Superkuba
Kdyby smyslem této rekonstrukce bylo lepší fungování vlády, tak se s tím mohlo a mělo začít už před dvěma lety. Teď jde přece o něco úplně jiného. Když pomineme, že se tímhle „škatule, škatule, hejbejte se“ a změnami cedulek na budovách dobře zabaví média a veřejnost, tak hlavní smysl je v něčem úplně jiném. O co opravdu jde?
Premiér Petr Nečas musí především splnit své sliby a splatit dluhy. Proč asi nevyšel útok Václava Klause na tuto vládu? Proč se premiéru Nečasovi podařilo jí udržet? No protože dokázal slíbit všechno všem. Teď je ale nutné platit cenu za to, že Petr Nečas přežil. Vůbec nejde o kvalitu řízení jednotlivých ministerských resortů – dnes je nutné především uspokojit zájmové a vlivové skupiny v ODS a mimo ni, které vládu podržely a palec dolů obrátily na palec nahoru. Martin Kuba byl hlavní vyjednavač. Jeho role vzrostla a proto nyní náležitě posiluje. Bude mít ministerstvo, jaké tu ještě nikdo nikdy neměl. Doprava sice dostává jakéhosi prozatímního ministra, ale Kuba dává najevo, že to bud jeho léno – prý už má připravené nějaké koncepční věci pro dopravu, tuší, co s ČD Cargo apod. Se Zbyňkem Stanjurou jako zimním králem na dopravě se prý cítí komfortně.
Také u Karoliny Peake na obraně přece nejde o žádnou kvalitu řízení ministerstva. Zbytečné jsou meditace, jestli křehká žena zvládne vojáky. Nesmysly. I tady jde o něco z gruntu jiného. PŘIŠEL ČAS SPLÁCENÍ DLUHŮ. Karolíně Peake se musí zaplatit, že vláda přežila štěpení Věcí veřejných. Musí se ocenit, že zapomněla na to, že nesouhlasila s církevními restitucemi, penzijní reformou a daňovými změnami. Jak vidno, na leccos kdysi řečené se dá zapomenout, ale musí za to něco být. Tu máš superministerstvo hospodářství, tu máš vlivné ministerstvo obrany.
Podobný princip už popisuje Bible. Je čas moc drolit a je čas moc shromažďovat. Je čas sliby dávat a je čas sliby plnit. Je čas dluhy dělat a je čas dluhy splácet.