Sociální reforma, cenzura a demagogie

29. 10. 2012 | 12:43
Přečteno 4825 krát
sKarta, DONEZ a veřejná služba by měly být zrušeny: přispívají pouze k vytváření a reprodukci chudoby a namísto politiky zaměstnanosti jsou politikou nezaměstnanosti – přesně jak to nově definuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ve středu 10. října dosáhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí toho, že byly klipy kampaně Stop sociální reformě staženy ze serveru YouTube. Nejde jen o to, že se ministerstvo domnívá, že politická opatření nelze kritizovat a nelze využívat materiály vzniklé z veřejných zdrojů, ale pozornost si zaslouží i ochota a rychlost, se kterou klipy stáhlo YouTube. Odstranilo je, aniž se obrátilo na tvůrce kampaně a zkoumalo, zda je požadavek ministerstva oprávněný či nikoli.

Tento fakt poukazuje na to, jak moc je svoboda slova křehká a jak moc ji ovlivňují korporace a firmy. V Evropě jsme zvyklí spojovat tento typ cenzury se zeměmi, které nepovažujeme za demokratické, jako je např. Čína. Potom protestujeme a jsme právem znechucení. Když se ale něco obdobného stane v našem prostoru, jsme vůči tomu mnohem vstřícnější – máme přeci demokracii. Někdy máme dokonce i tendence to chápat, protože vlastně ti, co kritizují, mohou být z celé řady důvodů problematičtí a nezapadají do našeho pojetí demokracie.

Osobní vlastnictví nade vše
Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje tím, že kampaň Stop Sociální reformě Iniciativy ProAlt neoprávněně využila klipy, které jsou ve vlastnictví této instituce. Ano, původní klipy byly využity, ale také doplněny vlastním materiálem, který reaguje na reklamu a zavádějící informace, jež pocházejí pouze z úst ministerstva a najatých herců. Tím vlastním materiálem jsou zkušenosti osob dotčených sociální reformou: nezaměstnanou vyslanou na pobočku České pošty v rámci systému DONEZ, ředitele úřadu práce v Litoměřicích a vozíčkáře, který si jde zkusit vybrat peníze z bankomatu České spořitelny, protože bude brzo nucen využívat sKartu. Části použité z ministerských klipů jsou navíc opatřené jasným označením oficiální klip MPSV, aby nedocházelo k záměně a zdání, že jde o dílo ProAltu.

Ani to však MPSV nestačilo a přišlo s výmluvou zneužívání autorských práv díla. Dílo je přitom hrazeno z veřejných zdrojů, realizované státní institucí a co víc týká se politiky, která ovlivňuje životy statisíců lidí. Jednání ministerstva lze přeložit asi takto: “Do toho, co děláme, jak zacházíme s veřejnými zdroji a jaké politiky a zákony připravujeme, vám nic není. Jste tu jen od toho, abyste poslouchali a řídili se tím, co Vám přikážeme. Vaše názory nepotřebujeme.”

Jakýkoli dialog, nebo dokonce kritika jsou potírány a znemožňovány. Pokud ministerstvo či jiná silná instituce vznese kritiku vztahující se k porušení autorských práv, YouTube či jiný podobný server ochotně poslechne a klipy stáhne (možná to koneckonců odsouhlasíte už při založení účtu). Věc veskrze veřejná je vykládána jako osobní vlastnictví, politika už není věcí veřejnou, ale soukromou – pravděpodobně té strany, která je momentálně u moci. To je něco, co už s demokracií nemá mnoho společného.

Proč takový strach
A proč vlastně ministerstvo práce věnuje takovou energii k potlačení kritiky sociální reformy? Asi proto, že vyšlo najevo, že za sociální reformou stojí i podivné praktiky dlouholetého pobočníka stále ještě aktuálního ministra práce Jaromíra Drábka, Vladimíra Šišky. Kromě toho, že se umenší sociální a lidská práva nezaměstnaných, rodičů či hendikepovaných, jde pravděpodobně také o to, aby si i někdo jiný vydělal a byl posílen soukromý sektor na úkor veřejného.

Se zadržením druhého (a možná i prvního) muže ministerstva tak padají poslední kousky legitimity realizovaných a připravovaných reforem. Už i premiér Nečas se chystá prověřovat sKartu. A i když je Jaromír Drábek skutečně schopným demagogem, věří mu čím dál méně lidí. To mu ale bohužel nebrání v tom, aby ve svých tzv. reformách pokračoval, i po ohlášení svého odchodu z funkce.

Bylo by ale chybou domnívat se, že opatření, která navrhuje ministerstvo práce, jsou dílem jenom Drábka a Šišky. Naopak, jsou politikami, které podporuje celá vláda, které by tu v určité podobě byly, i kdyby ministerstvo řídila ODS nebo Věci veřejné (dnes Lidem). Navíc jde o politiky, které v mnohém zapadají do kontextu dění v Evropské unii nebo USA (konkrétně veřejná služba, omezování sociálních práv a sociálních dávek). Hlavní vina za současné ekonomické problémy je kladena na sociální stát, i když ty skutečné důvody leží v samotném fungování ekonomického systému, neoliberálních politikách a finančních trzích.

Ministerské politiky se navíc vezou na vlně xenofobie a obviňování jakýchsi “nepřizpůsobivých”, kteří nechtějí pracovat a tudíž si žádnou pomoc od státu nezaslouží. Tím současná vláda obhajuje svá neoliberální opatření a bohužel tím sklízí ohlas i u nepatrné části veřejnosti, která zatím naštěstí netuší, že se mohou dotknout i jí. A také u té části veřejnosti, která vlastně o reformách nic neví, ale je přesvědčena, že se něco dělat musí a celý systém je neudržitelný.

sKarta, veřejná služba a ti druzí
Mezi problematická a kritizovaná opatření patří sKarta – karta sociálního systému, která slouží k výplatě sociálních dávek a zároveň slouží jako průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Výběrové řízení na provozování sKarty vyhrála na 12 let Česká spořitelna. Hlavním důvodem pro zavedení sKarty je podle ministerstva šetření na poplatcích za odesílání financí. sKarta je povinná a kdo ji nepřevezme, nebude mít nárok na výplatu sociálních dávek. Pravděpodobně dalším - možná zamýšleným, možná nezamýšleným - důvodem je, aby si vydělaly finanční ústavy, které budou sKartu provozovat.

V praxi jde o zcela nesmyslný nástroj. Daná dávka dorazí na účet sKarty a potom si ji každý rozumný a zdravý člověk nechá převést na svůj účet nebo si ji vybere z bankomatu zdarma. Proto jde o zcela zbytečný mezikrok. Všechny ostatní operace jsou bohužel zpoplatněny, stát je tu přeci od toho, aby soukromým subjektům umožnil na sociální pomoci vydělat. Dopady, jaké to bude mít na příjemce sociálních dávek, se budou postupně odkrývat. Nejvíce zasaženi budou pravděpodobně hendikepovaní a důchodci, kterých se sKarta bude pravděpodobně také týkat.

Nejvíce ministerská opatření zasáhla nezaměstnané. Ti jsou vnímání jako přítěž a vláda k nim přistupuje jako k někomu, kdo si za svou situaci může zcela sám bez ohledu na stav ekonomiky. Proto pro ně připravila systém DONEZ (DOcházka NEZaměstnaných), v němž se nezaměstnaní déle než jeden rok musí (pokud jsou vybráni) hlásit na České poště, která jim prý má pomoci hledat zaměstnání a která má také pomáhat kontrolovat, zda nepracují načerno. To, že opatření může přinášet další problémy pro nezaměstnané a zvyšovat jim životní náklady (např. cestovné na CzechPointy České pošty), už nikoho nezajímá.

Po téměř roce fungování je více než jasné, že hlavním cílem DONEZ je šikanovat nezaměstnané (ti se často z evidence úřadů práce odhlašují a zdravotní pojištění si tak musí hradit sami, což je pro ně ekonomicky zatěžující, stát však ušetří) a dát vydělat České poště. "Na České poště se pracovní místa uchazečům o zaměstnání nenabízí. Co se ale nezaměstnaným nabízí, a podle sdělení pracovnice pošty povinně, je možnost poskytnutí úvěru," hodnotí DONEZ pro kampaň Stop Sociální reformě jedna z uchazeček o práci zařazená do tohoto systému.

Jako o nejhorším z nejhoršího lze hovořit o veřejné službě, která zcela mění principy fungování sociálního systému a podpory v nezaměstnanosti. Veřejná služba znamená, že nezaměstnaní déle než dva měsíce mohou být úřadem práce vysláni na veřejnou službu do rozsahu 20 hodin týdně – tedy až do výše polovičního úvazku. A to v podstatě zdarma – za podporu v nezaměstnanosti, za dávky hmotné nouze nebo jen za uhrazení zdravotního pojištění. Nestačí tedy, že si hradíte sociální pojištění, které má zajistit podporu v nezaměstnanosti, ale ještě musíte na základě libovolného výběru úředníka či úřednice úřadu práce nastoupit na veřejnou službu a pracovat zdarma.

Realita ukazuje, že nezaměstnaní míří často do těch odvětví, kde chybí peníze díky rozpočtovým škrtům – sociální služby, mateřská centra, jídelny, knihovny, stranou nezůstávají ale ani stavební firmy či společnosti zajišťující komunální služby. Vedle toho, že jsou lidé nuceni pracovat zdarma, se také ukazuje, že dochází i k šikaně a snižování důstojnosti lidí na veřejné službě a to jak ze strany koordinátorů veřejné služby, tak ze strany zaměstnavatelů.

Jedna z žen, které byly nuceny absolvovat veřejnou službu, uvedla, že si musela napracovat pracovní konkurz při hledání nového, placeného zaměstnání. „Asi po dvou návštěvách jsem pochopila situaci v mateřském centru, které má problémy s financováním svého provozu. Pracovnice si postěžovaly, že jim byly sníženy platy a úvazky. Hned první den mě překvapilo, že jedna z pracovnic po mně požadovala, abych vysála celé tamější prostory. ... V průběhu výkonu veřejné služby tam nastoupila tzv. koordinátorka z úřadu práce, která tam dělala spíš chaos. Sama přesně neměla vymezené kompetence a nevěděla, co s námi. Mluvím v množném čísle, protože jsem zjistila, že každý den tam chodí 3 - 5 žen, které se střídají a vykonávají pracovní činnost za zaměstnankyně. Zaměstnankyně (v počtu čtyř) byly zřejmě naštvané na celou situaci, že mají nízký plat, že je zřejmě zřizovatel (město Vsetín) zruší, tak se rozhodly, že nepopulární činnosti za ně budou vykonávat právě ti z veřejné služby. K nepopulárním činnostem patřily úklidové práce typu mytí záchodů, utírání prachu, umývání hraček, vysávání, úklid kuchyně, mytí oken aj. Koordinátorka měla tolik drzosti, že nás k těmto činnostem povzbuzovala slovně – jde se makat, pořádně, pořádně….,“ uvádí paní T., která si prošla veřejnou službu v mateřském centru.

Nelze říct, že kritikové sociální reformy tvrdí, že vše, co dělá Ministerstvo práce a sociálních věcí, je nutně špatné (jak se snaží sugerovat řada odrážečů kritiky). Reforma dětských a kojeneckých ústavů je toho jistě příkladem. sKarta, DONEZ a veřejná služba si však odmítnutí a zrušení zaslouží, protože jen přispívají k vytváření a reprodukci chudoby a namísto politiky zaměstnanosti jsou politikou nezaměstnanosti – přesně jak to nově definuje MPSV.

Článek vyšel původně v Deníku Referendum.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy