Úkol zní odlišit fake news, které šíří stroje, od názorů, na které se sahat nesmí. To je zadání, které řeší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. A říká stručně řečeno toto: když se přichází s novými pravidly, je třeba sledovat veřejný zájem, a ty jsou dva: prvním je bezpečnost, druhým ochrana voleb, protože v nich začíná vyhrávat bezostyšně lež. To je trend, který může svobodu voleb ohrozit, a tím i demokracii v celé naší civilizaci.

Americký novinář Eliot Higgins je skeptický a tvrdí, že sotva někdo může být přesvědčen, že v demokracii se můžeme spolehnout na to, že firmy jako Facebook či Twitter a podobné korporace se nějakému nařízení podřídí. Naopak historie nám ukazuje, že tyto firmy ve skutečnosti nejsou spolehlivými partnery a přátelé pravdy. Podle něj, cituji: „Příští volby ve Spojených státech budou absolutní Shitshow.“ Omlouvám se, že poslední slovo nepřekládám, ale etický kodex mi zabraňuje používat sprosté výrazy.

Zásadní otázka proto zní: Jsme schopní připravit pravidla, která by účinně zabránila šíření falešných a lživých zpráv, obrazů a nesmyslů, která ohrožují další svobodný vývoj naší společnosti?
Podle vědce Orena Etzioniho, který se zabývá umělou inteligencí, neexistuje jeden účinný regulační prostředek, který by tento problém vyřešil. Maximálně mohou existovat dílčí řešení, jako je například potvrzování digitální autenticity něčím podobným jako je na papíře vodotisk či vodoznak. Taková technologie již existuje. Jenže přesto problém regulace zůstává, protože je internacionální a řešení je v kompetenci jednotlivých států.

A další potíž je v tom, že krmíme-li nějaký systém odpadem, je zřejmé, že i jeho výstupy musí obsahovat odpad. Tento problém by se sice dal ještě vyřešit, ale horší je, že občané naší planety nejsou schopní se domluvit na jedné hierarchii hodnot, kterou by všichni přijali za svou.

Otec zmíněného vědce Amital Etzioni, který byl jedním ze světově nejuznávanějších sociologů, řekl těsně před svou smrtí: „Zažíváme a zažijeme ještě větší koncentraci kapitálu do rukou jen několika lidí. A jestli půjde o Microsoft nebo Google je v principu jedno. Rozhodující bude, zda se majitelům těchto několika firem podaří v americkém Kongresu zabránit tomu, aby se prosadila účinná regulace.“

Bohužel je třeba ale dodat, že i kdyby se podařila prosadit tvrdá regulace v Evropské unii, která má asi půl miliardy obyvatel a podobná regulace by prošla v americkém Kongresu, který zastupuje asi 332 milionů občanů, při celkovém počtu necelých osmi miliard lidí na naší planetě, mají ti, kteří mají úplně jiné starosti a demokracie je nezajímá, silnou převahu asi sedmi miliard lidí. A ti naopak na šíření fake news a na oslabení naší civilizace budou rádi vydělávat.

Trochu optimističtější je americká vědkyně Kate Crawford, která říká, že pakliže použití strojů na fake news nebude regulováno, může to mít bumerangový efekt a lidé se budou víc zajímat o pravdu nebo se alespoň budou snažit k ní přiblížit. Otázka je, jestli tuto doba přečká demokracie.

Napsáno pro ČRo Plus.