Marketing některých politických stran či mocenských center v době globalizace, kdy skutečná politika inkarnovala, jak říká filozof Miroslav Petříček, v globální šachy, které se hrají na šachovnici pokrývající celou planetu, na níž probíhá celá řada šachových utkání, v nichž každý tah v jedné hře ovlivňuje tahy na ostatních šachovnicích, počítá s tím, že pro většinu lidí je tato představa příliš abstraktní.

A to je důvod, proč se snaží marketingoví šamani pomocí jednoduchých odpovědí na nesmírně složité otázky vytvářet ve virtuálním světě umělý řád, po kterém lidé touží.

Proto třeba většina našich politických subjektů i prezident straší muslimy a nechce přijímat běžence, SPD navíc straší Bruselem a chce vystoupit z EU. Obě tato strašidla představují umělé konstrukty, což zahlédne každý soudný pozorovatel, který vystrčí hlavu z českého rybníku.

Podíváme-li se na globalizovaný svět z dostatečně velkým kontextem, jak to učinil anglický novinář Robert Luce, zjistíme, že pro devět desetin lidstva, která už z větší části dnes dohání Západ, jak vidíme v Číně a Indii, není duchovní pokrok lidstva vůbec žádným tématem. Kishore Mahbubani, profesor Národní univerzity v Singapuru, říká: Západ je v defenzivě. Tvrdí: 1800 let, až do roku 1820, byly Čína a Indie největšími ekonomikami světa. Proto doba nadvlády euroatlantické civilizace podle něj zase brzy skončí a, jak říká, opět bude nastolena normalita. Dodává: Buďte k Číně milí, nebo brzy nebude Čína milá k vám.

To je již jasná výhrůžka, která pochází ze země, kde vládne stranický aparát a svou moc tam prosazuje velice brutálně, protože jinak ani neumí. Skutečné ohrožení pro naši civilizaci tedy přichází z Číny a autoritativních režimů, s kterými se náš prezident přátelí. Žádné ploty proti migrantům nám proti tomuto skutečnému ohrožení nemohou pomoci.

A podobně je nesmyslné strašení Evropskou unií: Proti expanzi autoritářských vlád se my ani ostatní evropské státy nemohou samy v žádném případě ubránit, pokud nebudeme jednotní, pokud nebudeme schopní vytvořit společné bezpečnostní záruky. Připomeňme si: 60 procent Evropanů žije v pěti největších státech a přibližně 150 milionů z celkového počtu 512 milionů žije v ostatních 22 státech. Proto si nelze vůbec představit, že takový stát jako je Česká republika, by mohl uchránit vlastní suverenitu a své zájmy, o kterých - jak Hrad, tak SPD - tak často hovoří.

Být proti Evropské unii a NATO za takovéto situace, kdy i Donald Trump vidí Evropskou unii nikoliv jako partnera, ale jako silného konkurenta, by znamenalo vzdát se těžko vydobyté a doposud velmi křehké svobody, za niž musíme bojovat stále znova. Zůstaneme-li u metafor, můžeme říci: Svoboda není podstatné jméno, ale sloveso.

(Psáno pro ČRo Plus)