlo, že jednu věc by už nikdy nechtěl opakovat. Před dvěma lety to přiznal veřejně: "Už nikdy bych do ničeho nešel s Václavem Klausem." Pro Tomáše Ježka byly státní zájmy v hierarchii hodnot vždy nad osobními a stranickými zájmy, což Klausovi, který to nedodržoval, vyčítal.

Navíc měl dobře vytříbenou intuici, takže blížící se změny v Evropě cítil dlouhodobě. V roce 2009 Reflexu řekl: "V osmdesátých letech jsem překládal Hayeka. Jeho kniha Právo, zákonodárství a svoboda má tři díly, první jsem dokončil v srpnu 1988, druhý v dubnu 1989 a třetí, který je o ústavě, jsem plánoval na leden 1990. V létě 1989 na dovolené v Jugoslávii jsem pracoval a říkal si, že překlad musím rychle dodělat, protože to určitě budeme brzy potřebovat, za chvíli budeme psát ústavu. Vážně jsem si tohle říkal. A ono to tak bylo."

Tomáš Ježek zemřel 29. listopadu 2017, rozloučení s ním se uskuteční tento týden a proběhne jen v rodinném kruhu. Zprávu kdy a kde to bude, neobdržela ČTK a pozvání nedostal ani nikdo z jeho nejbližších přátel, s kterými jsem hovořil.