Svět knihy 2019, ostuda Prahy
O poslední knize Citlivý člověk jsi prohlásil, že ses „k ní prohřbil“, a není divu – během posledních tří let z tvého života odešli otec, matka i mladší bratr. Pomohlo ti psaní vyrovnat se snáze s „odcházením“ svých blízkých?
To je takový ten trochu kýčovitý názor, že se člověk s něčí smrtí „vyrovná“. Jak? A proč vlastně? Jsi snad zapřisáhlý nepřítel jizev a psychických zranění? Znáš někoho, kdo říká, že smrt někoho blízkého je v pořádku? Vlastně k tomu asi nemám vytvořený žádný názor a slova, kterými bych to vyjádřil, jsem dosud nedal dohromady. Jen mě trochu uklidňuje, že to se nejspíš nepodařilo nikomu!
Tuto novinářskou otázku a odpověď z jednoho rozhovoru Jáchyma Topola jsem vybral do úvodu dnešní glosy o 25. ročníku Světa knihy 2019, který proběhl od 9. do 12. května v Praze, neboť se mi zdá, že velmi přesně odkrývá jeho způsob vnímání a posléze i artikulace situací, který z něj činí nejvýraznějšího českého spisovatele posledních desetiletí. Na zmíněném knižním veletrhu, kde se s ním čtenáři mohli potkat, byl kromě této poslední jeho knihy představen i jeho kultovní román Sestra z roku 1994, který se právě dočkal vydání v prestižní edici Česká knižnice.
Na veletrhu, jehož hlavním hostem byla Latinská Amerika, kde se zvláště v sobotu sešlo ohromné množství lidí, bylo možné se setkat nejen s velkým množství našich autorů, ale mimo jiné i se dvěma nositeli Nobelovy ceny za literaturu Hertou Müllerovou a Mariem Vargasem Llosou, jejichž knihy vyšly i v českém překladu.
S oběma autory se mohli zájemci potkat i v sobotu večer v kině Lucerna, kde s nimi Jakub Železný hovořil o významu literatury pro hlas svobody i politický boj. "Obě tyto osobnosti spojuje výrazné politicko-společenské angažmá, očekávám debatu, která výrazně přesáhne rámec literatury. Což je přesně směr, jímž se chceme ubírat, stejně jako ostatní knižní veletrhy ve světě, chceme být především festivalem myšlení," řekl ředitel veletrhu Radovan Auer a jeho očekávání se naplnilo.
Bohužel prostory na pražském výstavišti jsou pro takovou akci zcela nevyhovující zvláště kvůli tomu, že po požáru levého křídla v roce 2008 je instalace umístěna v provizorním stanu, ač již primátor Bém sliboval, že nové křídlo bude postaveno do dvou let. Ani po jedenácti letech pražští radní se v realizaci tohoto projektu nedostali dál.
Sobotní bouřka s lijákem proměnila prostory provizorního křídla a stanu pro malé nakladatele v grotesku, na knihy teklo nejen ze střechy, ale voda se do výstavních prostor hrnula i po podlaze, takže se knihy musely narychlo přemísťovat, někdy byly dokonce i na pultech pod igelitem a na mnoha místech stály kýble, které chytaly vodu kapající ze střechy.
Přesto počet vystavovatelů se proti loňsku zvýšil ze 404 na 461 a počet zemí a regionů z 22 na 31. Bohužel nepříznivé počasí jinak úspěšný Svět knihy 2019 proměnilo v ostudu Prahy.
(Psáno pro ČRo Plus)
To je takový ten trochu kýčovitý názor, že se člověk s něčí smrtí „vyrovná“. Jak? A proč vlastně? Jsi snad zapřisáhlý nepřítel jizev a psychických zranění? Znáš někoho, kdo říká, že smrt někoho blízkého je v pořádku? Vlastně k tomu asi nemám vytvořený žádný názor a slova, kterými bych to vyjádřil, jsem dosud nedal dohromady. Jen mě trochu uklidňuje, že to se nejspíš nepodařilo nikomu!
Tuto novinářskou otázku a odpověď z jednoho rozhovoru Jáchyma Topola jsem vybral do úvodu dnešní glosy o 25. ročníku Světa knihy 2019, který proběhl od 9. do 12. května v Praze, neboť se mi zdá, že velmi přesně odkrývá jeho způsob vnímání a posléze i artikulace situací, který z něj činí nejvýraznějšího českého spisovatele posledních desetiletí. Na zmíněném knižním veletrhu, kde se s ním čtenáři mohli potkat, byl kromě této poslední jeho knihy představen i jeho kultovní román Sestra z roku 1994, který se právě dočkal vydání v prestižní edici Česká knižnice.
Na veletrhu, jehož hlavním hostem byla Latinská Amerika, kde se zvláště v sobotu sešlo ohromné množství lidí, bylo možné se setkat nejen s velkým množství našich autorů, ale mimo jiné i se dvěma nositeli Nobelovy ceny za literaturu Hertou Müllerovou a Mariem Vargasem Llosou, jejichž knihy vyšly i v českém překladu.
S oběma autory se mohli zájemci potkat i v sobotu večer v kině Lucerna, kde s nimi Jakub Železný hovořil o významu literatury pro hlas svobody i politický boj. "Obě tyto osobnosti spojuje výrazné politicko-společenské angažmá, očekávám debatu, která výrazně přesáhne rámec literatury. Což je přesně směr, jímž se chceme ubírat, stejně jako ostatní knižní veletrhy ve světě, chceme být především festivalem myšlení," řekl ředitel veletrhu Radovan Auer a jeho očekávání se naplnilo.
Bohužel prostory na pražském výstavišti jsou pro takovou akci zcela nevyhovující zvláště kvůli tomu, že po požáru levého křídla v roce 2008 je instalace umístěna v provizorním stanu, ač již primátor Bém sliboval, že nové křídlo bude postaveno do dvou let. Ani po jedenácti letech pražští radní se v realizaci tohoto projektu nedostali dál.
Sobotní bouřka s lijákem proměnila prostory provizorního křídla a stanu pro malé nakladatele v grotesku, na knihy teklo nejen ze střechy, ale voda se do výstavních prostor hrnula i po podlaze, takže se knihy musely narychlo přemísťovat, někdy byly dokonce i na pultech pod igelitem a na mnoha místech stály kýble, které chytaly vodu kapající ze střechy.
Přesto počet vystavovatelů se proti loňsku zvýšil ze 404 na 461 a počet zemí a regionů z 22 na 31. Bohužel nepříznivé počasí jinak úspěšný Svět knihy 2019 proměnilo v ostudu Prahy.
(Psáno pro ČRo Plus)