Topolánek najal bojovníka za radar
Pan Klvaňa má zřejmě za úkol zvýšit věrohodnost vládní proradarové pozice. Nevím, jak to chce dokázat, pokud nehodlá mluvit přesně a pravdivě. S tím je od začátku hlavní problém. Nikdo nedokáže mluvit jasně. Uvedu příklad: ministerstvo obrany například vydalo příručky o radarové základně, ve kterých se opakovaně uvádí, že jde o to zabránit možným útokům ze Severní Koreje a Íránu. V posledních dnech ale ve výborech Poslanecké sněmovny vystupovali odborníci přímo z Missile Defense Agency z USA, kteří na přímou otázku připustili, že o Severní Koreu vlastně vůbec nejde. To je najednou tak zásadní změna, že na to člověk jen polkne. Zbývá tedy Írán, ovšem řada odborníků považuje za nesmysl, že by Írán na Spojené státy útočil přes střední Evropu. Někteří dokonce zpochybňují, že Írán bude schopen v dohledné době vyvinout mezikontinentální balistické střely.
Další nesrovnalost je v tom, že by někdo např. ze Středního východu mohl na tuto základnu v Česku a Polsku zaútočit raketami krátkého nebo středního doletu a my proti takovému útoku nemáme vůbec žádnou obranu. To je důvod, proč Polsko požaduje po Spojených státech, aby jim byl dodán obranný systém Patriot. Dokonce se nás Poláci ptají, proč ho také nepožadujeme!? Generál Obering, ředitel Missile Defence Agency při návštěvě v Praze, na tuhle otázku odpověděl, že tento dodatečný systém ochrany nám musí vybudovat NATO. Pak se ale musím ptát stejně jako někteří američtí kongresmani, proč Spojené státy nabízejí dvoustranné dohody nám a Polákům místo, abychom celou věc řešili společně s dalšími spojenci v příslušných orgánech NATO jako otázku naší společné obrany, která se týká všech.
To nejsou jen nejasnosti, to je úplný chaos, a přesto se velí: „Vzhůru do boje“.
Podivné, jak způsob komunikace připomíná situaci před americkým útokem na Irák, kdy se mluvilo o existenci zbraní hromadného ničení na iráckém území jako důvodu k vojenskému zásahu. Nebyla ochota počkat na závěry příslušné odborné komise. Zlé jazyky dnes tvrdí, že útok byl možný právě proto, že se dobře vědělo, že žádné zbraně hromadného ničení už v Iráku nejsou. Jisté je, že veřejnost byla matena a manipulována.
Dnes v České republice slyšíme celou řadu prohlášení představitelů naší vládní "koalice pro radar", která jsou nepřesná, nepravdivá a protichůdná. Nejdříve jsme byli ujišťováni, že všechno se musí pečlivě posoudit a teprve pak se rozhodne. Zároveň ale Alexandr Vondra opakovaně naprosto lživě prohlašuje, že nevzít radar znamená selhat před spojenci.
To premiér Topolánek si s detaily hlavu vůbec neláme. Úspěšně navázal na svůj počáteční slogan, že pod radarem budeme oázou bezpečnosti a čerstvě na konferenci v Černínském paláci vyhlásil, že „plánovaný systém ochrání celý euroatlantický prostor a pokud evropské země svobodně nevyjádří svou vůli k ochraně, hrozí nám všem zánik“. Tuhle radarovou jistotu mu závidím, ale nedokážu ji sdílet. Premiér si zřejmě nezatěžuje hlavu takovými „plky“ jako byl například před pár dny uveřejněný článek v New York Times uznávaného odborníka O´Hanlona, který se ptá, proč vláda Spojených států nabízí spojencům do Evropy systémy obrany, které jsou nevyzkoušené, o jejichž efektivitě jsou vážné pochyby a které jsou pouze tlačené vlivnými lobbyistickými skupinami.
To je možná příklad toho, co se Tomáši Klvaňovi právě nezamlouvá a čemu říká "příliš otevřená komunikace". Proto vznikl nový úřad "Koordinátora vládní komunikace protiraketové obrany". Možná si někteří slibovali informace, ale dostane se nám hlavně jasné a srozumitelné radarové ideologie. Tak jak to slyšíme ve Sněmovně: "Co se vyčerpáváte? Radar tu stejně bude".