"Ze zkušenosti nemůže mít zkušenost ten, kdo nemá zkušenost s vlastní zkušeností… Bez kontaktu s vlastní zkušeností člověk totiž nemůže zkušenosti rozumět, byť by o zkušenosti přečetl stovky knih…"

To jsou slova z poslední zveřejněné práce Ivana M. Havla Zápisky introspektora, přičemž introspekce je způsob získávání informací z perspektivy vlastní osoby a introspektor je zase podle autora člověk, který se o to pokouší sám na sobě.

Cituji tuto úvahu Ivana Havla, bratra Václava Havla, proto, aby bylo zřejmé, o jakého myslitele šlo, co ho zajímalo, jak přemýšlel a jak byl hnán touhou pochopit kdo je a v jakém světě žije. Byl to taky právě on, kdo vymyslel pro Václava Havla název umělého jazyka jedné nejmenované organizace ve hře Vyrozumění, která měla premiéru v roce 1965. Ten jazyk nazval Ptydepe a měl v prostředí děje hry zajistit štěstí vyloučením emocionality, nepřesností, mnohoznačnosti. Ptydepe bylo vyvinuto ryze vědecky, tak, aby eliminovalo dvojznačnosti a možné omyly z přeslechnutí stejně nebo podobně znějících slov. Podle hry se každé slovo ptydepe od těch ostatních musí lišit minimálně o 60 % atd.

K těmto úvahám se dostal Ivan Havel díky tomu, že po mnoha překážkách kvůli tzv. buržoaznímu původu, nakonec vystudoval v Praze na ČVUT obor Automatizace a počítače. Doktorát získal ve Spojených státech na universitě v Berkeley, kam mohl odjet díky uvolnění kolem roku 1968. V osmdesátých letech organizoval neoficiální filozofické bytové semináře, vydával samizdatovou literaturu a v době, kdy byl Václav Havel ve vězení, se podílel na vydávání Edice Expedice, kde vyšel v půli osmdesátých let i Dálkový výslech, můj rozhovor s Václavem Havlem. Kromě čistě filozofických knih vydal Ivan Havel i tři knihy rozhovorů se spisovatelem Michalem Ajvazem Snování, rok dopisů o snech, Sinbádův dům a Pokoje u moře. Sny a mikrosny ho velice zajímaly, protože pomocí nich se snažil přiblížit přesněji ke svému já: testoval v nich možnosti myšlení. Proto měl rád citát z Franze Kafky: "Neumím Tobě a nikomu vysvětlit, jak to ve mně vypadá. Jak bych pak uměl vysvětlit, proč to tam tak vypadá, to neumím vysvětlit ani sobě."

V roce 1989 se Ivan Havel podílel na založení Občanského fóra a brzy na to začal přednášet na Karlově univerzitě o přirozeném a umělém myšlení, pracoval v Centru pro teoretická studia při Karlově univerzitě a Akademii věd a byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Ale hlavně měl rád lidi, byl laskavý, mírný a jednou ročně zval své přátele do Mramorového sálu Lucerny a každou středu do salonku v Lucerně, kde se diskutovalo nejen o filozofii.

Kromě toho se angažoval ve správních radách různých občanských organizací jako je Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, Nadace Občanského fóra, Libri prohibity atd.

Ivan M. Havel zemřel na rodinné farmě Košík 25. dubna 2021 ve věku 82 let.

Psáno pro ČRoPlus.