Tomáš Garrigue Masaryk řekl: „Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin i demokracie.“ Nevím, co Vás napadne jako první, když se řekne Ježíš. Pro mě je tato osobnost životní vzor, ale v souvislosti s naší republikou, mě napadají slova jako mírnost, pokoj a zázraky.

V dějepisu nás učili, že Československo vzniklo hlavně díky Československým legiím, díky porážce ústředních mocností, díky diplomatickým aktivitám našeho prvního prezidenta.

Pokud se ale podrobněji podíváme na historické události, můžeme bez nadsázky dojít k závěru, že vznik našeho samostatného státu byl v jistém slova smyslu zázrak. Jestliže na zázraky nevěříte, zkuste prosím aspoň připustit, že nás provázela „Štěstěna.“

Komenský věřil, že jeden z důležitých faktorů pro „Štěstí národa“ je respekt národů ostatních. To není samozřejmost. Aby jiné státy uznaly samostatnost nově vznikající republiky, je nezbytné mít notnou dávku štěstí nebo chcete-li nadpřirozené přízně (politických) nebes.

Mám tuto zkušenost: Když se člověk řídí tím, jak žil Kristus, má v životě nějak více štěstí na sluneční paprsky. Věřím, že i naše republika nemusí vypadat jako „Země ve stínu“, pokud většina občanů v naší zemi bude mít více ochoty pomáhat druhým, více obětavosti a méně pýchy, sobectví nebo rozdělení.

Náš první prezident je autorem ještě tohoto citátu:
„Nečekám spásy od žádné strany, ale budeme nepřemožitelní, pokud ve všech stranách bude větší počet lidí opravdových, kteří bez všeho umlouvání pracovati budou za stejným cílem.“

Dodávám: Nečekejme spásy ani od našeho dalšího prezidenta. Ale přesto se snažme vybrat člověka opravdového, který se bude snažit náš národ pozvednout. Nehledejme politika, který má rád funkce, ale státníka, který má rád lidi a vlast.