Pan ministr průmyslu a obchodu by měl být pochválen. V situaci, kdy horní zákon jde na ruku těžebním společnostem, prosadil do memoranda větu o kapitálovém zapojení českého státu do těžby lithia. Pokud by další povolovací procesy k těžbě probíhaly dle platné (špatné) legislativy, český stát by o své nerostné bohatství přišel. Pan Havlíček neotevřel korupčně cestu European Metals Holding. Otevřel dveře českému státu.



Public Private Partnership

Spolupráce soukromého a veřejného sektoru je ve vyspělých demokraciích moderním nástrojem, který snižuje korupční rizika a snižuje zatížení veřejných rozpočtů. Když stát (úředníci) vybírají, do jakého projektu vložit miliardu korun, je velké riziko, že podlehnou korupčnímu pokušení.

Když si podnikatelé vybírají, do jakého projektu vloží miliardu korun, dají si na své investice velký pozor. Pokud stát přidá ke každému soukromě vloženému miliónu korun další milion korun ve veřejném zájmu, je šance na realizaci velkých projektů.

Mám známého, který před několika lety pracoval na Ministerstvu financí v oddělení PPP projektů. Skoro žádné projekty se tehdy nerealizovaly. Ptal jsem se proč. Odpověď byla jednoduchá a stručná: „PPP projekty nedávaly ministrům prostor pro korupci.“

Buďme tedy rádi, že memorandum podepsané panem Havlíčkem s PPP projekty počítá. Firma European Metal Holdings se podpisem memoranda de facto vzdala části potenciálních zisků, které by jí resp. ovládané firmě Geomet náležely, kdyby se postupovalo dle zákona.

Bez změny horního zákona stát utře

Horní zákon v § 24 odst. 3 říká: „Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel.“ Jaké důsledky může mít tato větička?

Nerostné bohatství je ve vlastnictví státu podle legislativy pouze do okamžiku vytěžení. Potom se stává majetkem těžební společnosti. Není-li těžební společnost státním podnikem nebo státem ovládanou společností, nemá stát ze svého bohatství skoro nic.

Stačí jeden podpis ředitele odboru na Ministerstvu životního prostředí z roku 2010, kterým se Geometu (zadavateli) povolil průzkum výhradního ložiska a je předurčeno, jaká firma zpeněží majetek v hodnotě desítek možná stovek miliard korun!

V Senátu jsem minulý týden navrhoval, aby se § 24 odst. 3 horního zákona změnil tak, že umožní získat přednostní právo těžby i tzv. PPP společnostem. Stát by tak mohl kapitálově vstoupit do těžebních firem a profitovat z nerostného bohatství státu. Návrh bohužel podpořilo jen 9 senátorů… Doufejme, že v nové Sněmovně bude více rozumných poslanců.

Arbitráž nehrozí tam, kde se zvolí win-win strategie

Pokud bude český stát i Geomet postupovat v duchu memoranda (byť by bylo formálně zrušeno), žádná arbitráž nehrozí. Český stát by mohl změnit i legislativu tak, aby přednostní právo těžby měly firmy kapitálově spojující stát a těžaře a Geomet resp. EMH by nemohl v arbitráži očekávat úspěch, neboť podpisem memoranda dali najevo, že s PPP počítají.

Český stát by mohl uspět v arbitráži, kdyby Geomet „nepustil“ DIAMO nebo nově založené (polo) státní firmy do projektu společné těžby lithia, jak v memorandu deklaroval. A naopak. EMH by mohl uspět v arbitráži proti českému státu, a to i při zrušení memoranda, pokud by se český stát „postavil na zadní“ a dělal s dalšími povoleními pro Geomet obstrukce.

Doufejme tedy, že po volbách skončí silácké řeči o tom, jak DIAMO „vpašovat“ do procesu těžby lithia proti vůli EMH, které drží trumfy v rukou už od roku 2010.

Stát si musí přiznat své pochybení v tom, jak pravidla v horním zákoně nastavil a v tom, že DIAMO včas nepožádalo o průzkum ložiska lithia. Potom bude šance napravit situaci tak, aby nakonec byla těžba lithia ve prospěch občanů této země. Zatím stát tahá za kratší konec provazu. Bude-li stát resp. vláda postupovat tak, jak někteří poslanci včera navrhovali, hrozí, že se i na tom krátkém konci provazu stát ještě „oběsí“.