Na vítězství pravice v sousedním Německu není nic překvapivého: všechny průzkumy ho očekávaly a znamená konec velké koalice mezi křesťanskými demokraty CDU/CSU a sociálními demokraty SPD a vznik tzv. černo-žluté koalice křesťanských demokratů a svobodných FDP.

Na konkrétních výsledcích je zajímavé, že se moc nelišily od předpovědí, na rozdíl od podobných výsledků zveřejňovaných často u nás.

Tak například poslední průzkum společnosti Forsa zveřejněný v Německu v pátek 25. září předpovídal křesťanským demokratům 33 procentních bodů, první výsledky prováděné společností Infratest pro první televizní veřejnoprávní program ARD před volebními místnostmi 27. září, kde lidé zaškrtávali druhé volební lístky jen pro potřebu průzkumu a které byly zveřejněny hned po ukončení voleb v 18,00, hlásily vítězství CDU/CSU s 33,5 procentních bodů a definitivní výsledek pak byl 33,8 procentních bodů.

Větší odchylka byla jen u sociálních demokratů, tam předpovídal poslední průzkum Forsy 25 procentních bodů, první odhad činil 22,5 procentních bodů a konečný výsledek byl 23 procentních bodů. Předchozí průzkumy po dlouhou dobu ale 23 procentních bodů předpovídaly. Dosažený výsledek sociálních demokratů je v dějinách Německé spolkové republiky ten nejhorší. Oproti minulým volbám si sociální demokraté pohoršili o 11,2 procentních bodů. U ostatních stran se průzkumy a výsledky lišily jen v desetinách procent, což lze považovat za velmi dobrý odhad. FDP získala 14,6 procentních bodů, což je vůbec nejlepší jejich výsledek v historii strany, za což mohou dle analytiků hlavně jejich kompetentní návrhy na řešení hospodářské krize. Podle souběžných průzkumů si tato strana v kompetentnosti polepšila o deset procentních bodů. Levice postkomunisty Gysiho a populisty Lafontaina získala 12,5 procentních bodů a zelení 10,5 procentních bodů. Žádná další strana se do Bundestagu nedostala.

Pravice tak bude mít s 332 hlasy ve Spolkovém sněmu, který má 622 křesel, jasnou většinu. Kdyby byl rozdíl příliš malý a způsobený pouze tzv. dodatečnými hlasy pro vítěze, byl by podle ústavních filozofů výsledek voleb legální, ale ne legitimní: jinými slovy, byl by výsledek ve shodě s právním řádem, ale nebyl by zákonně oprávněn, protože dodatečné hlasy by nebyly získány volbou. Díky tomuto nebezpečí bude proto volební zákon v Německu od roku 2012 změněn.

Přesnost průzkumů je dána lepší metodikou, než kterou užívají naše agentury. Vždy se totiž najdou lidé, kteří odmítají odpovídat či tací, kteří neřekli pravdu. Přesnost je pak podle Jana Herzmanna z agentury Factum Invenio dána schopností předvídat tyto jevy a mít takový model, pomocí kterého se sebrané výsledky před volebními místnostmi, u nás třeba z 210 míst a vzorku 14 000 respondentů, korigují.

Z prvních analýz se zdá, že vyplývají dva hlavní důvody, proč sociální demokraté ztratili tolik hlasů: Zaprvé je tomu tak proto, že nepřišli s žádným konkrétním programem na boj s krizí a jen navrhovali přerozdělování. A za druhé si ublížili ne zcela jasným vztahem k Levici bývalých postkomunistů, která je stále pro většinu v Německu nepřijatelná. Zároveň se při hodnocení výsledků těchto voleb hovoří o fenoménu blížícího se konce velkých stran, protože i křesťanští demokraté, přestože dosáhli vítězství s 33,8 procentních bodů, dosáhli druhého nejhoršího výsledku od roku 1949. Proti tomuto trendu chtějí křesťanští demokraté bojovat zřetelnějším vyprofilováním svých stran jakožto masových a středových. Zároveň se ale ozvaly i hlasy kritizující kancléřku Merkelovou za nevýraznou kampaň. Tato tendence může časem, až se dostane Německo z krize, sílit.

Obě vítězné strany slibují rychlé uzavření koaliční smlouvy, to znamená do konce října, což ale předpokládá uzavření kompromisů hlavně v daňové a bezpečnostní politice.

Napsáno pro ČRo6