Český hydrometeorologický ústav mění formu měsíčních předpovědí (nebo spíše výhledů) počasí. Proč? Jak?

Problematika měsíčních předpovědí (nebo výhledů) počasí byla tématem diskusí meteorologů a klimatologů na ČHMÚ již několik let. Už dlouho totiž bylo jasné, stávající podoba je jednak neudržitelná, ale také není příliš férová k uživatelům. Nicméně držela se poměrně dlouho a hlavním důvodem bylo, že uživatelé takové informace (paradoxně) požadují. Nakonec ale zvítězil zdravý rozum a měsíční výhledy počasí mění svou podobu z deterministické na pravděpodobnostní.

Počasí se dá jakž-takž předpovědět maximálně tak na 10-14 dní. Ale v některých situacích ani to. Vyplývá to z vlastností procesů v atmosféře, které mají poměrně blízko k něčemu, čemu se říká deterministický chaos. A právě ty chaotické složky způsobují toto časové omezení pro deterministickou předpověď.

Podívejte se na následující obrázek (berte ho ale spíše jako ilustraci, ne jako konkrétní předpověď nebo výhled):



Je to ansámblová předpověď teplot v hladině 850 hPa (horní graf) a srážek (spodní graf) ze serveru www.wetterzentrale.de/topkarten. Červenou křivkou je v horním grafu vyznačen dlouhodobý třicetiletý průměr teploty pro daný den. Na horním grafu je vidět, že všechny křivky jsou si prvních několik dní (v tomto grafu přibližně do 21.2.) poměrně podobné a jednotlivé simulace předpokládají velice podobný vývoj teplot. Tam je možné použít klasickou deterministickou předpověď, například s 4 stupně širokým intervalem pro teploty. Od 22.2. se ale teplotní křivky začínají více rozcházet, interval, který by pokryl předpokládaný rozptyl teplot by tedy musel být širší než 4 stupně. Postupně by musela jeho šířka růst až někam k 10 stupňům pro konec února a začátek března. Nevím, jestli by byla veřejnost spokojena s předpovědí, že průměrné denní teploty se v té době budou pohybovat mezi -5 a +5 stupni. Asi moc ne.

Nicméně v grafu je několik zajímavých věcí. Tak například do cca 26.2. je většina křivek pod červenou čarou, vyznačující dlouhodobý průměr (i když rozptyl mezi jednotlivými křivkami je od 22.2. už poměrně velký). Pro toto období tedy budou teploty s poměrně vysokou pravděpodobností pod normálem. Vzhledem k velkému rozptylu křivek ale není tak jednoduché odhadnout, jestli to bude jen těsně pod normálem nebo třeba 10 stupňů pod normálem. Podobně po cca 26.2. je většina křivek nad dlouhodobým průměrem, je tedy pravděpodobnější spíše počasí teplotně nad normálem. Opět ale nelze nijak jednoduše odhadnout o kolik. I v situacích, kdy nejde přesněji určit rozpětí teplot, lze tedy často alespoň odhadnout pravděpodobnosti toho, že teploty budou nad normálem, v mezích normálu nebo pod normálem.

Toto je princip tzv. pravděpodobnostních předpovědí. Ty netvrdí nic o tom, jak bude, ale odhadují pravděpodobnosti, že teploty nebo srážky budou v daném období nad dlouhodobým normálem, v mezích normálu nebo pod ním. Je mi jasné, že taková informace je obtížnější na interpretaci než klasická deterministická předpověď typu „teploty budou od … do …“. Je ale férovější, protože, na rozdíl od deterministické předpovědi, obsahuje i informaci o míře nejistoty.

Pravděpodobnostní předpovědi je třeba používat vždy v souvislosti s nějakým konkrétním účelem. O konkrétních předpokládaných teplotách nebo srážkách moc informací nedávají. Pokud se ale v létě setkám třeba s výhledem, který indikuje vysokou pravděpodobnost teplotně i srážkově nadnormálního období, budu si na tuto dobu plánovat spíše houbařské aktivity než rozebírání střechy. Je totiž vysoká pravděpodobnost, že počasí bude vhodné pro růst hub, ale na druhou stranu je také vysoká pravděpodobnost, že by mi rozebranou střechou příroda mohla pěkně vypláchnout byt.

Nové měsíční pravděpodobnostní výhledy jsou k dispozici zde