Tak nám zase Mirek Topolánek zopakoval, že Čunek skončí ve vládě pouze, pokud bude na něj podána obžaloba. Připomíná tím Vladimíra Mečiara a jeho "slúbiť možem", u nás v Česku by se mohlo dodat "až opadá listí z dubu". Vždyť všechno ukazuje na to, že případ má v péči samotný exministr Pavel Němec, který zvlášť proslul kauzou katarského prince. Němec se sice dušuje, že s Čunkem nemá nic společného, ale těžko věřit, že se se všemi aktéry setkával jen náhodou. Náhodou se potkával s paní Veseckou, náhodou se objevil na fotografii vedle Arifa Salichova při otevírání Justičního paláce v Jihlavě, náhodou ho viděli jihlavští občané 7. června, den před tím, než byl případ Čunka předán do Jihlavy, právě s novým státním zástupcem Salichovem, který případ Čunka převzal (viz Neviditelný pes dne 18.6.2007). Příliš mnoho náhod najednou.

Stojí za to si připomenout metody práce Pavla Němce. V případě katarského prince Hamída Sáního, který byl obžalován ze sexuálního zneužívání nezletilých děvčat, se Němec postaral o jeho vydání do Kataru. Veřejně to zdůvodňoval tím, že je to v zájmu České republiky, protože má být uzavřena mezinárodní smlouva s Katarem o vydávání osob k trestnímu stíhání. Zároveň všechny pochybovače ujišťoval, že v Kataru proběhne s princem řádný soud a že mu tam dokonce hrozí přísnější trest než u nás. A jak to vypadá po dvou letech? Žádná smlouva s Katarem není, princ Hamíd Sání si v Kataru užívá svobody a nejsou žádné signály svědčící o tom, že se s ním v Kataru chystá nějaký proces. A exministr Němec teď v televizi podal nový výklad toho, co je pro nás výhodné. Všichni daňoví poplatníci mohou být prý rádi, že nemusí platit další duši ve vězení navíc a katarský princ sem stejně už nepřijede, takže nehrozí, že by na našem území ještě obtěžoval nějaká děvčata. Ejhle výbuch pragmatického cynismu, nezatížený již žádnou politickou odpovědností ani svědomím. Můžeme si jen domyslet, čemu takto bývalý ministr slouží. Spravedlnost to určitě není.

V případu katarského prince odhalil Němec své know-how. Jeho oborem je likvidace nepohodlných kauz. A metoda je jednoduchá: kauza se musí přeložit jinam, řízení se musí co nejvíce protahovat, veřejný cit pro spravedlnost se musí chlácholit a pomalu otupovat. Však se nakonec publikum dlouhým čekáním na výsledek unaví a po dvou třech letech se už dá plácnout do televize cokoliv.

Metoda "katarský princ", jak se ukázalo, funguje bezvadně. Právě proto byla nasazena i na trestní kauzu vicepremiéra Jiřího Čunka. A určitě bude zase úspěšná. Případ se podařilo protáhnout, přesunout na jiné místo a veřejnost se chlácholí. Jenom to celé má jeden háček. Hrozí, že v téhle zemi přestane platit v právu to, co vyjadřuje ženská socha spravedlnosti, která má vždy zavázané oči. Páska na očích znamená, že spravedlnost musí fungovat pro všechny stejně bez ohledu na postavení, funkce a vliv. Tedy bez ohledu na to, jestli před ní stojí princ, člen vlády nebo kterýkoli jiný občan.