Firma Provident Financial má novou televizní reklamu. Mnohým jako hlavní sdělení v hlavně nezůstane, jakou že novou úvěrovou nabídku poskytuje, ale to že s touto společností spojuje svoje jméno a svou autoritu respektovaná organizace Člověk v tísni.

Ze začátku to mohlo vypadat, že Provident Financial (PF) využil svého umístění v žebříčku rizik nebankovních úvěrových institucí bez vědomí Člověka v tísni (ČvT). Opak je ale pravdou. ČvT užití svého jména v reklamě odsouhlasil a vydal stanovisko, kterým dává jasně najevo, že nevidí žádný střet zájmů nebo okolnosti, které by ČvT mohly poškozovat jako organizaci působící v sociální a humanitární oblasti. Opak je ale pravdou. Jde o velmi problematický krok, který vypovídá mnohé o tom, co Člověk v tísni ve své práci nepovažuje za důležité.

U Providentu nejde o žádnou novou strategii. Už dlouho se snaží prezentovat jako společensky odpovědná firma a pro svou podporu hledá neziskové organizace, které by ji napomohly v oblasti charity etablovat. Problémem ale je, že má hodně společensky neodpovědný předmět podnikání. Proto se není moc co divit, že vzbuzuje řadu kontroverzí. Úplnou novinkou ale je, že její obraz jako společensky odpovědné firmy podpořila tak významná organizace, jako je Člověk v tísni. Svou záštitou v podstatě říká, že pád do dluhové pasti není až tak závažným problémem. Tomuto sdělení také odpovídá nová podoba a název hodnocení nebankovních úvěrových institucí. V průběhu let se stal z predátorského indexu Index etického úvěrování. Že v tom není žádný rozdíl? Řekla bych, že je a velký. Zatímco starý název explicitně poukazuje na to, že lichvářské úvěrování rozhodně není fajn a jde o to hodně vydělat, tak současný název jakoby se nám snažil namluvit, že nejde o lichvu, ale etické půjčování bez dopadu na sociální a ekonomické postavení domácností v ČR. Jako kdyby šlo spíš o to, jak velkým písmem je úrok napsaný, než o jeho skutečnou výši.

Ne, nemyslím si, že tím, že Člověk v tísni propůjčil své jméno Provident Financial, podporuje bezhlavé půjčování. Většina lidí si u nebankovních společností zahrnutých v žebříčku nepůjčuje jen na nadbytečné a luxuní věci, které nepotřebuje. Řada lidí si u Providentu nebo jiných společností půjčuje na školní pomůcky svých dětí, opravu rozbitého počítače nebo na koupi ledničky. Člověk v tísni však svou záštitou nad úvěry říká, že nevadí, pokud lidé spadají do léčky vysokých splátek a vysokých úroků. Člověk v tísni už nestojí na straně těch, kteří si půjčují, ale začíná být na straně těch, kdo peníze půjčují a určují podmínky hry. Pokud nebankovní společnosti jsou etickými hráči, neúměrné zadlužování kvůli vysokým úrokům a případně dalším poplatkům je jen na odpovědnosti toho, kdo si půjčuje.

Spojení jména Člověka v tísni a Provident Financial je problematické zejména díky tomu, že ČvT je zrovna ne nevýznamným poskytovatelem sociálních služeb. Pracuje se sociálně vyloučenými nebo těmi, kteří jsou sociálním vyloučením ohroženi. Program, v kterém tyto služby poskytují, se jmenuje Sociální integrace. Na svých webových stránkách sám Čvt říká, že “Zpočátku se snaží zabránit pokračujícímu sociálnímu propadu jednotlivce či celé rodiny. Po stabilizaci situace je dalším úkolem nalezení řešení problémů, které sociální pád zapříčinily.” Mezi mnoha jinými faktory hraje důležitou roli právě zadlužování a lichvářské praktiky, které jsou s ním spojeny. Tímto spojením ČvT ztrácí svou nezávislost a také důvěru v to, že to s uživateli a uživatelkami svých služeb myslí dobře a chce jejich problémy pomoct řešit. A správně identifikovat i důvody jejich problémů. Pokud bychom chtěli být hodně cyničtí, mohli bychom se ČvT zeptat, jestli nechystá nový inovativní nátroj pomoci: letáček s výhodnými a etickými nabídkami Provident Financial a doprovod k pravidelnému týdennímu výběru splátek.

Komentář vyšel původně na serveru Romea.