V roce 1983 zveřejnil Milan Kundera žijící ve Francii esej s názvem Únos Západu aneb tragédie střední Evropy, který otiskly všechny přední deníky v naší civilizaci.

V textu autor konstatuje: „Zeměpisná Evropa byla odedávna rozdělena na dvě poloviny, jež se vyvíjely odděleně: jedna ve spojení s antickým Římem a katolickou církví, druhá s kořeny v Byzanci a v ortodoxním křesťanství. Po roce 1945 se hranice mezi obojí Evropou posunula o několik set kilometrů na západ a mnohé národy, jež se odjakživa považovaly za západní, se probudily, jen aby zjistily, že se octly na Východě… Že byly vyloučeny z vlastního osudu, z mezí svých dějin, že ztratily podstatu své identity."

A identita národů i civilizaci, jak známo, se obráží a soustřeďuje v tom, co vytváří duchovní atmosféru a čemu se říká kultura. Ta v těchto zemích byla více než čtyřicet let soustavně ničena, zakazována až u mnohých zapadla v zapomnění.

Jeden ze základních rysů tzv. západní identity, je víra ve vyšší smysl událostí i slov, tedy v metafyziku, která nám připomíná, že to nejdůležitější je za slovy, že naděje nespočívá v to, že si můžeme spočítat, jak něco dopadne, ale v osobní víře, tedy že to, co činíme, má vyšší smysl. A to platí nejen o umění, od kterého požadujeme víc než dokonalé zvládnutí techniky řemesla, proto třeba básnické v básni je jen to, co techniku básně převyšuje, co je nad ní, co přesahuje smyslové i rozumové možnosti, co je tanscendentní. A totéž platí pro politiku i ta musí mít vyšší smysl, který přesahuje jednoduchý kalkul, tedy ekonomiku. Redukce politického rozhodnutí, která se opírá jen o výpočet, činí z politika pouhého účetního. Proto i britská královna Alžběta II. ve videu vzkázala světovým lídrům, kteří se sešli na klimatickém summitu ve skotském Glasgow, že nadešel čas jednat v zájmu ochrany klimatu. Vyzvala účastníky, aby byli více státníky a mysleli na budoucí generace. Podobně hovořili představitelé Spojených států, Německa i Francie.

Naproti tomu náš premiér zaujal opačný postoj k evropskému klimatickému balíčku, protože Evropa produkuje zhruba jen devět procent emisí skleníkových plynů a dodal, že bez odpovědi na otázku, kolik bude transformace stát, jde o sebevraždu. Slepotou pro opravdovou lidskou vůli a velikost potvrdil, že Česká republika je stále unesená, že Andrej Babiš se ocitá v mentální smyčce, stále častěji a častěji předvádí, že je víc účetní než politik. Tím ovšem sdělujeme světu, stejně jako před ním prezident Zeman, komunisté a někteří další politici, že do Evropy ještě nepatříme, že víra ve smysl kroků,
ke kterým se přihlásila celá naše civilizace, nám stále chybí.

Jenže právě jen smysl, jak říkají neurobiologové, je zdrojem lidské naděje, proto pokud ten projev měl být součást prezidentské kampaně, může mít bumerangový efekt. Snaha vzít naději mladým a přemýšlivým lidem, by mohla být teprve tím skutečným sebevražedným krokem.

Psáno pro ČRoPlus.