Stařečky a stařenky naženeme k bankomatům
Dva měsíce na to, 24. lednu 2012, jeho náměstek Šiška, t.č. ve vazbě, podepsal obchodní smlouvu, která má dvacet pět stran a na str. 21 v bodě 12.1.6 stojí:
„Česká spořitelna při uzavírání této Smlouvy vychází z očekávání, že ministerstvo plánuje prostřednictvím Karty provádět výplatu důchodů, případě další případné převody peněžních prostředků vyplácených dalšími orgány státní správy. Ministerstvo vynaloží maximální úsilí směřující k tomu, aby i v těchto případech byla Karta použita při realizaci výplat důchodů a podobných převodů peněžních prostředků vyplácených orgány státní správy.“
Tady prostě náměstek ministra podepsal závazek vynaložit „maximální úsilí“ vyplácet důchody S-kartou, kterým zavázal všechny ministry, kteří tu po něm v průběhu dvanácti let přijdou, bez ohledu na to, kdo to bude a z jaké politické strany. Tohle není nějaká deklarace či mlhavá formulace. Tohle je konkrétní závazek, který když nebude stát a jeho představitelé plnit, tak bude vymáhán a řešen jako u každé jiné obchodní smlouvy. To znamená, že v případě neplnění může poškozená strana žádat náhradu škody, jejíž součástí je například ušlý zisk.
Nikdo nevíme, kde, na jaké úrovni bylo učiněno politické rozhodnutí, že se u nás budou vyplácet důchody takto S-kartou, a na základě kterého náměstek Šiška smlouvu za stát podepsal. Naopak jsem opakovaně upozorňovali, my sociální demokraté i ombudsman, že způsob, kterým vláda silou zavádí užívání tzv. S-karet, je narušováním soukromí, je ve sporu s principem ochrany soukromých údajů, je hrubým zasahováním do života lidí, které se neslučuje s principy demokratického právního státu. Vládu nic z toho, jak vidět, do této chvíle nezajímá. Dopustila se podvodu na občanech, protože ve smlouvě přijala závazky, které jsou v rozporu s tím, co se v souvislosti s důchody veřejně deklarovalo.
Je vlastně jedno, jestli ministr Drábek věděl nebo nevěděl o tom, co náměstek Šiška dělá. V obou případech by měl totiž odejít z ministerstva okamžitě, a ne až na konci měsíce, jak se plánuje. Je to jen rozdíl mezi vědomým podvodem členů vlády nebo selháním v tom, že ministr vůbec netuší, co dělá jeho dlouholetý přítel a společník pan Šiška. V každém případě by měl premiér využít svoji metodu bleskového odvolávání, jakou uplatnil v případě ministra Pospíšila. Pokud by se zjistilo, že o tom podvodu věděli i další ministři, potažmo celá vláda s premiérem, pokud by všichni věděli, že se tu něco deklaruje, a přitom měli informace o tom, že se tu podepisuje smlouva s naprosto odlišným zadáním, pak je to na abdikaci celé vlády.
Přes ministerstvo práce a sociálních věcí procházejí dvě pětiny mandatorních výdajů celého státu, zhruba 500 miliard v letošním roce. Vypadá to, že pan Šiška s panem ministrem Drábkem si Českou správu sociálního zabezpečení a Úřad práce ČR jednoduše transformovali ve své vlastní podnikatelské subjekty, ve kterých se jali podnikat v oblasti informačních systémů a informačních technologií. Dá se říci, že se jedná o specifický druh privatizace státní správy a správních úřadů. K závazkům, které ale náměstek učinil a podepsal ve smlouvě s Českou spořitelnou, ale neměl ani kompetenci, ani oprávnění. Dostal jsem informaci od pana exposlance Josefa Ježka, že podal v té věci informaci pro podezření z trestného činu zneužití úřední osoby ve smyslu §329 trestního zákoníku a z trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku ve smyslu §220 trestního zákoníku.
Požádal jsem dnes premiéra Petra Nečase, aby ve Sněmovně souhlasil se zařazením bodu, ve kterém žádám, aby informoval poslance, jakým způsobem hodlá zabránit škodě, jež hrozí České republice ze smlouvy mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou, která se týká provozování tzv. karty sociálních systémů. Žádost o zařazení tohoto bodu vládní koalice ve Sněmovně zamítla.