Německo a GroKo
Nejčastěji používaná zkratka v Německu je GroKo, Grosse Koalition: česky velká koalice. Jedna část společnosti kolem kancléřky Angely Merkelové, tedy CDU a CSU, v pokračování koalice vidí záchranu: konečně bude mít Německo vládu a může se spolu s Francií podílet na změnách v Evropské unii. Druhá, levicová část občanů, v ní vidí pokus o likvidaci SPD, tedy sociální demokracie. Důvod je plausibilní: Sociální demokraté se koaliční smlouvou posunou do středu a levé křídlo obsadí Alternativa pro Německo považovaná za ultralevici.
SPD se pro další jednání s Angelou Merkelovou nerozhodla snadno, diskutovali o tom na mimořádném sjezdu skoro celý den a proti nakonec bylo 44 procent hlasů. Kritici totiž tvrdí, že toto stálé přibližování ke společné koalici je dalším krokem ke ztrátě původní pozice lidové strany. SPD už nebude stranou malých lidí, jejichž zájmy vždycky hájila.
Představitelé SPD, hlavně Martin Schulz a Andrea Nahles, koalici obhajují s tím, že nové volby by byly hloupé, že strana nejprve potřebuje učinit hlubokou sondáž do potřeb voličů, než vyhlásí nový program. A nejvíc to schytal Schulz, když se odvolal na Macrona, který mu k jednání o koalici gratuloval. Tomu se ale kritici vysmáli, protože právě ve Francii je sociální demokracie silně marginalizovaná díky Macronovi.
Odpůrci koalice zvolili novou taktiku, protože rozdíl na posledním sjezdu byl jen šestiprocentní a koalici budou muset nakonec ještě jednou schválit sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu: snaží se naverbovat do strany co nejvíc nových členů, kteří by hlasovali proti. Mezi hlavní odpůrce patří hlavně mladí sociální demokraté. Zdá se, že určitý úspěch by tato iniciativa mohla mít, protože hned v pondělí, tedy den po mimořádném sjezdu, jen bavorská SPD hlásila vstup stovky nových členů, v Berlíně to bylo 70 a v úterý to již bylo celkem 1500 členů. Zatím to ale nic neznamená, protože celkem mají sociální demokraté v Německu 440 tisíc členů. Vnitrostranické referendum se dle odhadu bude konat nejdříve za dva až tři týdny, což samo o sobě už lidi otravuje, protože od voleb uběhly čtyři měsíce. Za odklad může ale sociální demokracie, která si vyžádala více času kvůli vyjednávací strategii. Porada začala 25. ledna a není jisté, jestli bude poslední. Skeptici tvrdí, že koaliční smlouva se do Velikonoc nestačí podepsat.
Protahování ale evidentně ubírá SPD hlasy: podle posledních průzkumů by ji podporovalo nyní asi 17 nebo 18 procent voličů. V září ovšem dostala ještě ve volbách 20,5 procenta, což bylo nejméně od konce druhé světové války.
Radostnější je atmosféra v řadách CDU, jejíž místopředseda Thomas Strobl prohlásil: " V sociální demokracii se prosadil rozum." V důsledku to znamená, že Angela Merkelová, pokud se uzavře koaliční smlouva, po dvanácti letech v úřadě zůstává i nadále jedinou kandidátkou na kancléřku.
(Psáno pro ČRo Plus)
SPD se pro další jednání s Angelou Merkelovou nerozhodla snadno, diskutovali o tom na mimořádném sjezdu skoro celý den a proti nakonec bylo 44 procent hlasů. Kritici totiž tvrdí, že toto stálé přibližování ke společné koalici je dalším krokem ke ztrátě původní pozice lidové strany. SPD už nebude stranou malých lidí, jejichž zájmy vždycky hájila.
Představitelé SPD, hlavně Martin Schulz a Andrea Nahles, koalici obhajují s tím, že nové volby by byly hloupé, že strana nejprve potřebuje učinit hlubokou sondáž do potřeb voličů, než vyhlásí nový program. A nejvíc to schytal Schulz, když se odvolal na Macrona, který mu k jednání o koalici gratuloval. Tomu se ale kritici vysmáli, protože právě ve Francii je sociální demokracie silně marginalizovaná díky Macronovi.
Odpůrci koalice zvolili novou taktiku, protože rozdíl na posledním sjezdu byl jen šestiprocentní a koalici budou muset nakonec ještě jednou schválit sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu: snaží se naverbovat do strany co nejvíc nových členů, kteří by hlasovali proti. Mezi hlavní odpůrce patří hlavně mladí sociální demokraté. Zdá se, že určitý úspěch by tato iniciativa mohla mít, protože hned v pondělí, tedy den po mimořádném sjezdu, jen bavorská SPD hlásila vstup stovky nových členů, v Berlíně to bylo 70 a v úterý to již bylo celkem 1500 členů. Zatím to ale nic neznamená, protože celkem mají sociální demokraté v Německu 440 tisíc členů. Vnitrostranické referendum se dle odhadu bude konat nejdříve za dva až tři týdny, což samo o sobě už lidi otravuje, protože od voleb uběhly čtyři měsíce. Za odklad může ale sociální demokracie, která si vyžádala více času kvůli vyjednávací strategii. Porada začala 25. ledna a není jisté, jestli bude poslední. Skeptici tvrdí, že koaliční smlouva se do Velikonoc nestačí podepsat.
Protahování ale evidentně ubírá SPD hlasy: podle posledních průzkumů by ji podporovalo nyní asi 17 nebo 18 procent voličů. V září ovšem dostala ještě ve volbách 20,5 procenta, což bylo nejméně od konce druhé světové války.
Radostnější je atmosféra v řadách CDU, jejíž místopředseda Thomas Strobl prohlásil: " V sociální demokracii se prosadil rozum." V důsledku to znamená, že Angela Merkelová, pokud se uzavře koaliční smlouva, po dvanácti letech v úřadě zůstává i nadále jedinou kandidátkou na kancléřku.
(Psáno pro ČRo Plus)