Takže po delší době zase něco novinek z IPCC. Ve dnech 10.-13.května 2011 se totiž v Abu Dhabi konalo už 33.plenární zasedání IPCC. Podobně jako to minulé, i toto bylo věnováno z velké části realizaci doporučení, formulovaných ve zprávě InterAcademy Councilu (IAC) z loňského roku. A věci se zase posunuly o kousek dál...

Doporučení se týkají především 4 oblastí, ve kterých IAC našel závažnější nedostatky: vedení a management IPCC, komunikace, procedury přípravy zpráv a opatření proti konfliktu zájmů. Pro všechny tyto dílčí oblasti byly odsouhlaseny zásady, podle kterých budou nyní vypracována konkrétní pravidla a procedury. Špatné je, že se dosud nepodařilo dotáhnout žádnou z uvedených oblastí až do úplného konce (tedy do těch jasně formulovaných a závazných pravidel). Dobré ale je, že zásady, podle kterých se tato pravidla budou sestavovat, jsou už jasné a závazné a je tedy celkem zřejmé, kam se budou tyto věci v IPCC dále vyvíjet. Osobně si myslím, že to je celkem správný a rozumný směr.



1. Vedení a management IPCC
Podle doporučení IAC zřídí IPCC výkonný výbor, který bude řídit práci IPCC mezi plenárními zasedáními. V IPCC sice již existuje něco jako výkonný výbor (tzv. E-Team – Executive Team), ale ten nemá odpovídající pravomoci a zodpovědnosti k tomu, aby mohl plnit funkci skutečného výkonného výboru. Dosud řešil spíše jen „provozní“ věci. Celkem rozumně bylo dohodnuto nezřizovat nový orgán, ale doplnit pravomoci a zodpovědnosti existujícího E-Teamu, doplnit ho o další členy (včetně několika externích) a vytvořit z něj výkonný výbor IPCC. Kromě vedení IPCC mezi plenárními zasedáními bude výkonný výbor dohlížet i na reakce IPCC na chyby (nebo jen podezření na chyby), a to i na základě upozornění od veřejnosti, v již publikovaných materiálech IPCC. Způsob reakce na informace o chybách (kdo posuzuje, zda jde skutečně o chybu nebo ne, kdo na chybu reaguje, kdo informuje stěžovatele, jak reagovat směrem k veřejnosti,…) je již zpracován a odsouhlasen. Za chybu pochopitelně nebude považováno nové zjištění, které se liší od textu zprávy IPCC, pokud vychází z informací, které v době psaní zprávy ještě nebyly k dispozici. Způsob, jak může veřejnost informovat o chybách ve zprávách IPCC, bude zveřejněn na webu IPCC. Výkonný výbor IPCC také bude zodpovědný za zlepšení komunikace mezi IPCC a veřejností. V tom IPCC měl a má co zlepšovat.

2. Komunikace
IPCC dosud nemá zpracovanou jasnou komunikační strategii. To je jasná chyba a projevilo se to v posledních dvou letech zejména v tom, že IPCC nebyl schopen adekvátně reagovat na řadu výtek, obvinění z chyb ve zprávách (ať už chyb skutečných nebo jen domnělých). Na plenárním zasedání byly odsouhlaseny zásady komunikační strategie, která by měla umožnit jednak rychle reagovat na případnou kritiku IPCC, ale také informovat veřejnost o činnosti IPCC, způsobu práce i o výsledcích. I tady se totiž objevila spousta chybných a nepravdivých informací a IPCC na ně dosud nedokázal dostatečně rychle a jasně reagovat.

3. Procedury
Pravděpodobně nejsložitější jednání bylo v pracovní skupině, která zpracovávala návrhy změn procedur. Ty se týkají zejména výběru autorů a review editorů jednotlivých kapitol zprávy, práce s literaturou a celého review procesu. Prakticky ve všech částech odsouhlasených zásad se objevuje termín „range of scientific, technical and socio-economic views“. Týká se to jak výběru autorů a review editorů zpráv, tak i textu zpráv a celého review procesu. Znamená to, že IPCC musí brát v úvahu a uvádět všechny odborně podložené pohledy a názory, i když budou ve vzájemném rozporu. Autoři a review editoři budou muset navíc dokumentovat, že zpráva bere v úvahu všechny odborně podložené názory. „Odborně podložené“ tady ale neznamená totéž, jako „jakékoli“. Každý názor, který má být brán v úvahu, musí mít jasnou podporu v argumentech v odborné literatuře. A právě práce s literaturou byla dalším tématem práce této pracovní skupiny. IPCC bude spoléhat především na odbornou recenzovanou literaturu. Jedině tam, kde není možné získat informace z recenzované literatury, bude možné použít tzv. „šedou“ (nerecenzovanou) literaturu, ovšem k získání pouze doplňkových, nikoli zásadních informací. Ale i použití „šedé“ literatury bude mít jasná pravidla a omezení. Kdo bude chtít takovou literaturu použít, musí prokázat, že daná informace není dostupná z recenzované literatury, musí doložit, odkud práce pochází, kdo je autorem, do jaké míry je zdroj důvěryhodný a řadu dalších věcí. Použitá „šedá“ literatura navíc musí být pochopitelně dostupná review editorům pro recenzi. Dobré je, že noviny a časopisy nejsou v IPCC obecně považovány za důvěryhodné zdroje informací a je přímo zakázáno používat informace z blogů, sociálních sítí, rozhlasu nebo televize, stejně jako osobní komunikaci, i kdyby to byla komunikace mezi odborníky v daném oboru. Dalším tématem pak byla otázka důvěrnosti pracovních materiálů, konkrétně draftů textu zpráv, připomínek recenzentů a reakcí autorů na ně. Všechny tyto materiály budou, až do okamžiku zveřejnění zpráv, neveřejné a budou považovány za důvěrné (to je celkem obvyklá praxe při psaní celkem jakýchkoli podobných zpráv), ale budou zveřejněny co nejdříve po zveřejnění textu dané zprávy na webu IPCC. Další materiály (např. e-mailová či jiná korespondence) se zveřejňovat nebudou. Navíc připomínky k textu zpráv budou anonymizovány. Je to z toho důvodu, aby se ti, kdo připomínky zašlou, nemuseli obávat reakce svých zaměstnavatelů, pokud se dostali do rozporu s oficiálním názorem své organizace. I takové případy se totiž v minulosti vyskytly.

4. Opatření proti konfliktu zájmů
Většina organizací podobného typu, jako je IPCC, má pravidla a zásady proti střetu zájmů. V IPCC taková pravidla oficiálně neexistují (další velká chyba), i když některé pracovní skupiny IPCC přijaly svá neoficiální pravidla v této věci. Tato pravidla bude třeba rozpracovat tak, aby se vztahovala na všechny, kteří mohou nějakým způsobem ovlivnit text zpráv, tedy především na celé vedení IPCC a jednotlivých pracovních skupin, autory a review editory jednotlivých kapitol zprávy, ale i na technický personál IPCC. Konflikt zájmů má zahrnovat všechny současné profesionální, finanční nebo jiné zájmy, které mohou ovlivnit objektivitu nebo mohou přinést neférovou výhodu jedinci nebo organizaci. Opatření jistě potřebné a upřímně jsem zvědav, jak se s ním vypořádají někteří lidé v současném vedení IPCC.

Další úkol je jasný – převést odsouhlasené zásady do detailních a jasně formulovaných pravidel, která by měla být schválena na příštích plenárních zasedáních IPCC...