Globalizovaný svět je zamořený politikou a covidem, skoro o ničem jiném se lidé nebaví, a to nejen u nás, ale v celé naší civilizaci.

Postoje jsou ale rozdílné, společnost je polarizovaná., protože odpovědi na základní problémy jsou stále složitější a sofistikovanější a lidé se v nich těžko orientují. Ve staré Evropě se rozpadla střední třída a ve střední Evropě po roce 1989 byl každý vyzván k tomu, aby si zařídil život podle svého a mnoha lidem se to nepovedlo. Ukázalo se, že hodně lidí si s darem svobodného soukromého života neví moc rady. Konec bezpečných jistot na Západě a jednosměrné nervozity na Východě, proti vnucené moci jednou stranou, pociťují lidé tam i tady jako loupež, která do jejich mysli vnáší zmatek. Ten si vybíjí v celé naší civilizaci v kraválech proti čemukoliv: buď kvůli prohře či vítězství ve fotbale či hokeji, nebo v protestech proti zelenému údělu, tedy bezuhlíkové budoucnosti, migrantům, očkování proti covidu či nošení roušek za situace, kdy celá Evropa je zasažena současně zadlužením, inflací i pandemií, která přináší smrt. Bohužel někteří političtí podnikatelé z toho těží svůj kapitál, vycházejí vstříc poptávce po jednoduchých odpovědích.

Jen nepatrná vrstva lidí je schopná i v tíživých dobách nacházet smysl života a radost v knihách, hudbě, vlastním myšlení a přiřazovat události do širšího kontextu, který jim signalizuje, že doba sice není dobrá, ale že je to kvůli tomu, že my nejsme dost dobří: nejsme schopní hlubší sebereflexe minulosti ani prozíravějšího pohledu do budoucnosti.

Kdybychom byli my Češi a Moravané ochotni se zevrubněji zabývat lety před rokem 1989, museli bychom pochopit, že disidentské ideály rychle převálcovali ti, kteří se každé době snadno přizpůsobí: jako si kdysi hráli na komunisty, dnes si hrají na kapitalisty a jde jim stále jen o jedno, o vlastní prospěch a prebendy.

A podobně, když dnes spekulujeme v médiích o kandidatuře premiéra na prezidenta, hovoříme pouze o tom, že prezident podle ústavy není ze své funkce zodpovědný, a že nemůže být během mandátu stíhán. To by zabránilo vyšetření podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo a i střetu zájmů.
Jenže, daleko závažnější je ta okolnost, o které nehovoříme. A sice, že nejen kvůli těmto kauzám, ale i kvůli mnohým dalším, o kterých vědí jen různí zákulisní hráči a naše i cizí rozvědky, by se s takovým prezidentem snadno manipulovalo, jako to činil současný prezident. A ani po milosti, kterou by mohl udělit před kandidaturou premiérovi, která by zastavila i všechna další stíhání, by situaci nezměnila, naopak by zvýšila nedůvěru v politiku. Pak by k žádné podstatnější změně v politické kultuře a orientaci země i s novou vládou docházelo velmi těžko. Proto největší naše slabost je v přijetí neúplného času, v němž aktuality nám nedovolí zahlédnout podstatu ohrožení. Zapomněli jsme, že existuje svět i za mediálním obrazem, a v tom ale nejsme sami.

Napsáno pro ČRo Plus