Black Friday pro investice do kampaně antiBabiš
Pátek třináctého přinesl v roce 1927 citelné ztráty kurzů na berlínské burze. Šlo o předzvěst toho, co o dva roky později zasáhlo burzu v New Yorku. Dnešek je citelnou ztrátou pro ty, kteří investovali politický kapitál do kampaně antiBabiš. Dalo se předpokládat, že kauza Čapí hnízdo skončí tímto způsobem?
Pochybnosti v kauze Čapí hnízdo byly již před dvěma lety
Dotačního podvodu se podle trestního zákoníku dopustí ten, kdo uvede v žádosti o dotaci nepravdivou informaci. Logické je, že za dotační podvod mohou být stíháni ti, kteří žádost o dotaci podepisovali. V kauze Čapí hnízdo ale byli stíháni i akcionáři firmy.
V roce 2017 nebylo jasné, zda Policie má důkaz, že někdo z akcionářů dal pokyn někomu z představenstva, aby nepravdivou informaci do žádosti uvedl. Pochybné ale bylo, že by takový pokyn dávalo hned několik akcionářů nebo akcionář bývalého akcionáře.Již v srpnu 2017 jsem veřejně vyslovil pochybnosti o postupu Policie.
V Komisi pro cenné papíry jsem se podílel na zpracování asi 60 trestních oznámení, které se týkaly miliardových krádeží. Řada z nich skončila zastavením řízení většinou kvůli chybám Policie. Kauza „Čapí hnízdo“ vypadala, že byla kvůli chybě Policie otevřena.
Dnes se vyjasnilo, že za nepravdivou informaci považovala Policie čestné prohlášení o tom, že Farma Čapí hnízdo je podnikem malého a středního podnikání. Zůstává ale otázka: „Měla Policie důkaz o tom, že čestné prohlášení bylo podepsáno na pokyn premiéra Babiše nebo dalších původně stíhaných osob, které čestné prohlášení nepodepisovaly?“
Pokud ne, jednalo se o hrubé pochybení Policie. A pochybili i poslanci mandátového a imunitního výboru, pokud odpověď Policie v této věci nechtěli slyšet.
Česká nás další blamáž s vracením zemědělských dotací?
Po krachu kauzy Čapí hnízdo mohou někteří političtí oponenti premiéra Babiše upínat svou pozornost k auditům Evropské komise, které se týkají možného střetu zájmů.
Na cestě k vrácení zemědělských dotací je ale více právních úskalí, než v kauze Čapí hnízdo. Jestli „jednoduchá“ kauza Čapí hnízdo trvala čtyři roky, proces případného vracení dotací může trvat i dvě volební období. Jen dva roky se čeká na rozhodnutí Ústavního soudu o tzv. Lex Babiš, přičemž o §4c tohoto zákona se podstatná část auditu EK opírá.
Případné rozhodnutí Evropské komise o vrácení dotace by zřejmě Česká republika napadla u Evropského soudního dvora. Zde může proces trvat několik let. Dalších několik let může trvat případný soudní spor mezi ČR a koncernem Agrofert.
Sleduji již 20 let trvající spor státu a bývalých CS fondů a zatím nemám pocit, že by si naše „nezávislá“ justice dovedla s takovými případy poradit.
Nejde přitom o chybu premiéra Babiše nebo ministryně spravedlnosti, po jejichž odvolání volá iniciativa Milion chvilek pro demokracii. S neschopností nebo neochotou některých soudců nalézat spravedlnost se obtížně bojuje v prostředí, kde se neprofesionalita schovává za nezávislost a kde o kárných žalobách rozhodují ti, kteří jsou součástí „systému“.
Místo boje proti někomu bojujme za právní stát
Česko nemá zásadní problémy s demokracií v tom smyslu, že by u nás byla potlačována svoboda slova apod. V mezinárodním měřítku máme v indexu demokracie 34. pozici, což je podobné s umístěním v žebříčku konkurenceschopnosti.
Kde ale zásadní problém máme je prosazování spravedlnosti. U řady privatizačních a jiných tunelů nebylo často trestní řízení ani zahájeno, natož aby se dostalo k soudu nebo aby český soud rozhodnul (podobně jako ve Švýcarsku v kauze Mostecké uhelné) o propadnutí ukradených miliard státu. Připomeňme jen zastavení trestních řízení v kauzách IPB, Sazky, IZIP, Plzeňského Prazdroje nebo Českého piva (více kauz viz blog níže).
https://blog.aktualne.cz/blogy/libor-michalek.php?itemid=34203
Z hlediska vyšší spravedlnosti by nebylo férové, aby tuneláři, kteří ukradli desítky nebo stovky miliard korun běhali po svobodě a člověk, který neměl před 10 lety odhad na to, jaký právní výklad se zrodí v hlavě státního zástupce nebo soudce, šel do basy.
Pokud by vznikla iniciativa Milion chvilek pro právní stát, měla by práci nejen na chvilku. Naše justice potřebuje zásadní reformu. Náš právní řád potřebuje zásadní reformu. Nepotřebujeme obětní beránky typu pana Sobotky z kauzy OKD. Potřebujeme se vyrovnat se skutečnými viníky privatizačních a jiných miliardových podvodů.
Pochybnosti v kauze Čapí hnízdo byly již před dvěma lety
Dotačního podvodu se podle trestního zákoníku dopustí ten, kdo uvede v žádosti o dotaci nepravdivou informaci. Logické je, že za dotační podvod mohou být stíháni ti, kteří žádost o dotaci podepisovali. V kauze Čapí hnízdo ale byli stíháni i akcionáři firmy.
V roce 2017 nebylo jasné, zda Policie má důkaz, že někdo z akcionářů dal pokyn někomu z představenstva, aby nepravdivou informaci do žádosti uvedl. Pochybné ale bylo, že by takový pokyn dávalo hned několik akcionářů nebo akcionář bývalého akcionáře.Již v srpnu 2017 jsem veřejně vyslovil pochybnosti o postupu Policie.
V Komisi pro cenné papíry jsem se podílel na zpracování asi 60 trestních oznámení, které se týkaly miliardových krádeží. Řada z nich skončila zastavením řízení většinou kvůli chybám Policie. Kauza „Čapí hnízdo“ vypadala, že byla kvůli chybě Policie otevřena.
Dnes se vyjasnilo, že za nepravdivou informaci považovala Policie čestné prohlášení o tom, že Farma Čapí hnízdo je podnikem malého a středního podnikání. Zůstává ale otázka: „Měla Policie důkaz o tom, že čestné prohlášení bylo podepsáno na pokyn premiéra Babiše nebo dalších původně stíhaných osob, které čestné prohlášení nepodepisovaly?“
Pokud ne, jednalo se o hrubé pochybení Policie. A pochybili i poslanci mandátového a imunitního výboru, pokud odpověď Policie v této věci nechtěli slyšet.
Česká nás další blamáž s vracením zemědělských dotací?
Po krachu kauzy Čapí hnízdo mohou někteří političtí oponenti premiéra Babiše upínat svou pozornost k auditům Evropské komise, které se týkají možného střetu zájmů.
Na cestě k vrácení zemědělských dotací je ale více právních úskalí, než v kauze Čapí hnízdo. Jestli „jednoduchá“ kauza Čapí hnízdo trvala čtyři roky, proces případného vracení dotací může trvat i dvě volební období. Jen dva roky se čeká na rozhodnutí Ústavního soudu o tzv. Lex Babiš, přičemž o §4c tohoto zákona se podstatná část auditu EK opírá.
Případné rozhodnutí Evropské komise o vrácení dotace by zřejmě Česká republika napadla u Evropského soudního dvora. Zde může proces trvat několik let. Dalších několik let může trvat případný soudní spor mezi ČR a koncernem Agrofert.
Sleduji již 20 let trvající spor státu a bývalých CS fondů a zatím nemám pocit, že by si naše „nezávislá“ justice dovedla s takovými případy poradit.
Nejde přitom o chybu premiéra Babiše nebo ministryně spravedlnosti, po jejichž odvolání volá iniciativa Milion chvilek pro demokracii. S neschopností nebo neochotou některých soudců nalézat spravedlnost se obtížně bojuje v prostředí, kde se neprofesionalita schovává za nezávislost a kde o kárných žalobách rozhodují ti, kteří jsou součástí „systému“.
Místo boje proti někomu bojujme za právní stát
Česko nemá zásadní problémy s demokracií v tom smyslu, že by u nás byla potlačována svoboda slova apod. V mezinárodním měřítku máme v indexu demokracie 34. pozici, což je podobné s umístěním v žebříčku konkurenceschopnosti.
Kde ale zásadní problém máme je prosazování spravedlnosti. U řady privatizačních a jiných tunelů nebylo často trestní řízení ani zahájeno, natož aby se dostalo k soudu nebo aby český soud rozhodnul (podobně jako ve Švýcarsku v kauze Mostecké uhelné) o propadnutí ukradených miliard státu. Připomeňme jen zastavení trestních řízení v kauzách IPB, Sazky, IZIP, Plzeňského Prazdroje nebo Českého piva (více kauz viz blog níže).
https://blog.aktualne.cz/blogy/libor-michalek.php?itemid=34203
Z hlediska vyšší spravedlnosti by nebylo férové, aby tuneláři, kteří ukradli desítky nebo stovky miliard korun běhali po svobodě a člověk, který neměl před 10 lety odhad na to, jaký právní výklad se zrodí v hlavě státního zástupce nebo soudce, šel do basy.
Pokud by vznikla iniciativa Milion chvilek pro právní stát, měla by práci nejen na chvilku. Naše justice potřebuje zásadní reformu. Náš právní řád potřebuje zásadní reformu. Nepotřebujeme obětní beránky typu pana Sobotky z kauzy OKD. Potřebujeme se vyrovnat se skutečnými viníky privatizačních a jiných miliardových podvodů.