Tuhle otázku jsem v posledních dnech dostal mnohokrát, i od redaktorů různých novin a časopisů. Telefonem i mailem.

Odpověď je poměrně jednoduchá: za současné povodně může počasí. Nebo, chcete-li, vývoj synoptické situace. Pomalý postup tlakové níže přes střední Evropu, takže srážková oblast se držela nad naším územím řadu dní. Kdyby tatáž níže přešla přes naše území rychleji, pršelo by den, možná dva, ale rozhodně by se u nás nenaakumulovalo takové množství vypadlých srážek. A nevedlo by to k takovým povodním.

Já vím, že řada lidí by chtěla slyšet a číst něco jiného. Třeba že za to mohou změny klimatu nebo globální oteplování. Očekávání nebo přání podobné odpovědi bylo celkem jasně zřetelné i v dotazech většiny redaktorů. A už vidím ty titulky: „Za povodně může globální oteplování“. „Ať povodňové škody platí tepelné elektrárny“,…

Jen že tak jednoduché to „hledání viníka“ není. Nebo snad někdo může prokázat, že bez změn klimatu by podobná tlaková níže nemohla vzniknout? Nebo že by nemohla postupovat přes střední Evropu? Nebo že by musela postupovat rychleji? Že by tedy k takové povodni nemohlo dojít? To těžko. Tím spíše, že podobně pomalé přechody tlakových níží přes střední Evropu se děly i ve vzdálenější minulosti. A také vedly k povodním.

Co by změny klimatu teoreticky ovlivnit mohly, to je v dlouhodobém horizontu pravděpodobnost nebo četnost výskytu podobných tlakových níží nad střední Evropou. Rozhodně jim ale nelze klást za vinu vznik právě této konkrétní níže a právě této konkrétní povodně.

Takže bavme se o pravděpodobnostech, o četnostech, ale kauzalita tady prostě nemá co dělat.