V poslední době stoupají v Německu preference krajně pravicové straně Alternativa pro Německo, zkráceně AfD, která byla založena 6. února 2013. Tato strana je od samého počátku euroskeptická a postavila se tehdy hlavně proti snahám zachraňovat euro. Její název reagoval na tehdejší výroky kancléřky Angely Merkelové, která v krizových situacích používala termín Alternativlos, kterým lidem sdělovala, že za současné situace není jiné řešení, že neexistuje jiná alternativa. V nedávném průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizní stanici ARD strana AfD získala18 procent stejně jako sociálnědemokratická strana SPD. Podle politologů však nejde o žádné překvapení.

Například Karl-Rudolf Korte týdeníku Die Zeit řekl: „AfD je typická deficitní strana, která má minimálně přesvědčených voličů, ale soustřeďuje kolem sebe velký počet lidí, kteří ztratili důvěru v sebe i ve stát. To víme. Otázka je, co je na této situaci nového? Odpověď zní: Ztráta důvěry v jednání vlády, protože neexistuje žádné řešení současných problémů, na kterých by se většina dokázala shodnout. Je to možné ukázat na detailech: Klimatická krize se přesunula do každého sklepa, v němž se topí. Putin má řadu lidí, kteří mu rozumí a chápou a ti očividně jsou i u nás ve východním Německu: Vidí Rusko jako oběť. A ve městech a městečkách jsou zřetelně vidět uprchlíci.“

A to je taky důvod, proč se německá politická scéna vzpamatovává ze zemětřesení. Alternativa pro Německo získala 25. června ve východoněmeckém Durynsku, poprvé v dějinách Spolkové republiky křeslo zemského rady, tedy okresního správce. Stal se jím padesátiletý Robert Sesselmann v nedělním druhém kole v Sonnebergu se ziskem 52,8 procenta hlasů. Porazil dosavadního radního, sedmapadesátiletého Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie CDU. Na jeho podpoře se přitom v málokdy vídaném souznění shodly všechny hlavní zbývající strany od Levice přes Zelené a sociální demokracii až po liberály z FDP. Sesselmann a AfD v předvolební kampani vsadili především na celostátní témata, jako je kontroverzní zákon o vytápění, vysoká inflace nebo zvýšený počet uprchlíků.

Při bližším pohledu do průzkumů je celkový obraz zřetelnější: Deset procent voličů AfD představují občané, kteří protestují stále proti všemu. A 67 procent dalších voličů AfD jsou ti, kteří jsou hrubě nespokojeni s chováním ostatních politických stran. Tyto lidi spojují různá témata jako je migrace. Ač se už sice netvoří u hranic dlouhé fronty, jejich obraz z roku 2015 se zapsal do jejich mozků a funguje jako strašák, proto volí AfD.

Tato strana, tvrdí odborníci, profituje ze strachu vždy, když se z obecného strachu stane privátní strach, a to se stalo v poslední době právě u témat, na které vsadila AfD. Spokojení lidé milují budoucnost a jistotu, protože demokracie je od počátku identická s ideou, že občan má právo na budoucnost. Výsledky voleb jsou vždy měřítkem důvěry ve sliby. Na voličských trzích se prodává budoucnost, a tu nemá současná německá vláda v rukách.

Napsáno pro ČRo Plus.