Rozhodnutí Pavla Zemana o střetu zájmu premiéra, Česko a EU
Další krok, který v očích veřejnosti podkopává důvěru v justici. Tak by asi šlo komentovat rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se rozhodl ve věci střetu zájmu premiéra Andreje Babiše nepodat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu v Černošicích u Prahy. Tento úřad zamítl pokutovat premiéra kvůli tomu, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert.
Laický názor nepřímo potvrzuje i mlčení justičních odborníků jako jsou pánové Pithart, Kysela, Přibáň, Baxa a další, kteří se jinak vyjadřují ke každému právnímu závažnému rozhodnutí. Na dotaz, proč mlčí, někteří mimo záznam odpovídají: Nechceme v dnešní době, kdy se vede tvrdý zápas o příští podobu země, střílet do vlastního hnízda. Z právníků se nejprecizněji proti tomuto rozhodnutí vyslovil advokát Tomáš Sokol, který jako spolumajitel právní kanceláře, stojí mimo justiční soustavu.
Připomeňme: Zeman nepřistoupil k žalobě, ačkoliv jeho úřad došel k závěru, že Babiš má i nadále rozhodující vliv na firmy Agrofertu a zdůvodnil to tím, že neshledal v jednání úřadu "závažný veřejný zájem" a že nelze posuzovat věc podle toho, zda jde o osobu veřejně známou či tzv. bezvýznamnou. Sokol tvrdí opak a poukazuje na to, že pokud se došlo k závěru, že se premiér dopustil přestupku, bylo by ve veřejném zájmu, aby takové důvodné podezření bylo náležitě objasněno a projednáno soudem. A jen samotné konstatování ve vyjádření nejvyššího státního zástupce, že střet zájmů u premiéra existuje, nemá a ani v budoucnu nemůže vést u nás k žádným dalším právním krokům. Je tedy zcela bezzubé.
To si samozřejmě záhy uvědomí i politici v Evropské unii, i když nejspíš dojdou k závěru, že se Česká republika pod vedením premiéra Babiše postupně čím dál víc přibližuje ke stavu, který již vládne v Maďarsku a Polsku, kde pánové Orbán a Kaczynski ovládají většinu médií i justici. Ale i tam takové zjištění asi nepovede k žádným vážným krokům, které by vedly k nápravě, jak vidíme zvláště na postojích Evropské komise i Evropského soudního dvora k Orbánovi.
Konzervativní frakce evropského parlamentu nedávno pozastavila Orbánově Fideszu členství a sestavila tříčlennou komisi pro posouzení toho, jestli jeho politika je v rozporu s politickými hodnotami této frakce a EU jako celku. V této trojici zasedli někdejší předseda Evropské rady Van Rompuy, dlouholetý předseda Evropského parlamentu z CDU Pöttering a bývalý rakouský premiér Schüssel. Závěry jednotlivých členů se výrazně lišily: Van Rompuy byl kritický, Pöttering vlažný a Schüssel neměl výrazné námitky. Výsledek: zachovat status quo a z konzervativní frakce Fidesz nevylučovat, ale nechat jeho členství pozastavené.
Podobně nejspíš dopadnou i všechny výsledky prověrek Andreje Babiše, protože Evropská unie má v současnosti největší obavy z rozpadu. Proto nadále u nás stejně jako v Polsku a Maďarsku nejdůležitější budou kroky opozice a občanské společnosti. Doufejme, že pochopí, jak velká odpovědnost na nich leží.
(Psáno pro ČRo Plus)
Laický názor nepřímo potvrzuje i mlčení justičních odborníků jako jsou pánové Pithart, Kysela, Přibáň, Baxa a další, kteří se jinak vyjadřují ke každému právnímu závažnému rozhodnutí. Na dotaz, proč mlčí, někteří mimo záznam odpovídají: Nechceme v dnešní době, kdy se vede tvrdý zápas o příští podobu země, střílet do vlastního hnízda. Z právníků se nejprecizněji proti tomuto rozhodnutí vyslovil advokát Tomáš Sokol, který jako spolumajitel právní kanceláře, stojí mimo justiční soustavu.
Připomeňme: Zeman nepřistoupil k žalobě, ačkoliv jeho úřad došel k závěru, že Babiš má i nadále rozhodující vliv na firmy Agrofertu a zdůvodnil to tím, že neshledal v jednání úřadu "závažný veřejný zájem" a že nelze posuzovat věc podle toho, zda jde o osobu veřejně známou či tzv. bezvýznamnou. Sokol tvrdí opak a poukazuje na to, že pokud se došlo k závěru, že se premiér dopustil přestupku, bylo by ve veřejném zájmu, aby takové důvodné podezření bylo náležitě objasněno a projednáno soudem. A jen samotné konstatování ve vyjádření nejvyššího státního zástupce, že střet zájmů u premiéra existuje, nemá a ani v budoucnu nemůže vést u nás k žádným dalším právním krokům. Je tedy zcela bezzubé.
To si samozřejmě záhy uvědomí i politici v Evropské unii, i když nejspíš dojdou k závěru, že se Česká republika pod vedením premiéra Babiše postupně čím dál víc přibližuje ke stavu, který již vládne v Maďarsku a Polsku, kde pánové Orbán a Kaczynski ovládají většinu médií i justici. Ale i tam takové zjištění asi nepovede k žádným vážným krokům, které by vedly k nápravě, jak vidíme zvláště na postojích Evropské komise i Evropského soudního dvora k Orbánovi.
Konzervativní frakce evropského parlamentu nedávno pozastavila Orbánově Fideszu členství a sestavila tříčlennou komisi pro posouzení toho, jestli jeho politika je v rozporu s politickými hodnotami této frakce a EU jako celku. V této trojici zasedli někdejší předseda Evropské rady Van Rompuy, dlouholetý předseda Evropského parlamentu z CDU Pöttering a bývalý rakouský premiér Schüssel. Závěry jednotlivých členů se výrazně lišily: Van Rompuy byl kritický, Pöttering vlažný a Schüssel neměl výrazné námitky. Výsledek: zachovat status quo a z konzervativní frakce Fidesz nevylučovat, ale nechat jeho členství pozastavené.
Podobně nejspíš dopadnou i všechny výsledky prověrek Andreje Babiše, protože Evropská unie má v současnosti největší obavy z rozpadu. Proto nadále u nás stejně jako v Polsku a Maďarsku nejdůležitější budou kroky opozice a občanské společnosti. Doufejme, že pochopí, jak velká odpovědnost na nich leží.
(Psáno pro ČRo Plus)