Pražský magistrát: nečekaný exkurs do bémovských dob klientelismu
Na webu Hlavního města Prahy byla 15. července 2014 vypsána veřejná zakázka, nad jejímž obsahem se musím s údivem pozastavit. Nejde ani tak o cenu, ale o nesmyslnost zadání a nápadné zacílení na konkrétního uchazeče. Když je navíc jako kontaktní osoba uveden Jan Kněžínek, je třeba zbystřit několikanásobně.
Zadání zakázky se týká z podstaty věci bohulibé záležitosti, a to zpracování Architektonicko-urbanistické analýzy Pražské památkové rezervace. Laik vykřikne, no konečně! Ale odborník kroutí hlavou, protože ví, kolik podobných analýz už bylo v minulosti zpracováno a také zaplaceno, kolik kvalitních dílčích podkladů už existuje v šuplících, v knihovnách a v mapových skříních, a že by možná bylo nejlepší to všechno již jednou vytvořené vytáhnout znovu na světlo boží a utřídit do jednoho elektronického balíku dostupného všem, než vytvářet balík zbrusu nový.
Pojďme se však podívat na konkrétní zadání magistrátní analýzy (pro vychutnání specifické slohové balastnosti doporučuji text přečíst nahlas a pokusit se pod jednotlivými větami a jejich částmi představit si něco konkrétního):
“Předmětem veřejné zakázky je vytvoření komplexní Architektonicko-urbanistické analýzy Pražské památkové rezervace (dále jen “PPR”), která popíše současný stav PPR, její hodnoty, vnitřní strukturu PPR, tvořenou různorodými celky. Provede rozlišení homogenity a heterogenity zástavby, uzavřenosti či otevřenosti urbánních celků, určí vývojové determinanty a míru autentičnosti jednotlivých celků, bloků a samotných objektů a stanoví objektivní, místně a věcně diferencovaná kritéria, která zohlední odlišnosti v rámci PPR i jednotlivých celků a budou jedním z rozhodujících podkladů pro efektivní výkon státní památkové péče. Jedním z cílů této analýzy je vytvoření tzv. rodných listů (pasportů) zadavatelem vybraných domů v PPR. Bude se jednat o cca 50 domů. …”
Nalejme si čistého vína, žádné přehledy či analýzy kdoví čeho všeho nezajistí kvalitu rozhodování. Památkář buď vzdělání má a souvislosti zná, nebo nezná. Buď cítí, nebo necítí. A když nezná a necítí, pak mu ani tisíc pomůcek v kvalitě rozhodování nepomůže. Když ovšem nebude přemýšlet a rozhodnutí bude sázet na papír podle daného mustru, může být ale skutečně efektivnější. K tomu má analýza napomoci? Vytvořit památkářského robota?
“Provede rozlišení homogenity a heterogenity zástavby”, to zní mnohem vědečtěji, než kdyby se prostě česky řeklo, “provede rozlišení zástavby stejnorodé a různorodé”, protože pak bychom nechápali, k čemu je to vlastně dobré, protože v Pražské památkové rezervaci není žádný typ zástavby méněcenný
Divná hitparáda
Hodnocení je setsakramentsky odpovědná věc, protože hodnoty jsou v neustálem pohybu a kvasu. Použít místo rozumu, citu a intuice návod vzešlý z analýzy “homogenity a heterogenity, otevřenosti a uzavřenosti celků”, je vážně hororová představa. Vzpomeňme, že nad čím úřad často mávl rukou, stalo se vzápětí předmětem celospolečenského zájmu (Žižkovské nákladové nádraží, hotel Praha…).
A co má znamenat těch 50 vybraných domů, jejichž rodné listy mají být zpracovány? Proč zrovna padesát? O jaké domy jde? Top 50 památek Prahy? A ostatní tisíce domů co? Prapodivná hitparáda!
Které domy mají dostat rodné listy? A které úmrtní?
Veřejná tipovací soutěž
A teď se podívejme na požadované kvalifikační předpoklady potenciálního zájemce o tuto zakázku:
1. Profesní kvalifikace uchazeče: autorizovaný architekt se všeobecnou působností
Takže historik umění uspět nemůže? Emanuel Poche, Zdeněk Wirth, Dobroslav Líbal či dokonce sám V. V. Štech by byli zřejmě vyloučeni z řízení pro nedostatek kvalifikace! Tak to je vážně faux paux. Lépe vyjádřit, že je zakázka šitá na míru, snad ani nelze.
2. Technická kvalifikace uchazeče: seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních třech letech…, přitom “významnou službou se rozumí architektonická či urbanistická služba v rámci chráněných památkových území, jejíž finanční objem činil minimálně 100 000,- Kč v rámci každé jednotlivé služby bez DPH.”
Proč konkrétně tři roky, tři služby a třikrát sto tisíc jako minimum? Protože takových architektů-živnostníků působících na památkovém poli v Praze moc není, že?
Vítězný uchazeč bude v šesti etapách s termínem dokončení 2018 čerpat 6 611 570 Kč bez DPH. To je sice v rozpočtu Hl. m. Prahy drobnost, ale i po odvedení povinných desátků to jako finanční zabezpečení na tři roky ujde, ne? Je třeba si ale pospíšit, protože po komunálních volbách by mohlo být na magistrátě leccos jinak. Otvírání obálek je tedy plánováno za pět minut dvanáct, na 5. 9. 2014.
No…, nepotřebuji být Hercule Poirot, abych si tipla jméno najisto.
Zadání zakázky se týká z podstaty věci bohulibé záležitosti, a to zpracování Architektonicko-urbanistické analýzy Pražské památkové rezervace. Laik vykřikne, no konečně! Ale odborník kroutí hlavou, protože ví, kolik podobných analýz už bylo v minulosti zpracováno a také zaplaceno, kolik kvalitních dílčích podkladů už existuje v šuplících, v knihovnách a v mapových skříních, a že by možná bylo nejlepší to všechno již jednou vytvořené vytáhnout znovu na světlo boží a utřídit do jednoho elektronického balíku dostupného všem, než vytvářet balík zbrusu nový.
Pojďme se však podívat na konkrétní zadání magistrátní analýzy (pro vychutnání specifické slohové balastnosti doporučuji text přečíst nahlas a pokusit se pod jednotlivými větami a jejich částmi představit si něco konkrétního):
“Předmětem veřejné zakázky je vytvoření komplexní Architektonicko-urbanistické analýzy Pražské památkové rezervace (dále jen “PPR”), která popíše současný stav PPR, její hodnoty, vnitřní strukturu PPR, tvořenou různorodými celky. Provede rozlišení homogenity a heterogenity zástavby, uzavřenosti či otevřenosti urbánních celků, určí vývojové determinanty a míru autentičnosti jednotlivých celků, bloků a samotných objektů a stanoví objektivní, místně a věcně diferencovaná kritéria, která zohlední odlišnosti v rámci PPR i jednotlivých celků a budou jedním z rozhodujících podkladů pro efektivní výkon státní památkové péče. Jedním z cílů této analýzy je vytvoření tzv. rodných listů (pasportů) zadavatelem vybraných domů v PPR. Bude se jednat o cca 50 domů. …”
Nalejme si čistého vína, žádné přehledy či analýzy kdoví čeho všeho nezajistí kvalitu rozhodování. Památkář buď vzdělání má a souvislosti zná, nebo nezná. Buď cítí, nebo necítí. A když nezná a necítí, pak mu ani tisíc pomůcek v kvalitě rozhodování nepomůže. Když ovšem nebude přemýšlet a rozhodnutí bude sázet na papír podle daného mustru, může být ale skutečně efektivnější. K tomu má analýza napomoci? Vytvořit památkářského robota?
“Provede rozlišení homogenity a heterogenity zástavby”, to zní mnohem vědečtěji, než kdyby se prostě česky řeklo, “provede rozlišení zástavby stejnorodé a různorodé”, protože pak bychom nechápali, k čemu je to vlastně dobré, protože v Pražské památkové rezervaci není žádný typ zástavby méněcenný
Divná hitparáda
Hodnocení je setsakramentsky odpovědná věc, protože hodnoty jsou v neustálem pohybu a kvasu. Použít místo rozumu, citu a intuice návod vzešlý z analýzy “homogenity a heterogenity, otevřenosti a uzavřenosti celků”, je vážně hororová představa. Vzpomeňme, že nad čím úřad často mávl rukou, stalo se vzápětí předmětem celospolečenského zájmu (Žižkovské nákladové nádraží, hotel Praha…).
A co má znamenat těch 50 vybraných domů, jejichž rodné listy mají být zpracovány? Proč zrovna padesát? O jaké domy jde? Top 50 památek Prahy? A ostatní tisíce domů co? Prapodivná hitparáda!
Které domy mají dostat rodné listy? A které úmrtní?
Veřejná tipovací soutěž
A teď se podívejme na požadované kvalifikační předpoklady potenciálního zájemce o tuto zakázku:
1. Profesní kvalifikace uchazeče: autorizovaný architekt se všeobecnou působností
Takže historik umění uspět nemůže? Emanuel Poche, Zdeněk Wirth, Dobroslav Líbal či dokonce sám V. V. Štech by byli zřejmě vyloučeni z řízení pro nedostatek kvalifikace! Tak to je vážně faux paux. Lépe vyjádřit, že je zakázka šitá na míru, snad ani nelze.
2. Technická kvalifikace uchazeče: seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních třech letech…, přitom “významnou službou se rozumí architektonická či urbanistická služba v rámci chráněných památkových území, jejíž finanční objem činil minimálně 100 000,- Kč v rámci každé jednotlivé služby bez DPH.”
Proč konkrétně tři roky, tři služby a třikrát sto tisíc jako minimum? Protože takových architektů-živnostníků působících na památkovém poli v Praze moc není, že?
Vítězný uchazeč bude v šesti etapách s termínem dokončení 2018 čerpat 6 611 570 Kč bez DPH. To je sice v rozpočtu Hl. m. Prahy drobnost, ale i po odvedení povinných desátků to jako finanční zabezpečení na tři roky ujde, ne? Je třeba si ale pospíšit, protože po komunálních volbách by mohlo být na magistrátě leccos jinak. Otvírání obálek je tedy plánováno za pět minut dvanáct, na 5. 9. 2014.
No…, nepotřebuji být Hercule Poirot, abych si tipla jméno najisto.