Pakliže neobhájíme nestrannou policii, justici a svobodná média, ocitneme se po třiceti letech opět ve zlomovém bodě, v němž není ohrožena pouze vláda, ale právní stát, a tím pádem celý režim. To je hlavní důvod, proč Evropská unie kauzy premiéra Babiše tak bedlivě sleduje. Chce vědět, kam patříme a jestli s námi v budoucnu může počítat jako s rovnoprávným partnerem. Jinými slovy, jestli jsme se po padesáti letech a dvou autoritářských režimech v posledních třiceti letech vzpřímili, jestli my občané České republiky už jsme schopní se každému pokusu o východní oligarchizaci veřejného prostoru rázně postavit: jestli je pravda to, co tvrdíme, že naše justice díky Ústavnímu a Nejvyššímu správnímu soudu skutečně funguje.

Homo oeconomicus je bytost ekonomicky racionální, která myslí hlavně na sebe, jde proto o Jiný typ člověka. Lidé ve své většině nejsou dle psychologů bytostmi, které by za všech okolností a bez ohledu na okolí maximalizovaly pouze svůj zisk. A to byl důvod, proč vznikl sociální řád a státní instituce, které mají za úkol potlačit egocentristy, parazity a zavést ve společnosti reciprocitu, tedy vzájemně výhodné vztahy.
Reciprocita totiž vnáší do společnosti dvě významné vlastnosti: férovost neboli spravedlnost a averzi vůči výrazné nerovnosti.

Jedním z důvodů kolapsu mechanismů kooperace státních institucí je dle sociologů, jako byl Američan Parsons, ztráta možnosti trestat parazity a podkopaný jazyk, který ztrácí schopnost skutečnost pojmenovat, protože rozvolňuje obsahy slov a zabetonovává lyrismus v řeči.

Lidé se chovají podle sociálních norem, jinými slovy obecně uznávaných způsobů chování, jenže jakmile za překročení norem přestane lidem hrozit trest, lidé s jejich dodržováním přestanou. Proto i malá skupina, která normy beztrestně nerespektuje, způsobí, že je přestane respektovat podstatná část dalších lidí. Výsledek je zřejmý: Následuje rozklad legislativy i exekutivy a společnost se octne ve zlomovém bodě: tedy na hranici podstatných změn.

Proto si můžeme dovolit snad říci, že premiér Andrej Babiš je představitelem toho Jiného, co tu zbylo a jen mutovalo v podnikatele, je zombie, což je nejspíš hlavní důvod, proč na něj stát zatím neumí reagovat: něco takového nečekal, nové generace už nemají starou zkušenost. Toto zpoždění naší i evropské reakce on využil k tomu, aby si stát z části přivlastnil , čemuž - pokud náš stát a jeho instituce ještě alespoň částečně fungují - je třeba rázně zabránit a privatizované instituce vrátit státu. Pokud se nám to nepodaří, ztratí Česká republika tvář, kterou jsme se snažili tak pracně posledních třicet let předvádět světu.

Napsáno pro ČRoPlus