"Inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného..., který byl po právu vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo," to jsou slova prezidenta Miloše Zemana. A podobně hovořil v poslední době i premiér Andrej Babiš, když na novináře křičel: "Jste zkorumpovaná pakáž... Lžete!.. Řešíte pseudokauzy!"

Útoky na novináře, migranty, Židy či intelektuály se ale začaly šířit ve veřejném prostoru nejen u nás, ale i ve Spojených státech, staré Evropě a jinde. To byl důvod, proč se profesorka Susan Beneschová z Harvardu začala zabývat před více než dvěma lety soustavným studiem vztahu jazyka a masy, i když tenkrát ji ani ve snu nenapadlo, že by se tento problém mohl dostat do USA a do Evropy. Její první studie se týkaly zemí, v kterých hrozilo vyhlazování některých skupin obyvatelstva. Tehdy zkoumala jak mohou být slova nebezpečná a došla k závěru, že ohrožení pro lidi začíná tehdy, když se začnou ve společnosti používat slova, která se vymykají běžně akceptovanému úzu, jako jsou zrádci lidu, lživá média, příživníci, nájemní žoldáci a samozvanci, když pominu hrubější výrazy našeho pana prezidenta..

Problém podle paní profesorky začíná tehdy, když i lehce opovržlivá slova společenství akceptuje a začne je používat, protože to skoro vždy vyvolává dominový efekt: lidé i politici totiž začnou výrazivu dodávat stále větší a větší emocionální náboj, až z původních "hořlavých" kapek vzplane oheň jako v Ruandě. Jenže, jak ukazují příklady z posledních týdnů ve Spojených státech, Cesar Sayoc, který rozesílal balíčkové bomby na protivníky prezidenta Donalda Trumpa, jeho nenávistné hlášky z twitteru šířil, a proto také jim zaslal bomby. A podobně Robert Bowers, který vraždil lidi v synagoze Pittsburghu, používal velmi obhroublý antisemitský slovník, který se začal šířit na sociálních sítích. A na sítích ve Spojených státech se šířil i obraz, na němž byl znázorněn vlak, který najíždí na člověka, který místo hlavy měl logo televizní stanice CNN. A to je podle paní profesorky přesně to, co ona nazývá odlidštěním jazyka, které bourá překážky násilí.

Podobný problém vykazuje rétorika v celé naší civilizaci ve vztahu k migraci, protože skutečný odvěký problém migrace ovládl narativ extrémistů, který všechny běžence líčí jako hordy zlých černochů a muslimů, protože prý původním obyvatelům chtějí vzít práci, ženy i peníze. Tento strašidelný příběh totiž zamlžil rozdíl mezi migranty a azylanty, kteří přicházejí z válkou soužených území. Ale protože tyto problémy nejsou naše, nemůže existovat ani jenom naše řešení, upozorňují filozofové.

Pokud se proti brutalizaci jazyka nepostavíme a pokud se na tomto procesu budou nadále přiživovat i politici a platformy jako jsou facebook a twitter, které se zříkají odpovědnosti za obsahy, které šíří, bude čím dál tím méně pravděpodobné, že se nějakým krvavým následkům dokážeme v Evropě vyhnout.

Napsáno pro ČRoPlus