Za zbytečné je možné označit čtyři slavnostní projevy našich politiků na konci roku nejen kvůli obsahu, každý řekl jen to, co se dalo očekávat, jak o tom již psala řada komentátorů, ale i kvůli účelu.

Zeptáme-li se, proč těch projevů bylo tolik, odpověď je nasnadě: V říjnu budou volby a Covid 19 s největší pravděpodobností do té doby nezmizí, kontakt s voliči bude omezený, masové mítinky a veřejné schůze budou zapovězené, politici se chtějí prezentovat, tuší, že rozhodující je pro ně obraz a emoce, tedy sympatie.

Absurdní na vánoční a novoroční prezentaci v České televizi je, že televize již tolik neovlivňují výsledek voleb a i to, že instituce, které představují tři z autorů projevů, t.j. prezidentská kancelář a strana ANO, jsou nejsilnějšími kritiky ČT a nejraději by ji opět zestátnily nebo alespoň ovládly. Proto dosazují do Rady ČT své příznivce, mezi něž patří i předseda rady, který veřejně prohlašuje, že chce, aby ČT nebyla kritická k vládě. Asi zapomněl, nebo to dokonce ani neví, že John Reith v roce 1927 British Broadcasting Company změnil na Corporation právě proto, aby se neopakovala chyba z roku 1926. Tehdy v Anglii probíhala generální stávka a BBC informovala občany více o vládních postojích, než o požadavcích stávkujících a nezveřejnila kritické analýzy: sloužila více byznysu a vládní moci než občanům. Ti nedostali dost informací k tomu, aby si mohli učinit svůj vlastní názor. Proto v Německu, aby nemohla žádná vláda jako za Hitlera ovládnout rozhlas, podle vzoru BBC vytvořili Öffentlich-rechtliche Sender, veřejnoprávní vysílače. Tento princip se v sedmdesátých letech rozšířil po celé staré Evropě a ve střední Evropě byl přijat v devadesátých letech. A tam, kde se podařilo tuto organizaci zase ovládnout státem, jako v Maďarsku, poslechovost klesla skoro o padesát procent.

To by ANO zřejmě nevadilo, mýlí se však v tom, že posluchači, kteří se dívají na ČT, jsou hlavně penzisté, kteří tvoří jejich cílovou skupinu. Jak se zdá, právě penzisté, jako nejvíce ohrožená skupina Covidem 19, se od ČT odvrátila sama: velké bloky o pandemii už nechtějí poslouchat. Mladí, kromě studentů 15 - 20, se na televize skoro vůbec nedívají, a ti, co zpravodajství na ČT sledují, většinou ANO nevolí. Největší vliv ve volbách má dnes virtuální prostor. Jde evidentně o selhání marketingu a o pomstu. A protože to část voličů začíná postupně chápat, od ANO se odvrací. Celá akce, zvlášť pokud soud dá za pravdu odvolaných členům Dozorčí komise ČT, bude mít bumerangový efekt. Rada ČT nemá právní subjektivitu, náklady a odškodnění bude platit Česká televize, a to občany ještě víc obrátí proti ANO, protože to a inflace sníží kvalitu programů. Psychologové v této souvislosti hovoří o vztahové smrti, jak potvrzuje průzkum Medianu z konce prosince: aby Babiš nebyl premiérem, si přeje 25 procent dotázaných a konec vlády 16 procent. Je to ale nejspíš i tím, že se premiér cítí stále v ohrožení jako velitelé ve válce, takže necítí odpovědnost za život ani za smrt, jen za vítězství, v jeho případě ve volbách.

Psáno pro ČRoPlus.