Dne 29.9.2010 proběhla na ČHMÚ v Praze-Komořanech pracovní schůzka, na které byly formulovány pozice delegace České republiky pro 32.plenární zasedání IPCC, které proběhne ve dnech 11.-14.10.2010 v jihokorejském Pusanu. Jednání se soustředilo zejména na hlavní téma následujícího plenárního zasedání, tedy na výsledky zprávy IAC (InterAcademy Council), která doporučila některé změny v procedurách IPCC i jeho managementu.

O výsledcích tohoto „auditu“ IAC jsem již na blogu psal zde. Česká delegace v zásadě souhlasí se závěry a doporučeními zprávy IAC a podpoří návrhy, které povedou ke změnám v tomto směru. V několika bodech ale jdou návrhy české delegace (byly již zaslány i na sekretariát IPCC) i nad rámec návrhů IAC. Konkrétně jde o otázku transparentnosti review procesu. IAC navrhuje obecně zvýšení transparentnosti celého procesu. Náš návrh je umístit připomínky k textu zprávy na web i s komentáři a závěry autorů a review editorů, aby bylo jasné, jak bylo s každou jednotlivou připomínkou „naloženo“, zda je připomínka akceptována nebo ne (a pokud ne, tak proč). Tak se to v IPCC sice již dělá, připomínky i reakce na ně se archivují, jen tyto věci dosud nejsou veřejně přístupné. Druhou takovou věcí je použití tzv. „šedé literatury“. IAC navrhl zpřísnění pravidel pro její používání, my navrhujeme zákaz používání šedé literatury v práci IPCC. Výsledky uvidíme za dva týdny…

Na tuto pracovní schůzku jsme pozvali i známého českého klimaskeptika pana Kremlíka. Ostatně – pan Kremlík již na její průběh a závěry reagoval zde. K jeho článku však musím uvést několik věcí:

Ano, na některých zásadních bodech jsme se s panem Kremlíkem v zásadě shodli. Na bodech, které jsou v jeho textu označeny čísly 1, 2 a 4. Není to nic nového ani překvapivého, podobné názory jsem publikoval už před několika měsíci (např. zde a zde). Pokud ale jde o body 3 a 5, tam, na rozdíl od pana Kremlíka, žádnou zjevnou shodu s ním nevidím. Konkrétně:

Bod 3: Zrušení jmenování autorů AR5 jsme uvedli jako jednu z možností. Sice v principu nejčistší, ale také velice nereálnou. Nevím, kde tam pan Kremlík vidí nějakou shodu v tom smyslu, že česká delegace bude prosazovat právě něco tak nereálného. Co je ovšem daleko reálnější je podpořit větší transparentnost celého review procesu. Na jeho kvalitě bude totiž do značné míry záviset i kvalita výsledné zprávy. Navíc jde o výběr autorů, nikoli o nominace, jak píše pan Kremlík. Nominace proběhly už v únoru 2010 a IAC k nim žádné výhrady neměl.

Bod 5: Rovněž v bodě 5 se pan Kremlík mýlí. Neshodli jsme se na tom, že AR5 by měla být auditem minulých zpráv. Každá zpráva je sice do značné míry upgradem a updatem zpráv předchozích, ale ani to nestačí. Jistě se musí a bude zabývat i problematikou, která v minulých zprávách řešena nebyla. A už vůbec IPCC nemůže provádět žádné „audity dosavadní klimatologie“, naopak musí z klimatologických výstupů vycházet.

Dále pan Kremlík píše: „Měl jsem dojem, že přítomní jsou pomalu větší (klima)skeptici než já. Bylo to trochu jako na konferenci Heartland Institute…Je to náhlý obrat v důsledku Climategate a dalších afér? Nebo byli klimaskeptiky celou dobu a jen se báli to říkat nahlas? Kdo ví.“ Ne, žádný obrat a řada podobných názorů už před časem jasně vyjádřena byla (např. zde nebo zde). Nevím tedy, proč to pana Kremlíka tak překvapilo. Pan Kremlík prostě jen poprvé viděl, o čem a jak se baví klimatologové. Dosud totiž žil v zajetí jen svých notně zkreslených představ. A, upřímně řečeno, tohle byl také jeden z důvodů, proč jsme pana Kremlíka pozvali. Jeho představy o názorech klimatologů na práci IPCC byly totiž už delší dobu zjevně zcela mimo realitu. Co jiného ale čekat, pokud někdo vychází jen z pečlivě vybraných podkladů, často pochybného původu? Větu „Měl jsem dojem, že přítomní jsou pomalu větší (klima)skeptici než já“ proto neberu ani jako urážku, ani jako pochvalu. Není to totiž nic, s čím by se musela vyrovnávat klimatologie. Vyrovnat se s tím bude muset pan Kremlík.

Doufám také, že teď už je panu Kremlíkovi jasnější i další věc. Že teď lépe vidí podstatu všech těch „…gatů“ („Himalayagate“, „Glaciergate“, „Amazongate“, „Netherlandgate“, „Africagate“,…), o kterých tak často píše. A proč tyhle problémy nejsou problémem „klimatologické“ pracovní skupiny WG I (Physical Science Basis), ale hlavně pracovních skupin II (Impacts, Vulnerability, Adaptation) a III (Mitigation). Jinak řečeno, není to problém odborných klimatologických základů pro zprávy IPCC, ale problém aplikace a interpretace klimatologických výstupů. Tomu nakonec odpovídají i zveřejněné analýzy využití nerecenzované literatury v jednotlivých pracovních skupinách IPCC. Zatímco pracovní skupina I vyšla z této analýzy velice dobře, pracovní skupiny II a III na tom byly podstatně hůře. I to byl nakonec jeden z důvodů, proč jsme šli ve svých doporučeních dále než zpráva IAC a proč doporučujeme zákaz používání nerecenzované literatury v IPCC.

Dále pan Kremlík píše: „Na úrovni OSN se nechystá nic takového jako přizvání klimaskeptických organizací (třeba International Climate Science Coalition). Tam blokáda zdařile pokračuje dál.…“. Nevím, jak na úrovni OSN, ale v IPCC se skutečně nic takového nechystá. A proč nějaké speciální „přizvání“? A jaká „blokáda“? Nevládní organizace mohou pracovat (a řada z nich také pracuje) v IPCC jako pozorovatelé. To jim dává i určité pravomoci například v tom, že mohou nominovat své kandidáty na pozice autorů a review editorů pro vypracování zpráv IPCC. Každopádně mají daleko větší možnosti zasáhnout do práce IPCC, než organizace, které jsou zcela mimo. Jestli to v případech některých organizací není spíše ke škodě věci, to je další otázka. Ale dokonce i ty organizace, které IPCC zakládaly, tedy WMO (World Meteorological Organization) a UNEP (United Nations Environment Programme) mají v IPCC „jen“ statut pozorovatelů (celý seznam organizací, které mají statut pozorovatele, je zde). Proč by tedy „klimaskeptické“ organizace měly požadovat nějaké zvláštní pozice nebo možnosti, jiné, než mají ostatní nevládní organizace? Požádal třeba International Climate Science Coalition, NIPCC nebo další „klimaskeptické“ organizace, o statut pozorovatele v IPCC? V loňském roce ne a pokud je mi známo, tak ani letos. V seznamu organizací, které žádají o statut pozorovatele, nejsou…

Ale nakonec – proč pan Kremlík vůbec chce přizvat klimaskeptiky do IPCC, když se sám vyjadřuje v tom smyslu, že IPCC vlastně nikdo nepotřebuje? („Potřebuje vůbec někdo nějakou IPCC a její zprávy?...“). Opravdu nechápu, proč by klimaskeptici chtěli pracovat v (podle nich) nepotřebné organizaci na (podle nich) nepotřebných zprávách.