Výsledky „auditu“ IPCC
Pro vypracování zprávy jmenoval IPCC dvanáctičlennou komisi, vedenou Haroldem T. Shapirem, ekonomem a bývalým prezidentem Princeton University a University of Michigan. V průběhu posuzování oslovila komise v rámci dotazníkového šetření řadu lidí, jejichž práce nějakým způsobem souvisí s IPCC. Dotazník byl navíc umístěn na webových stránkách IAC, takže se k těmto otázkám mohl vyjádřit i kdokoli z veřejnosti. IAC tak získal odpovědi, reakce a návrhy od více než 400 osob a tyto podklady byly využity při sestavování závěrečné zprávy. Jmenný seznam respondentů je v příloze ke zprávě a najdeme tam i známé klimaskeptiky a kritiky IPCC, jako třeba McIntyra, McKitricka, Christyho nebo Lomborga. Možnost vyjádřit se měli ale všichni stejnou, bez ohledu na jejich postoj k IPCC.
Zpráva má více než 100 stran a je k dispozici ke stažení zde. Doporučuje celou řadu změn v IPCC, od řízení a managementu (omezení funkčního období předsedy IPCC a spolupředsedů pracovních skupin na dobu vypracování jedné zprávy, což je asi 6 let, definici formálních předpokladů pro výkon funkcí ve vedení IPCC, předefinování zodpovědnosti na klíčových pozicích v sekretariátu IPCC), přes výběr autorů a recenzentů (jasně definovat kritéria pro jejich výběr), recenzní proces jako takový (zajistit, aby byly posuzovány všechny relevantní alternativní názory a aby byly ve zprávách jasně uvedeny, recenzní proces aby byl transparentní a dobře zdokumentovaný), sjednotit přístup k definicím míry jistoty nebo věrohodnosti jednotlivých závěrů a zajistit, aby byl zdroj těchto informací ve zprávách jasně uveden, definovat nová pravidla pro komunikaci s veřejností, zesílit a jasně definovat pravidla pro práci s tzv. „šedou literaturou“ a zajistit, aby ti, kdo se přímo účastní vypracování zpráv IPCC nemohli být v konfliktu zájmů.
Realizace navrhovaných změn a opatření by znamenala poměrně zásadní změnu ve stylu práce IPCC, podle našeho názoru změnu k lepšímu. Řada těchto návrhů se navíc docela kryje s tím, co jsme navrhovali v rámci výše zmíněného dotazníkového šetření.
Jsou to ale pořád jen doporučení. Skutečná realizace těchto změn a opatření je ale vázána na jejich odsouhlasení Plenárním zasedáním IPCC. To nejbližší se bude konat 11.-14.10.2010 v jihokorejském Pusanu. Bude to klíčové jednání z hlediska snahy o zvýšení důvěryhodnosti IPCC.
Ještě před tímto plenárním zasedáním IPCC plánujeme pracovní schůzku se zástupci „klimatologicky aktivních“ organizací z ČR, na které by měla být jasně definována pozice české delegace k jednotlivým návrhům, vzešlým ze zprávy IAC.