Někteří oslavovali Klimatickou konferenci OSN jako úspěch, jiní ji vnímají jako selhání. Výsledek konference ale ovlivní, jak se bude naše planeta v příštích letech oteplovat a jak citelné budou zásahy klimatické změny do životů miliard lidí na ní.


Na konferenci jasně zazněla vazba užívání fosilních paliv na hloubku klimatické krize a logicky proto zazněl požadavek na postupné opuštění užívání uhlí i dotací na fosilní paliva. Velkým pokrokem je i vůle posílit spolupráci mezi USA a Čínou. Tyto země jsou totiž dvěma největšími světovými producenty CO2 a jejich vůle emise snížit má vliv na celý svět.

Snižování emisí ale není jedinou změnou, ke které dochází. Klimatická diplomacie též předznamenává změny na globálně-politické úrovni. Předsedové vlád a hlavy států se zavázali najít způsob, jak dosáhnout celkové rovnováhy mezi množstvím uhlíku, které jednotlivé země vypouští, a uhlíkem, který odstraňují z atmosféry. EU stanovila cíl čisté emisní neutrality na rok 2050, některé země se přidaly, jiné zvolily pozdější data. Jde ale o rozhodnutí před pár lety nepředstavitelné.

Klimatická konference tak nastavila směr vzdát se uhlíku jako zdroje energie. Je to cíl dosažitelný. Technologie se dnes vyvíjejí rychlým tempem a předznamenávají novou éru, kde zásadní roli nositele energie bude hrát vodík a většinu elektřiny vyrobíme ze slunce a větru.

Výzvou pro Evropany ale není jen pomoci zachránit naši planetu, ale také zůstat konkurenceschopní na globální scéně. Dekarbonizace a digitalizace pomohou planetě, ale dají též vznik novému, obrovkému trhu, na kterém musíme hrát velkou roli.

Globální závod o dekarbonizaci a digitalizaci již začal a hrozí, že Evropa v něm bude zaostávat. Jen inovace, výzkum, digitalizace a rychlá dekarbonizace zajistí, že včas naskočíme do rozjetého vlaku.

Zásadní je úspěch ve velké, již nastartované, změně v energetice. Bez levných čistých zdrojů energie není změna, má-li přinést zlepšení kvality života lidí, možná. Ale nejde jen o energetiku. Průmysl EU zaměstnává přibližně 35 milionů lidí a představuje přibližně 16 % ekonomik EU. Od průmyslu právem očekáváme, že bude místem milionů vysoce kvalitních pracovních míst. Samo se to nestane. Čína a USA jsou a budou našimi hlavními konkurenty. Bidenova administrativa bere digitalizaci a přechod na zelenou ekonomiku velmi vážně a vnímá je jako příležitost k posílení globální konkurenceschopnosti USA.

Zatímco co Evropa stále hledá cestu, jak naši konkurenceschopnost podpořit, americký Senát tento rok navrhl v příštích 5 letech investovat 250 miliard dolarů do vědy a výzkumu či zelených a digitálních řešení. Čína vsadila na pro dekarbonizaci ekonomik klíčová odvětví a její podniky, mnohdy podpořeny mocnou státní podporou, které hrají na trzích zásadní roli.

V Evropě dnes sice vznikají zákony, které zásadně zlepší fungování klíčových trhů (Zákon o Digitálních trzích, Digitálních službách a další), či balíček Fit For 55, který přivede naše ekonomiky k podstatnému snížení emisí do konce této dekády, ale cíle či regulace nestačí. Zásadní roli budou hrát investice.

Zelená a digitální transformace Evropy bude fungovat jen pokud bude evropský průmysl nedílnou součástí tohoto plánu. Zároveň bude potřeba vytvořit podmínky pro výrobu technologií potřebných na tuto transformaci, které budou moci úspěšně konkurovat na světovém trhu. Naše klimatické, ekologické, digitální ale i průmyslové cíle jsou na sobě závislé a musí být sloučeny do konkrétních opatření pro průmyslový ekosystém.

Ambiciózní cíle tedy máme. Nyní musíme najít nejefektivnější možné politiky, které otevřou cestu k tomu, aby se evropský průmysl stal předním hráčem na trhu technologií dekarbonizace. Naše klimatická pravidla nesmí vytlačit svou náročností průmyslová odvětví na jiné kontinenty, čemuž musí pomoci politiky jako je CBAM. Nejen soukromé, ale i podstatná část veřejných investic musí být v souladu s těmito prioritami.

Záchrana planety je obrovskou výzvou, ale též cestou k udržitelnosti, prosperitě a zachování vysoké úrovně kvality života. Dílem mozaiky je i to, aby evropský průmysl zůstal a prosperoval v Evropě. Investice do vývoje zelených a digitálních technologií jsou proto nutnou podmínkou, jak zajistit špičková pracovní místa pro evropské občany a příští generace.


Luděk Niedermayer, TOP09, europoslanec

Christian Ehler, CDU, europoslanec