Klimaskeptici každou chvíli opakují, že si přejí diskusi s klimatology. Nic proti tomu.

Nedávno dostali výbornou příležitost k diskusi nad konkrétními klimatologickými výsledky v podobě zveřejnění technického shrnutí závěrečné zprávy projektu „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“, který byl v letech 2007 – 2011 řešen v Českém hydrometeorologickém ústavu a na jehož řešení se dále podílel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha, Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Projekt financovalo Ministerstvo životního prostředí.

Čekal jsem, že by na tomto materiálu mohla konečně nějaká konkrétní diskuse o klimatu začít. I když byly výstupy projektu každoročně odborně oponovány, čekal jsem po zveřejnění i jakousi „klimaskeptickou“ oponenturu. Třeba že klimaskeptici konkrétně napíší, kde jsme se dopustili chyby, co je, podle nich, v projektu špatně, co je nedostatečně doloženo nebo chybně interpretováno …

Místo toho ale přišla jediná reakce. Reakce pana Kremlíka na jeho blogu. A pan Kremlík ve svém článku, již celkem tradičně, ukázal, jak nechce (nebo nedokáže???) konkrétně diskutovat o konkrétních klimatologických výstupech a jak celé problematice nerozumí ani v základech. Pár příkladů, vezmeme to postupně:

1. omyl pana Kremlíka: „Za sto let prý bude sucho. Varuje studie založená na nefunkčních modelech zdiskreditovaného klimatického panelu OSN“. Studie byla založena na modelu ALADIN-CLIMATE/CZ a ten v IPCC použit nebyl. Pokud jde o "nefunkčnost" konkrétně použitého modelu, o té se tedy pan Kremlík pro jistotu vůbec nezmiňuje, i když validační charakteristiky modelu ALADIN-CLIMATE/CZ jsou ve zprávě uvedeny. Místo toho ovšem píše o úplně jiných modelech. No, asi se mu více hodilo kritizovat jiný model než ten, který byl ve studii použit. Klasický úhybný manévr.

2. omyl pana Kremlíka: „Ale nyní se šokovaně dozvídáme, že autoři této studie k dlouhodobému modelování klimatu použili … upravený meteorologický model ALADIN, který ČHMÚ používá k předpovídání počasí!“. Ano, jak je někde slovo ALADIN, je to pro pana Kremlíka důkaz, že jde o počasí. Dost komický způsob hodnocení. Jak pan Kremlík nechápe rozdíl mezi počasím a klimatem, zjevně nechápe ani rozdíl mezi meteorologickým a klimatologickým modelem. Zřejmě jen proto ho může taková informace šokovat a já jen doufám, že se ze svého šoku brzy vzpamatuje. Ale pokud bych si myslel, že následující věci pochopí i historik a překladatel, asi bych po něm chtěl trochu moc. Takže hlavně pro ostatní: Meteorologické i klimatické modely vycházejí ze stejného základu a popisují stejnou věc – fyziku atmosféry a vývoj atmosféry v čase. A ta fyzika je jen jedna (pokud by ovšem pan Kremlík dokázal, že existuje jedna fyzika atmosféry pro vývoj počasí a jiná pro vývoj klimatu, velice rádi ten jeho „objev“ do modelů zapracujeme). Důvody, proč se meteorologické verze modelů liší od verzí klimatologických, jsou hlavně technické. Konkrétní příklad: Meteorologický model Aladin počítá předpověď počasí na 54 hodin a tento výpočet mu trvá asi hodinu. Pokud bychom přesně tímtéž modelem chtěli simulovat klima na 100 let, vyžadovalo by to asi 2 roky strojového času. Je samozřejmě zcela nereálné (a bylo by to i neskutečně drahé) zabrat si na 2 roky celou kapacitu superpočítače. Aby se výpočty zrychlily, snižuje se u klimatických modelů především jejich rozlišení, jinak může být použit prakticky stejný model jako na předpověď počasí. Model ALADIN-CLIMATE/CZ jsme počítali v rozlišení 25 km, a to i v době, kdy v meteorologické verzi už byl k dispozici model s rozlišením kolem 5 km. Toto snížení rozlišení v klimatické verzi modelu umožnilo zrychlit výpočty minimálně o řád. Klimatický model, použitý v projektu, je tedy prakticky identický s meteorologickým modelem, oproti němu má ale hlavně snížené rozlišení. Prakticky všechny klimatologické modely, které na světě fungují, jsou podobným způsobem odvozeny nebo vyvinuty z modelů pro předpověď počasí. Panu Kremlíkovi by prospělo, kdyby si o meteorologických a klimatologických modelech nastudoval alespoň úplné základy.

3. omyl pana Kremlíka: „Tento model je výsledek práce Ladislava Metelky a kol. z let 2001-2003“. Ne, pane Kremlíku - ten model není výsledkem mé práce. Ten model jsem nevyvíjel (ale rád bych to uměl), jen jsem se podílel na jeho validaci (tedy na analýze toho, jak model simuluje historické a již známé klima).

4. omyl pana Kremlíka: „Když budete autory dostatečně dlouho trápit otázkami, připustí, že nejde o předpověď, ale jen o scénář jako v divadle.“ Ano, jde o scénář. Však také nikdo v té studii netvrdil, že jde o předpověď. Klimatologové předpovědi nedělají a v textu se samozřejmě od začátku píše o scénářích a ne o předpovědích. Pan Kremlík tedy doslova objevil Ameriku. Scénář nejprve považuje za předpověď, aby pak vítězoslavně přišel s objevem, že to vlastně není předpověď, ale scénář. Ale budete-li dostatečně dlouho trápit klimaskeptika, třeba jednou pochopí rozdíl mezi předpovědí a scénářem…

5. omyl pana Kremlíka: „Pochybnosti o použitých modelech vyvolává skutečnost, že v celé aladinovské studii se ani jednou nevyskytuje slovo „Slunce““. Pokud panu Kremlíkovi chybí ve zprávě slovo „Slunce“, může nám dodat věrohodnou a dobře zdokumentovanou předpověď TSI a dalších charakteristik sluneční aktivity do roku 2100. Jestli ji tedy má. Pak by nebyl problém ty hodnoty do výpočtů zadat. Zatím, bohužel, ani solární astronomové takovou předpověď sestavit nedokážou. Dokáže ji sestavit a dobře doložit a zdůvodnit pan Kremlík, historik a překladatel? Dokud to neudělá, nezbývá nám než předpokládat „střední“ scénář se sluneční aktivitou, která systematicky ani výrazně neporoste, ani nebude výrazně klesat. A pro takové podmínky byl počítán i model ALADIN-CLIMATE/CZ ve zmíněném projektu. A pokud má pan Kremlík pochybnosti o spolehlivosti použitého modelu, proč argumentace jinými (i 30 let starými) modely? Proč citace z ukradených mailů? Proč odkazy na blogy (a ještě navíc na blogy pana Kremlíka)? Zase jen mlžení a uhýbání stranou. Spolehlivost modelu se analyzuje pomocí jeho validace, výsledky validace použitého modelu ve zprávě jsou uvedeny. Proč tedy pan Kremlík nekomentuje výsledky validace přímo toho modelu, který byl v projektu skutečně použit, pokud pochybuje o jeho spolehlivosti? Proč neprokazuje své pochybnosti o spolehlivosti použitého modelu přímo na modelu, kterého se jeho pochybnosti týkají? Pan Kremlík ovšem neuvádí ani jednu konkrétní faktickou chybu, kterou by v celé práci našel, ani jednu konkrétní námitku proti spolehlivosti modelu ALADIN-CLIMATE/CZ. Jen odvádí řeči jinam…

6. omyl pana Kremlíka: „Autoři vycházejí z názoru IPCC, že budoucnost klimatu je určena primárně hladinami CO2. A že vyšším hladinám CO2 odpovídá větší teplo a sucho. Jenže v tom je háček. Před 130 lety byla v tomto regionu stejná sucha jako v 90.letech 20.století, ale hladiny CO2 byly přitom o třetinu nižší.“. A dokládá to grafem vývoje hodnot PDSI (Palmerův index intenzity sucha). Pokud by pan Kremlík alespoň tušil, jak je definována hodnota PDSI, pak by mu třeba došlo, že hodnota PDSI není závislá na koncentracích CO2, ale především na srážkách a evapotranspiraci (a ta je sama závislá na teplotách, rychlosti větru a dalších charakteristikách). Definice PDSI je např. zde. Možná by pak pochopil i to, že nízké hodnoty PDSI, indikující sucho, nemusejí být způsobeny jen vysokými teplotami (a tedy vysokou evapotranspirací), ale také třeba nízkými srážkami. Když si porovnáme grafy PDSI z Kremlíkova článku s grafem vývoje srážek v Brně a vezmeme si k tomu třeba i vývoj teplot tamtéž , snadno zjistíme, že nízké hodnoty PDSI v závěru 20.století souvisejí především s vyššími teplotami, zatímco v období 1855-1870 především s nízkými srážkami, které v tom období byly asi o 10% nižší než na konci 20.století. Každé z těchto dvou suchých období má tedy poněkud jinou příčinu. Je sucho, vzniklé nízkými srážkami, tak těžko pochopitelnou věcí? Pro někoho asi ano...

7. omyl pana Kremlíka: „Ve své studii se omezili jen na období po roce 1961, takže 19.století je nemusí trápit.“ No, je to ještě horší. My jsme se totiž dokonce omezili jen na období od roku 2010 dále. Výpočty, provedené pro období 1960-1990 nebyly použity k žádným analýzám, ale pouze k validaci modelu, tedy k ověření, jak model simuluje již známé klima a jaké má systematické chyby.

8. omyl pana Kremlíka: „Naši klimatologové tehdy zůstali tiše jako pěna. O aférách veřejnost neinformovali a hráli mrtvého brouka. A teď je konečně jasné proč! Předpokládám, že si o klimatu a o IPCC myslí zhruba totéž co já, ale oni musejí držet jazyk za zuby.“ Proboha, jen to ne! Myslet si o klimatu totéž, co Kremlík? Ten Kremlík, který nerozezná forcing od feedbacku? Který nezná základní fyzikální jednotky? Který počítá systematické změny teploty tak, že odečte hodnoty ze dvou pečlivě vybraných roků? Který si myslí, že do klimatických modelů se předem zadávají nějaké váhy vlivu CO2 a Slunce? Který hodnotí kvalitu článků podle toho, jak si prokádruje autory a to mu stačí, aby věděl, který článek je kvalitní a který ne (a pokud by si nemohl prokádrovat autora, nebyl by ani schopen poznat, jestli jde o kvalitní článek nebo slátaninu)? Který když omylem zabrousí do odbornější klimatologie, seká takové kopance, že tím už baví klimatology po celé republice? Ten Kremlík, který nezná ani základy všeobecné klimatologie, o fyzice atmosféry nemluvě? A který chce vést dialog s klimatology tak, že klimatology posadí na lavici obžalovaných? Pěkně děkuju, nechci…

Klimaskeptici tvrdí, že chtějí o klimatu diskutovat s klimatology. K výstupům konkrétní klimatologické studie ale neprezentovali naprosto nic konkrétního. Místo toho zase jen samé uhýbání, překrucování, neznalost naprostých základů.