Kauza Afghanistan Papers u nás příliš medializována nebyla. Na úvod tedy připomenu, že již od roku 2014 poskytovaly osoby obeznámené se situací v Afghánistánu výpovědi o tom, že válku v této zemi nelze vyhrát, že peníze na obnovu země jsou ve značné míře používány na korupci apod. Výpovědi shromažďovala v letech 2014 až 2018 speciální agentura americké vlády pro kontrolu mise v Afghánistánu v rámci projektu Lessons Learned.

Celkem šlo asi o 400 výpovědí přímých účastníků mise, a to s generály, bezpečnostními poradci, diplomaty i představiteli NATO. Američtí politici tyto skutečnosti veřejnosti zamlčovali, někteří o situaci lhali. Informace o skutečné situaci v Afghánistánu přitom byly drženy pod pokličkou záměrně. Americký deník Washington Post chtěl informace zveřejnit na základě práva na svobodný přístup k informacím již v roce 2016. Americká vláda však informace zařadila mezi utajované. Teprve po třech letech soudní bitvy se informace dostaly na veřejnost. Popis celé kauzy je dostupný zde:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/afghanistan-papers-valka-v-afghanistanu-afghanistan-usa-spojene-staty-donald_1912100653_ako

Před více než měsícem jsem se tedy obrátil na kontaktní mail štábu generála Pavla s žádostí o odpovědi na otázky (viz níže). Připomínám, že pan generál působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO právě v letech 2015 až 2018. Otázky byly následující:

1) mělo vojenské velení NATO aspoň část uvedených výpovědí k dispozici?
2) docházelo k průběžné výměně informací s uvedenou agenturou?
3) byly tyto informace k dispozici nejen americké vládě, ale i vládám dalších zemí, které se mise účastnily příp. Parlamentům některých zemí?

Proč považuji otázky resp. odpovědi na ně za důležité? Senát v květnu 2018 schvaloval působení české armády v zahraničních misích a v předkládaném materiálu nebylo o kauze Afghanistan Papers ani slovo.

Šlo o chybu tehdejší ministryně obrany paní Šlechtové? Nebo ani ona neměla od vojenského velení NATO příp. od americké vládní agentury aktuální informace? Pokud by je měla, nemuseli hned v následujících měsících roku 2018 zahynout v Afghánistánu čtyři čeští vojáci!

Jsou v zásadě dvě možnosti vysvětlení: Buď vojenské velení NATO aspoň část výpovědí mělo k dispozici (minimálně těch, které poskytovali vojenští představitelé NATO), generál Pavel je předal české vládě a ta je Parlamentu České republiky nesdělila.

Nebo velení NATO informace nemělo příp. je mělo, ale české vládě nepředalo. To by bylo vážné pochybení. Velení NATO mělo shromažďovat všechny klíčové informace o situaci v Afghánistánu včetně těch, které měla speciální agentura americké vlády. V rámci NATO mělo být zajištěno, aby vlády členských států dostávaly zásadní informace ke kvalifikovanému rozhodování.

Pan generál by měl veřejnosti sdělit, jak v této věci postupoval. Nemusí sdělovat jména osob, které výpovědi poskytovaly. Ale pokud bude tvrdit, že je vázán mlčenlivostí ve všech 3 bodech, bude to indikovat problém. Budoucí prezident by měl pojmenovávat, co v rámci mezinárodní politiky nefunguje dobře a mít vizi, jak případně reformovat činnost NATO, aby se kauzy typu Afghanistan Papers neopakovaly.