V souvislosti s blížícím se částečným zatměním Slunce (20.3.2015) se v tisku šíří obavy, zda výrazné změny příkonu slunečního záření nezpůsobí problémy v energetice, včetně rizika blackoutu. Z tohoto důvodu jsme zpracovali údaje o vývoji intenzit globálního a difuzního záření (na 1 m2 horizontální plochy) za den 11.8.1999, kdy se u nás rovněž vyskytlo poměrně velké zatmění Slunce.

Výsledky jsou na tomto grafu. Svislé čáry zleva vyznačují začátek, střed (maximální fázi) a konec částečného zatmění.

Letošní zatmění bude menší než v roce 1999 (v roce 1999 94%, letos 73%). Odehraje se také v ročním období s obecně nižším příkonem slunečního záření k povrchu. Na druhou stranu podíl fotovoltaiky na energetických zdrojích je letos nesrovnatelně vyšší, než byl v roce 1999. Proto lze předpokládat, že i vliv zatmění na energetickou soustavu bude větší.

Z grafu je vidět, že změny příkonu slunečního záření, způsobené zatměním Slunce, jsou výrazně pomalejší než změny, způsobené například proměnlivou oblačností. Na druhou stranu velká variabilita příkonu vlivem oblačnosti, která se může projevit u jednotlivých zdrojů, se na velkém prostoru a u distribuovaných zdrojů zpravidla vzájemně dobře kompenzuje. V případě zatmění je ale nutné mít na paměti, že tyto poklesy téměř synchronně postihnou velkou část Evropy (zejména západní, severozápadní, severní a střední Evropu), kde je kumulováno velké množství fotovoltaických zdrojů, zejména v Německu.

V našich podmínkách lze očekávat mezi 9:34 až 9:42 od západu začátek poklesu globálního slunečního záření. Poklesy budou narůstat až do cca 10:43 až 10:51, kdy bude zatmění v maximální fázi. V této době může u nás dojít k poklesům na cca 20% hodnot, které by zde byly bez zatmění Slunce (pokud bude malá oblačnost). Pak začnou intenzity globálního záření opět narůstat, a to až do 11:55 až 12:02, kdy zatmění končí.

V západní, severozápadní a severní Evropě bude ale zatmění výraznější než našich cca 73% (Německo a Francie kolem 80%, Anglie a Norsko kolem 90%) a bude tam také docházet k větším relativním poklesům příkonu globálního záření (na 10-20%), které ale nebudou mezi jednotlivými zdroji vzájemně kompenzovány.