„V Činoherním klubu jsme byli parta: Hrzán, Kodet, Somer, Čepek, Abrhám, Pucholt, ale trvalo nám to dlouho… To divadlo se zformovalo až tak kolem roku 1967.“ řekl mi v knize Soukromá vzpoura Pavel Landovský a dodal: Třeba Josef Abrhám byl slušný chlapec z dobré rodiny, který hrál na klavír, nelhal a nikoho se nebál. Když mě vyhodili, Josef Abrhám dokonce na protest zorganizoval podpisovou akci, byl to pan herec.

Může za to jeho rodinné zázemí: Dědeček i otec byli podnikatelé, měli na Moravě cihelnu, a kvůli tomu nesměl pár let na žádnou vysokou školu. Byl vnukem slovenského spisovatele a faráře Josefa Hollého a jeho uměleckých potomků. Proto se rodina usnesla, že půjde na DAMU. To už ale bydleli v Praze. Absolvoval v roce 1962 a začal hrát v Divadle na Vinohradech, kde se seznámil s Václavem Havlem, kamarádil se s výtvarníkem Liborem Fárou, který byl výborný jazzman a s jeho ženou, kunsthistoričkou Annou Fárovou.

A právě toto kultivované prostředí ho přivedlo k tomu, aby z Vinohrad a později i z Národního divadla, kde hrál místo Jana Třísky, který byl na vojně, přešel brzy do Činoherního klubu. „Tam bylo hodně mimořádných osobností, samí skvělí lidé, hodní, žádné intriky, a to je u divadla velká vzácnost. Všichni hráli, přáli si navzájem, nezáviděli si vzpomínal” před lety Josef Abrhám. A v tomto divadle vydržel do roku 1992.

Veřejnost Josefa Abrháma znala hlavně z televize a z filmů. Poprvé se objevil ve filmu Zbyňka Brynycha Transport z ráje v roce 1962 a pak už točil jeden film za druhým: Připomenu alespoň Křik, Velká cesta, Člověk proti zkáze. V tomhle filmu, který se natáčel v roce 1989 hrál roli Karla Čapka. V devadesátých letech dostal Českého lva za roli ve filmu Šakalí léta a nominace obdržel ještě za role ve filmech Kráska v nesnázích a za hlavní roli v Havlově filmu Odcházení. Lidé si ho pamatují i z filmů Vrchní, prchni či ze seriálu Nemocnice na kraji města, v němž hrál lékaře Blažeje. Celkem hrál v 55 filmech a ve 29 televizních inscenacích, naposled v roce 2017. Kvůli nemoci přestal hrát a ani starým kamarádům nebral telefon a starala se o něj jeho žena, herečka Libuše Šafránková, která zemřela o rok dříve.

Říkával: „Starý slogan být chlap vnímám jako harmonii síly osobnosti, talentu a povahy… „Chlap" se nevymlouvá. Řekne si: Ano, tohle je malér, tohle je k nevydržení, tohle je šílený, ale vrátí se na nulu: Někde jsem četl, že „rakovinné buňky nejsou agresivní, ony jsou zmatené". To se mi strašně líbí. Jde o to sebe neuvést do zmatenosti, ale zůstat v harmonii. To znamená poslouchat tělo, jednoduchá věc. Jinak člověk útočí na podstatu života.“

Josef Abrhám zemřel 16. května 2022 v Praze ve věku 82 let.

Psáno pro ČRoPlus.