Válka na Ukrajině, střet civilizací
Přesto, že od vydání známé knihy amerického politologa Samuela P. Huntingtona Střet Civilizací uběhlo 26 let, ukazuje se, že je stále aktuální.
Autor již tehdy předvídal, že v budoucnu budou světové konflikty především probíhat mezi různými kulturními celky, nikoliv mezi jednotlivými národními zeměmi. Napsal: Na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Hlavní nebezpečí tehdy viděl v islámu a Číně. Jen netušil, jak ukazuje brutální a zcela bezohledné napadení Ukrajiny, že jedna ze zlomových linií, v níž jde o boj mezi majiteli jediné pravdy a pluralitou názorů se nachází i v Evropě.
Poprvé se zmíněné předpovědi potvrdily 11. září 2001 při útoku militantní islámské organizace al-Káida na věže Světového obchodního centra v New Yorku, které byly zdůvodněny bojem proti pluralitě názorů a demokratické soutěži politických stran. Podruhé po 30. září 2005, kdy v dánském listě Jyllands-Posten bylo zveřejněno dvanáct karikatur Mohameda a talibanský vůdce mullah Dadulláh vypsal odměnu ve výši sto kilogramů ryzího zlata pro toho, kdo kreslíře zavraždí. A deset let po té se Islámský stát etabloval v Afghánistánu, kde podle práva šaría se trestá smrtí krádež, pití alkoholu, cizoložství či homosexualitu, ženy musí být zahalené, nesmí chodit do zaměstnání, nesmí se pořádat oslavy, chodit do kina, sledovat televize atd.
Od 24. února 2022 víme, že další zlomová linie leží na hranici Ruska a Ukrajiny.
Tím, že pro Vladimíra Putina liberální demokracie představuje fašismus, se chová podobně jako Tálibánci. Po sto letech se přihlásil k doktríně Vladimíra Iljiče Lenina, který v roce 1920 na 2. sjezdu Kominternxy řekl: "Parlament se nesmí za žádných okolností stát dějištěm boje za reformy, za zlepšení životních podmínek dělnické třídy. Jedinou otázkou je, jak využít státních zřízení buržoazie k jejímu vlastnímu zničení."
I to se Rusku podařilo tím, že ruskou válku financuje Evropa platbami za ruský plyn a naftu. A podobně jako islamisté vydal Putin řadu zákazů: Za největší nepřátele byli prohlášeni zastánci politické plurality. V roce 2012 zavedl právní kategorii "zahraniční agent". Tímto termínem může být označena každá nezisková organizace, která se zabývá politickou činností a má příjmy ze zahraničí. V roce 2017 k tomu byla přiřazena média, která mají příjmy ze zahraničí: tedy ta, která byla svobodná. V roce 2018 následoval další právní výklad, podle kterého se může stát "zahraničním agentem" jakýkoliv píšící jednotlivec, který dostane pozvání na zahraniční konferenci či obdrží peníze od příbuzného v zahraničí. Pokud něco publikuje na internetu, musí před článkem umístit prohlášení, že je zahraničním agentem. A nedávno ruská Duma zakázala médiím používat slovo válka a schválila zákon, podle kterého za šíření dezinformací hrozí až 15 let vězení.
Psáno pro ČRoPlus
Autor již tehdy předvídal, že v budoucnu budou světové konflikty především probíhat mezi různými kulturními celky, nikoliv mezi jednotlivými národními zeměmi. Napsal: Na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Hlavní nebezpečí tehdy viděl v islámu a Číně. Jen netušil, jak ukazuje brutální a zcela bezohledné napadení Ukrajiny, že jedna ze zlomových linií, v níž jde o boj mezi majiteli jediné pravdy a pluralitou názorů se nachází i v Evropě.
Poprvé se zmíněné předpovědi potvrdily 11. září 2001 při útoku militantní islámské organizace al-Káida na věže Světového obchodního centra v New Yorku, které byly zdůvodněny bojem proti pluralitě názorů a demokratické soutěži politických stran. Podruhé po 30. září 2005, kdy v dánském listě Jyllands-Posten bylo zveřejněno dvanáct karikatur Mohameda a talibanský vůdce mullah Dadulláh vypsal odměnu ve výši sto kilogramů ryzího zlata pro toho, kdo kreslíře zavraždí. A deset let po té se Islámský stát etabloval v Afghánistánu, kde podle práva šaría se trestá smrtí krádež, pití alkoholu, cizoložství či homosexualitu, ženy musí být zahalené, nesmí chodit do zaměstnání, nesmí se pořádat oslavy, chodit do kina, sledovat televize atd.
Od 24. února 2022 víme, že další zlomová linie leží na hranici Ruska a Ukrajiny.
Tím, že pro Vladimíra Putina liberální demokracie představuje fašismus, se chová podobně jako Tálibánci. Po sto letech se přihlásil k doktríně Vladimíra Iljiče Lenina, který v roce 1920 na 2. sjezdu Kominternxy řekl: "Parlament se nesmí za žádných okolností stát dějištěm boje za reformy, za zlepšení životních podmínek dělnické třídy. Jedinou otázkou je, jak využít státních zřízení buržoazie k jejímu vlastnímu zničení."
I to se Rusku podařilo tím, že ruskou válku financuje Evropa platbami za ruský plyn a naftu. A podobně jako islamisté vydal Putin řadu zákazů: Za největší nepřátele byli prohlášeni zastánci politické plurality. V roce 2012 zavedl právní kategorii "zahraniční agent". Tímto termínem může být označena každá nezisková organizace, která se zabývá politickou činností a má příjmy ze zahraničí. V roce 2017 k tomu byla přiřazena média, která mají příjmy ze zahraničí: tedy ta, která byla svobodná. V roce 2018 následoval další právní výklad, podle kterého se může stát "zahraničním agentem" jakýkoliv píšící jednotlivec, který dostane pozvání na zahraniční konferenci či obdrží peníze od příbuzného v zahraničí. Pokud něco publikuje na internetu, musí před článkem umístit prohlášení, že je zahraničním agentem. A nedávno ruská Duma zakázala médiím používat slovo válka a schválila zákon, podle kterého za šíření dezinformací hrozí až 15 let vězení.
Psáno pro ČRoPlus