Česká společnost téměř jednohlasně prohlašuje, že si váží žen matek, váží si jich, protože pečují a starají se o děti. Jde o tu nejpodstatnější věc v životě. Bohužel jde však většinou o prázdné fráze. Téměř jedním dechem totiž tatáž společnost dodává, že schopnosti matek a rodičů obecně jsou přece jenom omezené. Jakmile se totiž stanete rodičem – a především matkou, na kterých u nás spočívá péče o děti především –, současně se stáváte poločlověkem, který se hodí jen k něčemu. A práce a aktivní život se mezi to „něco“ většinou nepočítá.
Antidiskriminační zákon je prý nemorální a nutí zaměstnavatele přijímat lidi, které nechtějí. Vlastně ani není potřeba, protože žádná diskriminace není. A jedním z největších problémů je jeho zneužívání – každý nezaměstnaný Rom totiž teď podá žalobu (citace z diskuze k mému blogu).