Geniálních 500 miliard?
Dle komentátora Aktuálně.cz rozehrál pan premiér geniální hru ohledně navýšení státního deficitu na 500 miliard. Je to možné, ale stejně tak je možné, že je to tak geniální, jako byl "velký blondýn s jednou černou botou" geniálním agentem.
I když by se jistě vládě vzhledem k blížícím se volbám jistě líbilo rozhazovat kolem sebe desítky miliard korun ze státních peněz, dosavadní vládní akce ukazují zatím vše, jen ne "genialitu" či "schopnost“ peníze utratit". A pan premiér osobně není stratég, ale spíše "řešič" problémů, které si často sám vytvoří.
Spíše bych tedy soudil, že nápad se prostě zrodil tak, že když se prognózy vývoje ekonomiky stále zhoršují a dvakrát navýšení schodku prošlo hladce, proč to neudělat potřetí a zbavit se rizika, že s blížícími se volbami to bude složitější. To, že květnový schodek nebyl ani 160 miliard to naznačuje.
To nic nemění na tom, že opozice musí svůj přístup dobře rozvážit. A nedostat se do situace, kdy na ni premiér (tedy pan Prchal) bude svádět to, že nepomůže pomoci krizí postižené samoživitelce, důchodci, nebo se nenajdou peníze pro zdravotníky.
I když se mi ekonomicky nezdá, že propad ekonomiky kolem 6 % (tedy o cca. o 350 miliard), který s sebou automaticky nese pokles příjmů státu o nějakých 150 miliard plus prorůstová opatření (která se vládě tuze nedaří), by měly dát dohromady miliard 500. Je tedy otázka, zda je rozumné, nechat otevřenou možnost větší podpory ekonomiky, pokud "vymyslíme" jak (což se zatím neděje), a ukáže se to účelné (o čemž ani dnes neuvažujeme).
Nicméně vláda si musí uvědomit, že její vládnutí je svázáno zákony a v parlamentní demokracii, ne náhodou, hraje parlament roli. Pokud panu premiérovi selhává jeho oficiální i neoficiální koalice, měla by "standardní opozice" říct zcela jasně (a ideálně jednotně), že pokud jsou její hlasy třeba, musí s nimi jít větší slovo k tomu, kam dluhové miliardy půjdou.
To se asi vládě moc nehodí. Mimochodem, i v případě kontroverzního rozhodnutí odstartovat (za státní náklady) přípravu stavby jaderného bloku, chce vláda od parlamentu bianko šek – tedy souhlas, bez znalosti jediného čísla.
I proto je podstatné, aby v případě, kdy budou třeba hlasy opozice, došlo k jasnému posílení parlamentní kontroly nad vznikajícím stamiliardovým blokem (mimochodem, to by přeci měli chtít i koaliční partneři pana premiéra, pokud z tohoto partnerství neočekávají věci, které "nejsou vidět").
Riziko předčasných voleb je, ale pro opozici značným rizikem. Ale pokud by se opravdu pan premiér rozhodl roztočit stamiliardovou "volební výdajovou kampaň", nemusí ani to, být to největší zlo. Jak pro opozici, tak pro naši zemi.
I když by se jistě vládě vzhledem k blížícím se volbám jistě líbilo rozhazovat kolem sebe desítky miliard korun ze státních peněz, dosavadní vládní akce ukazují zatím vše, jen ne "genialitu" či "schopnost“ peníze utratit". A pan premiér osobně není stratég, ale spíše "řešič" problémů, které si často sám vytvoří.
Spíše bych tedy soudil, že nápad se prostě zrodil tak, že když se prognózy vývoje ekonomiky stále zhoršují a dvakrát navýšení schodku prošlo hladce, proč to neudělat potřetí a zbavit se rizika, že s blížícími se volbami to bude složitější. To, že květnový schodek nebyl ani 160 miliard to naznačuje.
To nic nemění na tom, že opozice musí svůj přístup dobře rozvážit. A nedostat se do situace, kdy na ni premiér (tedy pan Prchal) bude svádět to, že nepomůže pomoci krizí postižené samoživitelce, důchodci, nebo se nenajdou peníze pro zdravotníky.
I když se mi ekonomicky nezdá, že propad ekonomiky kolem 6 % (tedy o cca. o 350 miliard), který s sebou automaticky nese pokles příjmů státu o nějakých 150 miliard plus prorůstová opatření (která se vládě tuze nedaří), by měly dát dohromady miliard 500. Je tedy otázka, zda je rozumné, nechat otevřenou možnost větší podpory ekonomiky, pokud "vymyslíme" jak (což se zatím neděje), a ukáže se to účelné (o čemž ani dnes neuvažujeme).
Nicméně vláda si musí uvědomit, že její vládnutí je svázáno zákony a v parlamentní demokracii, ne náhodou, hraje parlament roli. Pokud panu premiérovi selhává jeho oficiální i neoficiální koalice, měla by "standardní opozice" říct zcela jasně (a ideálně jednotně), že pokud jsou její hlasy třeba, musí s nimi jít větší slovo k tomu, kam dluhové miliardy půjdou.
To se asi vládě moc nehodí. Mimochodem, i v případě kontroverzního rozhodnutí odstartovat (za státní náklady) přípravu stavby jaderného bloku, chce vláda od parlamentu bianko šek – tedy souhlas, bez znalosti jediného čísla.
I proto je podstatné, aby v případě, kdy budou třeba hlasy opozice, došlo k jasnému posílení parlamentní kontroly nad vznikajícím stamiliardovým blokem (mimochodem, to by přeci měli chtít i koaliční partneři pana premiéra, pokud z tohoto partnerství neočekávají věci, které "nejsou vidět").
Riziko předčasných voleb je, ale pro opozici značným rizikem. Ale pokud by se opravdu pan premiér rozhodl roztočit stamiliardovou "volební výdajovou kampaň", nemusí ani to, být to největší zlo. Jak pro opozici, tak pro naši zemi.