Zamyšlení nad "trumpovským" výrokem českého premiéra
Premiér Babiš neudělal stejnou chybu, jako jeho protějšek ze Slovinska, a během prvních hodin po uzavření volebních místnosti v USA prezidentu Trumpovi neblahopřál k vítězství. Neodpustil si ale své, již trošku rozvolněné srovnání, s dnes stále nejmocnějším mužem světa:
"Často jsem s ním nesouhlasil, hlavně s jeho vystupováním, ale s čím souhlasím naprosto, je silný národní stát, který není pod vlivem žádné velmoci. A taky s bojem proti ilegální migraci."
Ponechám stranou co je míněno "nesouhlasem s jeho vystupováním". Trochu ale tápu nad tím, jak pan premiér chápe "silný americký národní stát" a kde k tomu vidí analogii ve své politice. Připomeňme si, že právě Amerika je skutečnou zemí migrantů, přičemž její původní obyvatelé spíše živoří na okraji společnosti. Jistě, president Trump volá (stejně tak jako snad všichni tamní politici) po silné Americe, v čemž se s obyvateli USA myslím shodne. Ale neví, jak moc by se tamní lidé tvářili na výhružně znějící slogan presidenta Zemana "tahle země je naše", který, myslím, by velmi početné menšiny v USA mohly pochopit jinak (tedy asi tak, jak jej lidé jako český premiér a president skutečně myslí).
Stejně tak se mi nezdá, že by oba politici našli shodu na hrozbě vlivu velmoci. Připomeňme, že tou velmocí, aspoň dle svých billboardů do evropských voleb, je zřejmě pro premiéra Babiše Evropská Unie (které jsme mimo jiné členem), od které si nenechá nic diktovat (a přitom hlasuje pro většinu unijních návrhů). Opravdu nevím, kde pro toto vnímání premiéra najít v USA analogii.
Na tom, že nechceme, aby naši zemi ovlivňovala agresivní propaganda (či jiné „metody“) ze zemí, jako je Rusko nebo Čína se snad pan premiér, pokud tuto hrozbu cítí, shodne i s jinými politiky.
Problém mám ale i s poslední částí, neb i zde se mi obtížně hledá analogie. Tedy krom toho, že mám pocit, že oba politici se shodují v tom, že termín nelegální migrace jim není úplně jasný. Naštěstí premiér Babiš nesliboval, že ve Středozemním moři, za peníze zemí Severní Afriky, postaví velkou, pevnou zeď. Jeho postoj se však netýká zdaleka jen „nelegální migrace“ (bez ohledu na to, co jím míní), ale i migrace „legální“, jak ukazuje praxe našeho státu s udělováním azylu. Jak se zdá, jediný koncept, kterému díky svému podnikání český premiér rozumí, je import levné pracovní síly, která v ne úplně důstojných podmínkách, za ne úplně důstojné platy, pracuje v některých firmách, a jinak ideálně „není vidět“. A po ukončení kontraktu naši zemi promptně opustí.
Shodou okolností, jsem si na tento výrok premiéra (a jeho konání během jeho vlády) vzpomenul právě ve chvíli, kdy spoustu lidí na světě pocítilo naději, že se blížíme nalezení účinného řešení probíhající ničivé pandemie.
Hospodářské noviny připomněly příběh těch, co za vakcínou stojí: Ugura Sahina a jeho manželky Ozlem Tureci. Ti přišli se svými rodiči – gastarbeitery, do Německa z Turecka ve svém dětství, našli zde své místo pro život a svým úsilím se vypracovali na hvězdy v oblasti biotechnologií. A jejich rozhodnutí na počátku roku, investovat obrovskou energii, peníze i čas do vývoje vakcíny, zachrání možná životy milionům lidí.
Jen o pár stránek dál píší ty stejné noviny a panu Alladinu Ibo. Syřanovi se švédským pasem, který vinou pandemie „uvázl“ v moravských Bořeticích a v krátké době zde rozjel pozoruhodný model ohleduplného, místního hospodaření a produkce potravin.
Neslyšel jsem pana premiéra, že by někdy o takovýchto příbězích mluvil. A nezdá se ani, že by o nich přemýšlel. A mimochodem, je to škoda, protože v Americe (ale někdy i mnohem blíže) lze získat i mnohem lepší inspiraci, než bylo působení tamního presidenta.
"Často jsem s ním nesouhlasil, hlavně s jeho vystupováním, ale s čím souhlasím naprosto, je silný národní stát, který není pod vlivem žádné velmoci. A taky s bojem proti ilegální migraci."
Ponechám stranou co je míněno "nesouhlasem s jeho vystupováním". Trochu ale tápu nad tím, jak pan premiér chápe "silný americký národní stát" a kde k tomu vidí analogii ve své politice. Připomeňme si, že právě Amerika je skutečnou zemí migrantů, přičemž její původní obyvatelé spíše živoří na okraji společnosti. Jistě, president Trump volá (stejně tak jako snad všichni tamní politici) po silné Americe, v čemž se s obyvateli USA myslím shodne. Ale neví, jak moc by se tamní lidé tvářili na výhružně znějící slogan presidenta Zemana "tahle země je naše", který, myslím, by velmi početné menšiny v USA mohly pochopit jinak (tedy asi tak, jak jej lidé jako český premiér a president skutečně myslí).
Stejně tak se mi nezdá, že by oba politici našli shodu na hrozbě vlivu velmoci. Připomeňme, že tou velmocí, aspoň dle svých billboardů do evropských voleb, je zřejmě pro premiéra Babiše Evropská Unie (které jsme mimo jiné členem), od které si nenechá nic diktovat (a přitom hlasuje pro většinu unijních návrhů). Opravdu nevím, kde pro toto vnímání premiéra najít v USA analogii.
Na tom, že nechceme, aby naši zemi ovlivňovala agresivní propaganda (či jiné „metody“) ze zemí, jako je Rusko nebo Čína se snad pan premiér, pokud tuto hrozbu cítí, shodne i s jinými politiky.
Problém mám ale i s poslední částí, neb i zde se mi obtížně hledá analogie. Tedy krom toho, že mám pocit, že oba politici se shodují v tom, že termín nelegální migrace jim není úplně jasný. Naštěstí premiér Babiš nesliboval, že ve Středozemním moři, za peníze zemí Severní Afriky, postaví velkou, pevnou zeď. Jeho postoj se však netýká zdaleka jen „nelegální migrace“ (bez ohledu na to, co jím míní), ale i migrace „legální“, jak ukazuje praxe našeho státu s udělováním azylu. Jak se zdá, jediný koncept, kterému díky svému podnikání český premiér rozumí, je import levné pracovní síly, která v ne úplně důstojných podmínkách, za ne úplně důstojné platy, pracuje v některých firmách, a jinak ideálně „není vidět“. A po ukončení kontraktu naši zemi promptně opustí.
Shodou okolností, jsem si na tento výrok premiéra (a jeho konání během jeho vlády) vzpomenul právě ve chvíli, kdy spoustu lidí na světě pocítilo naději, že se blížíme nalezení účinného řešení probíhající ničivé pandemie.
Hospodářské noviny připomněly příběh těch, co za vakcínou stojí: Ugura Sahina a jeho manželky Ozlem Tureci. Ti přišli se svými rodiči – gastarbeitery, do Německa z Turecka ve svém dětství, našli zde své místo pro život a svým úsilím se vypracovali na hvězdy v oblasti biotechnologií. A jejich rozhodnutí na počátku roku, investovat obrovskou energii, peníze i čas do vývoje vakcíny, zachrání možná životy milionům lidí.
Jen o pár stránek dál píší ty stejné noviny a panu Alladinu Ibo. Syřanovi se švédským pasem, který vinou pandemie „uvázl“ v moravských Bořeticích a v krátké době zde rozjel pozoruhodný model ohleduplného, místního hospodaření a produkce potravin.
Neslyšel jsem pana premiéra, že by někdy o takovýchto příbězích mluvil. A nezdá se ani, že by o nich přemýšlel. A mimochodem, je to škoda, protože v Americe (ale někdy i mnohem blíže) lze získat i mnohem lepší inspiraci, než bylo působení tamního presidenta.