PREZIDENTSKÉ DESATERO VIII: DÁT ŠANCI ZMĚNÁM
V roce 2018 jsem ke 100 letům založení Československa vydal knížku: „Nová šance pro 2. století naší republiky“. Je v ní řada povzbudivých příběhů, které ilustrují, že má smysl začít znovu, lépe, jinak.
V knize zmiňuji citát jednoho podnikatele, který řekl: "Nejcennější zkušenosti jsem získal díky svým špatným rozhodnutím." Dodávám, že je důležité se z chyb poučit, pokud možno je již neopakovat.
Ale daleko důležitější je, nenechat se chybami paralyzovat. Když se učíme lyžovat nebo jezdit na snowboardu, je normální, že ze začátku padáme. Padnout můžeme i po letech zkušeností, a to nejen ve sportu, ale i v osobním životě, v podnikání. Klíčové ale je, nedívat se na chyby a pády jako na něco tragického, fatálního, osudového.
Říká se: „Uděláš 1000 dobrých skutků a nikdo si to nepamatuje, uděláš 1 chybu a pamatuje si to každý.“ Tento způsob myšlení potřebujeme změnit. Zůstane-li naše kultura zaměřena na negativní okolnosti, bude naše společnost přitahovat negativní jevy jako magnet.
Necháme-li se ale inspirovat projekty typu „Milostivé léto“ (odpuštění nesmyslně vysokých úroků z dluhů u veřejných institucí) a přeneseme-li princip „dávat novou šanci“ i do jiných oblastí, může to uvolnit velký potenciál v oblasti vzdělávání, vědy, kultury i podnikání.
Inspirují mě osobnosti jako Abraham Lincoln, William Wilberforce. Opakovaně v životě prohráli, ale nikdy nevzdali svůj boj za zrušení otroctví. Jsem přesvědčen, že proti otroctví je potřeba bojovat i dnes. Formy otroctví se mění, ale princip svázanosti zůstává.
Řada našich občanů žije de facto v ekonomickém otroctví. Ještě před energetickou krizí bylo v exekuci přes 700 000 lidí. Na jednoho člověka přitom připadalo přes 6 exekucí, celkem přes 4,5 milionu exekucí. Kolik bude lidí v exekucích za rok, pokud vláda nezkrátí dobu marných exekucí a nezaměří pomoc na osoby, kteří ji nejvíce potřebují?
Je potřeba dát novou šanci lidem, kteří chtějí začít znovu, rodinám s nízkými nebo fakticky nulovými příjmy, chudým, zapomenutým regionům. Na druhé straně je potřeba tvrdě postupovat vůči firmám a nadnárodním korporacím, které na krizi nejvíce vydělávají.
Po 13,5 letech předsedáme Radě EU. Jako republika máme také novou šanci. Předsednictví nemusí skončit ostudou jako v roce 2009. Je ale potřeba aktivně předkládat návrhy změn, a to i změny zásadní. Přenést zpět pravomoci na národní státy v oblastech, kde se společná politika EU ukázala jako neefektivní. Omezit pravomoci občany nevolené Evropské komise. Zrušit trh s emisními povolenkami. Zásadně změnit pravidla pro obchodování na energetických burzách atd.
V knize zmiňuji citát jednoho podnikatele, který řekl: "Nejcennější zkušenosti jsem získal díky svým špatným rozhodnutím." Dodávám, že je důležité se z chyb poučit, pokud možno je již neopakovat.
Ale daleko důležitější je, nenechat se chybami paralyzovat. Když se učíme lyžovat nebo jezdit na snowboardu, je normální, že ze začátku padáme. Padnout můžeme i po letech zkušeností, a to nejen ve sportu, ale i v osobním životě, v podnikání. Klíčové ale je, nedívat se na chyby a pády jako na něco tragického, fatálního, osudového.
Říká se: „Uděláš 1000 dobrých skutků a nikdo si to nepamatuje, uděláš 1 chybu a pamatuje si to každý.“ Tento způsob myšlení potřebujeme změnit. Zůstane-li naše kultura zaměřena na negativní okolnosti, bude naše společnost přitahovat negativní jevy jako magnet.
Necháme-li se ale inspirovat projekty typu „Milostivé léto“ (odpuštění nesmyslně vysokých úroků z dluhů u veřejných institucí) a přeneseme-li princip „dávat novou šanci“ i do jiných oblastí, může to uvolnit velký potenciál v oblasti vzdělávání, vědy, kultury i podnikání.
Inspirují mě osobnosti jako Abraham Lincoln, William Wilberforce. Opakovaně v životě prohráli, ale nikdy nevzdali svůj boj za zrušení otroctví. Jsem přesvědčen, že proti otroctví je potřeba bojovat i dnes. Formy otroctví se mění, ale princip svázanosti zůstává.
Řada našich občanů žije de facto v ekonomickém otroctví. Ještě před energetickou krizí bylo v exekuci přes 700 000 lidí. Na jednoho člověka přitom připadalo přes 6 exekucí, celkem přes 4,5 milionu exekucí. Kolik bude lidí v exekucích za rok, pokud vláda nezkrátí dobu marných exekucí a nezaměří pomoc na osoby, kteří ji nejvíce potřebují?
Je potřeba dát novou šanci lidem, kteří chtějí začít znovu, rodinám s nízkými nebo fakticky nulovými příjmy, chudým, zapomenutým regionům. Na druhé straně je potřeba tvrdě postupovat vůči firmám a nadnárodním korporacím, které na krizi nejvíce vydělávají.
Po 13,5 letech předsedáme Radě EU. Jako republika máme také novou šanci. Předsednictví nemusí skončit ostudou jako v roce 2009. Je ale potřeba aktivně předkládat návrhy změn, a to i změny zásadní. Přenést zpět pravomoci na národní státy v oblastech, kde se společná politika EU ukázala jako neefektivní. Omezit pravomoci občany nevolené Evropské komise. Zrušit trh s emisními povolenkami. Zásadně změnit pravidla pro obchodování na energetických burzách atd.