Výjimečný byl novinář Pavel Tigrid, zakladatel nejprestižnějšího exilového periodika Svědectví tím, jak se lišil od většiny poúnorové emigrace. Ta jen krasosmutnila: první republika se v nich proměnila v krásný sen, a naopak komunistické Československo v nepředstavitelnou hrůzu, kde žijí jen zmrzačení lidé. Pavel Tigrid na tuto hru nikdy nepřistoupil, od všeho si udržoval střízlivý odstup a jako první se v exilu dokázal spojit s reformními komunisty a později i s undergroundem.

Při pohledu na exulantské mileau mi teprve došlo, proč jsme v roce 1948 museli prohrát: Tigridů, kteří byli schopní akce, tu žilo málo, ostatní raději naříkali. Pavel Tigrid se naopak rád smál. Pro mou generaci byl nezapomenutelnou postavou, protože i komunisté ho neustále připomínali. Poprvé jsem se s jeho jménem sice setkal na počátku padesátých let, kdy jsem ho zaslechl ve vysílání Rádia Svobodná Evropa, u kterého se každý večer scházela celá rodina jako za války u vysílání BBC. Ale brzy poté se o něm už psalo i v českém tisku, kde byl často připomínán jako škůdce lidově demokratického zřízení, tenkrát se ještě o socialismu nehovořilo, společně s mandelinkou bramborovou a americkými imperialisty, kteří ohrožovali světový mír a zářné zítřky: na Sibiři pod sněhem se mělo pěstovat obilí na jehož jednom stonku budou tři klasy a krávy budou mít tři vemena a na to všechno bude svítit žárovka vynálezce Jabločkova.

Pavel Tigrid se ve skutečnosti jmenoval Pavel Schönfeld a pocházel ze Semil v severních Čechách. Jeho rod byl spřízněn se spisovateli Antalem Staškem a Ivanem Olbrachtem. Literární sklony měl evidentně v genech. Už při studiu na právnické fakultě v roce 1936 začal pracovat ve Studentském časopise. V roce 1939, tedy hned na počátku protektorátu, uprchl do Londýna, kde pracoval v BBC.

Do Prahy se vrátil hned v červnu roku 1945 a založil Obzory a později časopis Vývoj. Těsně před převratem v roce 1948 se nevrátil z reportážní cesty ze Západního Německa a podílel se na založení rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Ale i tam dlouho nevydržel, všem ideologiím se vyhýbal, a v roce 1953 se odstěhoval do Spojených států, kde pracoval jako číšník. V roce 1956 tam založil Svědectví, s kterým se vrátil do Evropy, do Paříže, stejně jako po roce 1989 se vrátil zase do Prahy.

Připomínám Pavla Tigrida dnes proto, že se narodil před 105 lety 27. října 1917 a 28. října 1956 vyšlo první číslo jeho Svědectví. Ale především taky proto, že svými postoji předváděl, že pouze vzpoura je základním znakem řádné žurnalistiky.

Psáno pro ČRo Plus.